34 C 172/2024-22 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou došlou nadepsanému soudu domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela s žalovaným prostřednictvím prostředků elektronické komunikace dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalovanému téhož dne na jeho bankovní účet částku , částka, , která měla být žalovaným splácena v měsíčních splátkách splatných k 17. dni v měsíci. Žalovaný úvěr řádně nesplácel, a proto jej žalobkyně ke dni , datum, zesplatnila. Pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru byla ve smlouvě sjednána smluvní pokuta 0,1 % denně z dlužné částky. Žalovaný se dostal do prodlení ode dne následujícího po zesplatnění úvěru. Žalovaná částka se sestává z jistiny , částka, , smluvního úroku 40 % p. m. z jistiny za první měsíc do doby čerpání úvěru v kapitalizované výši , částka, a smluvní pokuty ve výši , částka, (0,1 % denně z dlužné částky od , datum, do , datum, ).2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač soudem vyzván.3. Soud ve věci konal jednání dne , datum, . K jednání se po předchozí omluvě nedostavila žalobkyně, o odročení jednání nepožádala. Žalovaný se bez omluvy k jednání nedostavil. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“).4. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud nezjistil žádné významné skutečnosti, neboť na smlouvě není připojen vlastnoruční podpis úvěrované osoby.5. Z potvrzení o platbě soud zjistil, že dne , datum, žalobkyně provedla ze svého bankovního účtu ve prospěch účtu žalovaného platbu ve výši , částka, .6. Z listiny označené „Zesplatnění spotřebitelského úvěru č. , hodnota, “ soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalovanému, že v důsledku opakovaného porušení smluvních podmínek zesplatnila úvěr ke dni , datum, a zároveň žalovaného vyzvala k uhrazení částky , částka, do 3 dnů od doručení tohoto dopisu.7. Žalobkyně prostřednictvím svého právního vyzvala žalovaného k uhrazení částky , částka, do tří dnů. Odeslání písemnosti žalobkyně doložila podacím lístkem.8. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že s žalovaným uzavřela Smlouvu o spotřebitelském úvěru, neboť jí předložená listina označená jako „Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, “ není opatřena podpisem žalovaného, ani k této nebylo doloženo potvrzení věřitele, jež podmiňovalo její platnost a účinnost. U smlouvy úvěru se sice nevyžaduje písemná forma a může být tedy uzavřena i formou komunikace na dálku prostřednictvím internetu, avšak v takovém případě musí žalobkyně jednoznačně prokázat, že k uzavření smlouvy skutečně došlo.9. Žalobkyně se k jednání nedostavila, o odročení nepožádala a soud ji tak nemohl poučit dle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. Soud uvádí, že ust. § 118a o. s. ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle ust. § 118a, jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s ust. § 101 odst. 3. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ust. § 118a proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (viz Drápal, L., Bureš, J. a kol., Občanský soudní řád I, II Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2009, s. 831, 832).10. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 sb., občanského zákoníku, dále jen o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.11. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.13. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.14. Soud tedy dospěl k právnímu závěru, že žalovaný získal majetkový prospěch plněním žalobkyně bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále je „o. z.“), čímž se na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatil, a proto je povinen vydat to, co dostal (§ 2991 odst. 1 o.z.). Převzala-li žalovaný částku , částka, bez právního důvodu, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení; bezdůvodné obohacení žalovaného představuje částku, která mu byla poskytnuta (, částka, ). Soud tedy žalobkyni přiznal částku , částka, (výrok I.)..15. Jelikož žalobkyně neprokázala uzavření smlouvy o úvěru, nemohla po žalovaném požadovat úrok z úvěru (, částka, ) či smluvní pokutu ve smyslu § 2048 o. z. (, částka, ), neboť nebylo prokázáno uzavření smlouvy, která by ujednání o úroku či smluvní pokutu obsahovala, a proto soud i v této části žalobu zamítl (výrok II.).16. Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru, že žalobkyně plnila bez právního důvodu, nemohla být ujednána doba splatnosti vrácení poskytnutých peněžních prostředků. V takovém případě žalovaný je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, co byl o to žalobkyní požádán (ust. § 1958 odst. 2 o.z.). Žalobkyně soudu doložila, že prostřednictvím provozovatele poštovních služeb odeslala žalovanému výzvu k zaplacení dlužné částky. Doložením dokladu o odeslání předmětné listiny prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nelze prokázat, že se listina dostala do dispozice žalovaného, neboť ust. § 573 o.z. zakotvuje domněnku dojití zásilky jen v situaci, kdy zásilka adresátovi prokazatelně došla (srov. nález II.ÚS 2403/19). Doba splatnosti dluhu tedy nastala první den poté, kdy byl o splnění žalovaný žalobkyní požádán, a to žalobou, která je považována za kvalifikovanou výzvu k plnění (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2005, sp. zn. 25 Cdo 1523/2004), a která byla žalovanému doručena dne , datum, . Okamžik doručení žaloby je tudíž rozhodující z hlediska prodlení s plněním a povinnosti platit úroky z prodlení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 7. 2005, sp. zn. 25 Cdo 1523/2004). Splatnost dluhu nastala dne , datum, , tedy první den po doručení žaloby žalovanému. Žalovaný nesplnil povinnost zaplatit dlužnou částku v den následující po dni doručení žaloby, čímž se od , datum, ocitl v prodlení (ust. § 1968 o. z.). Žalovaný je tak povinen uhradit žalobkyni úrok z prodlení dle ust. § 1970 o.z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (12,75 %) z částky , částka, od , datum, (výrok I.). S ohledem na shora uvedené soud zákonné úroky z prodlení z částky , částka, za období od , datum, do , datum, a z částky , částka, od , datum, do zaplacení nepřiznal (výrok II.).17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 30,54 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 65,27 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 34,73 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky , částka, za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, (výrok III.).18. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému třídenní podle ust.§ 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.19. Podle ust § 149 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.