33 C 107/2024-28 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky uvedené ve výrokové části tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazených plateb za odběr elektřiny v odběrném místě vedeném pod č. EAN OPM: , odběrné místo, , nacházející se pod adresou: , adresa, .2. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Jelikož žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal, provedl soud ve věci k důkazu pouze listiny, které předložila žalobkyně.5. Smlouvou ze dne , datum, označenou jako Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny č. , hodnota, , jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně, má soud za prokázané, že se uvedenou smlouvou žalobkyně zavázala dodávat elektřinu a zajistit přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby do výše uvedeného odběrného místa a žalovaný uhradit řádně a včas žalobkyni cenu elektřiny a související služby.6. Ze všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny účinných od , datum, soud zjistil, že zaslání upomínky k úhradě splatné platby je zpoplatněno částkou 240 Kč.7. Ze zahájení dodávek energií ze dne , datum, soud zjistil, že dodávka elektřiny žalovanému byla zahájena dne , datum, .8. Z faktury č. , hodnota, vystavené dne , datum, soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 6 865,64 Kč za spotřebu elektřiny v období od , datum, do , datum, , a to se splatností do , datum, .9. Z faktury č. , hodnota, vystavené dne , datum, soud zjistil, že jejím prostřednictvím byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky 16 406,98 Kč za spotřebu elektřiny v období od , datum, do , datum, , a to se splatností do , datum, . Žalovaný z tohoto titulu ničeho neuhradil.10. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný měl pronajatý byt na adrese odběrného místa od , datum, do , datum, .11. Ze žádosti o ukončení smlouvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný požádal o ukončení smlouvy o dodávkách elektřiny dne , datum, .12. Z upomínky ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala dne , datum, žalovaného k úhradě částky 15 715,64 Kč do , datum, .13. Z upomínky ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala dne , datum, žalovaného k úhradě částky 25 755,64 Kč do , datum, .14. Z výzvy k zaplacení dluhu ze dne , datum, a poštovního podacího archu ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 22 920,51 Kč do , datum, .15. Na základě provedených důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, které soud shledal zcela důvěryhodnými, neboť nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala, a taktéž žádný z účastníků takovou skutečnost netvrdil. Listinné důkazy si navzájem neodporují a tvoří spolu jednotný logický celek postačující k učinění spolehlivého závěru o následujícím skutkovém stavu:16. Smlouvou ze dne , datum, označenou jako Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny č. , hodnota, , jejíž součástí byly obchodní podmínky žalobkyně, se žalobkyně zavázala dodávat elektřinu a zajistit přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby do výše uvedeného odběrného místa a žalovaný uhradit řádně a včas žalobkyni cenu elektřiny a související služby. Zaslání upomínky k úhradě splatné platby je zpoplatněno dle všeobecných obchodních podmínek žalobkyně částkou 240 Kč. Dodávka elektřiny žalovanému byla zahájena dne , datum, . Žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky 6 865,64 Kč za spotřebu elektřiny v období od , datum, do , datum, , a to se splatností do , datum, . Žalovaný uhradil pouze částku 3 093,42 Kč. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky 16 406,98 Kč za spotřebu elektřiny v období od , datum, do , datum, , a to se splatností do , datum, . Žalovaný z tohoto titulu ničeho neuhradil. Žalovaný měl pronajatý byt na drese odběrného místa od , datum, do , datum, . Žalovaný požádal o ukončení smlouvy o dodávkách elektřiny dne , datum, . Žalobkyně vyzvala dne , datum, žalovaného k úhradě částky 15 715,64 Kč do , datum, . Žalobkyně vyzvala dne , datum, žalovaného k úhradě částky 25 755,64 Kč do , datum, . Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 22 920,51 Kč do , datum, .17. Soud dospěl k následujícím právním závěrům:18. Nejprve se soud zabýval tím, podle jaké právní úpravy bude právní poměr založený shora uvedenou smlouvou posuzován. Vzhledem k tomu, že smlouva byla uzavřena dne , datum, , je třeba s ohledem na ustanovení § 3028 odst. 3 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., účinného od , datum, aplikovat na tento právní vztah úpravu účinnou v době uzavření smlouvy, tedy ustanovení občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanský zákoník“).19. Podle ust. § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.20. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.21. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.22. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.23. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi účastníky řízení byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., ve spojení s § 2079 odst. 1 občanského zákoníku. Žalovaný nesplnil svoji povinnost včas a řádně uhradit vyfakturovanou cenu dodávky elektřiny, k čemuž se zmíněnou smlouvou ve spojení s obchodními podmínkami zavázal. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení ceny za dodanou elektřinu právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedených faktur.24. Pro případ porušení povinnosti žalovaného hradit splatné závazky byla v obchodních podmínkách stanovena smluvní pokuta dle § 2048 občanského zákoníku (poplatek za upomínku). Tato povinnost vzniká v souvislosti s prodlením žalovaného hradit dodávky energií a jedná se dle obsahu o paušalizovanou náhradu škody vzniklou právě v souvislosti s prodlením žalovaného. Soud ujednání o smluvní pokutě shledal neúčinným, neboť ustanovení obchodních podmínek upravující utvrzení dluhu nemohl žalovaný rozumně očekávat a nepřijal je výslovně (§ 1753 o. z.).25. Soud zaregistroval i odlišný názor ohledně povahy poplatku za upomínku, dle kterého ve vztahu k poplatkům za upomínky není na místě aplikace závěrů obsažených v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/11 ze dne 11. 11. 2013, jež se týkají smluvních pokut (např. rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 28. 11. 2017, č. j. 17 Co 343/2017-168). Soud se s tímto názorem neztotožňuje, neboť se dle jeho názoru jedná o paušalizovanou náhradu škody vzniklou v souvislosti s prodlením žalovaného, tedy o smluvní pokutu (shodně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2008, sp. zn. 32 Odo 852/2006). I kdyby však soud přistoupil na argumentaci odvolacího soudu ohledně povahy tohoto plnění jako úplaty, na platnost tohoto ustanovení by to nemělo žádný vliv, neboť Nejvyšší soud s takovýmito ujednáními ve své rozhodovací praxi nakládá stejně jako se smluvní pokutou. „Ujednání o smluvní pokutě je vedlejším ujednáním, které není typickou součástí smlouvy. Povinnost spotřebitele v dan