33 C 53/2024-44 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 13 990 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacených úvěrů, které poskytla žalované společnost , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“). Právní předchůdce žalobkyně žalované poskytl na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, částku 6 000 Kč, kterou si žalovaná převzala v hotovosti. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 10 800 Kč, tvořenou jistinou 6 000 Kč a souhrnným poplatkem 4 800 Kč v 60 týdenních splátkách po 180 Kč. Žalovaná své závazky nehradila řádně a včas. Žalovaná uhradila pouze částku 2 750 Kč. Výše nesplacené jistiny činí 6 000 Kč a výše nesplaceného souhrnného poplatku činí 2 050 Kč. Požadovaný kapitalizovaný úrok ve výši 4 427,03 Kč představuje úrok ve výši 26,43 % z částky 6 000 Kč od , datum, do data postoupení pohledávky (, datum, ). Požadovaný kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 381,88 Kč představuje zákonný úrok z prodlení z částky 6 000 Kč od , datum, do data postoupení pohledávky (, datum, ).2. Právní předchůdce žalobkyně žalované poskytl na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, částku 6 000 Kč, kterou si žalovaná převzala v hotovosti. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 10 800 Kč, tvořenou jistinou 6 000 Kč a souhrnným poplatkem 4 800 Kč v 60 týdenních splátkách po 180 Kč. Žalovaná své závazky nehradila řádně a včas. Žalovaná uhradila pouze částku 4 920 Kč. Výše nesplacené jistiny činí 4 620 Kč a výše nesplaceného souhrnného poplatku činí 1 320 Kč. Požadovaný kapitalizovaný úrok ve výši 3 422,03 Kč představuje úrok ve výši 24,69 % z částky 4 620 Kč od , datum, do data postoupení pohledávky (, datum, ). Požadovaný kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 386 Kč představuje zákonný úrok z prodlení z částky 4 620 Kč od , datum, do data postoupení pohledávky (, datum, ).3. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, došlo k postoupení pohledávek právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni.4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Pouze uvedla, že je nyní na mateřské dovolené a pobírá pouze přídavky na dítě a mateřský příspěvek.5. Soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a zjistil následující skutečnosti z důkazů, které jsou uváděny v závorce za tím kterým dílčím skutkovým zjištěním.6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované téhož dne zápůjčku 6 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně spolu se souhrnným poplatkem ve výši 4 800 Kč v 60 týdenních splátkách po 180 Kč.7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované téhož dne zápůjčku 6 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně spolu se souhrnným poplatkem ve výši 4 800 Kč v 60 týdenních splátkách po 180 Kč.8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že došlo k postoupení pohledávek společnosti za žalovanou na žalobkyni.9. Žalované bylo postoupení pohledávek právním předchůdcem žalobkyně oznámeno (z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, a podacího lístku ze dne , datum, ).10. Žalovaná byla vyzvána k úhradě žalovaných pohledávek do , datum, (z podacího lístku ze dne , datum, a výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne , datum, ).11. Z karty zákazníka ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná v kartě zákazníka uvedla celkový měsíční příjem ve výši , částka, (z toho , částka, příjem žadatelky ze státní sociální podpory a , částka, příjem z brigád) a měsíční výdaje v souhrnné výši , částka, .12. Z karty zákazníka ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaná v kartě zákazníka uvedla celkový měsíční příjem ve výši , částka, (z toho , částka, příjem žadatelky ze státní sociální podpory a , částka, příjem z brigád) a měsíční výdaje v souhrnné výši , částka, .13. Soud neprovedl pro nadbytečnost důkaz listinou „informace o zpracování osobních údajů“ ze dne , datum, , když z této listiny neplynuly žádné skutečné rozhodné pro rozhodnutí ve věci samé.14. Na základě účastníky předložených listinných důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, které soud shledal zcela důvěryhodnými, neboť nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala, a taktéž žádný z účastníků takovou skutečnost netvrdil. Listinné důkazy si navzájem neodporují a tvoří spolu jednotný logický celek postačující k učinění spolehlivého závěru o následujícím skutkovém stavu:15. Na žalobkyni byla postoupena pohledávka ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti ze dne , datum, . Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované téhož dne zápůjčku 6 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně spolu se souhrnným poplatkem ve výši 4 800 Kč v 60 týdenních splátkách po 180 Kč. Dále byla na žalobkyni postoupena pohledávka ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti ze dne , datum, . Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované téhož dne zápůjčku 6 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně spolu se souhrnným poplatkem ve výši 4 800 Kč v 60 týdenních splátkách po 180 Kč. Žalované bylo postoupení pohledávek právním předchůdcem žalobkyně oznámeno. Žalovaná byla vyzvána k úhradě žalovaných pohledávek do , datum, . Žalovaná uhradila na splátkách ke smlouvě ze dne , datum, částku 2 750 Kč a na splátkách ke smlouvě ze dne , datum, částku 4 920 Kč. Žalovaná v kartě zákazníka ze dne , datum, uvedla celkový měsíční příjem ve výši , částka, (z toho , částka, příjem žadatelky ze státní sociální podpory a , částka, příjem z brigád) a měsíční výdaje v souhrnné výši , částka, . Žalovaná v kartě zákazníka ze dne , datum, uvedla celkový měsíční příjem ve výši , částka, (z toho , částka, příjem žadatelky ze státní sociální podpory a , částka, příjem z brigád) a měsíční výdaje v souhrnné výši , částka, .16. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku účinného ke dni uzavření smlouvy (zákon č. 89/2012 Sb., dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen „z. s. ú.“).17. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.18. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.19. Podle § 87 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.20. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.21. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).22. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.23. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spra