14 C 248/2025-15 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou (resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 52 657 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu dodávala žalované plyn do odběrného místa na adrese , adresa, . Dodávku plynu vyúčtovala žalované fakturami na částku 20 393 Kč se splatností dne , datum, a na částku 42 460 Kč se splatností dne , datum, . Tyto vyúčtované částky žalovaná uhradila pouze částečně. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 52 657 Kč s úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), rozhodl věc bez nařízení jednání, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaná se na výzvu soudu podle § 101 odst. 4 o. s. ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřila, proto soud předpokládá, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek.4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti:5. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne , datum, bylo zjištěno, že tuto uzavřela žalobkyně s žalovanou. Smlouvou se žalobkyně zavázala dodávat žalované plyn do odběrného místa na adrese , adresa, . Součástí smlouvy byly i obchodní podmínky pro sdružené dodávky plynu a ceník.6. Z obchodních podmínek pro sdružené dodávky plynu bylo zjištěno, že žalovaná byla povinna hradit cenu za dodávky plynu stanovenou v platném ceníku žalobkyně. Cena za dodávku měla být vyúčtována fakturami, ve kterých bude uvedeno datum splatnosti.7. Z vyúčtování za plyn za období od , datum, do , datum, bylo zjištěno, že tímto žalobkyně vyúčtovala žalované dodávku plynu do daného odběrného místa na částku 20 393 Kč se splatností , datum, .8. Z konečného vyúčtování za plyn za období od , datum, do , datum, bylo zjištěno, že tímto žalobkyně vyúčtovala žalované dodávku plynu do daného odběrného místa na částku 42 460 Kč se splatností , datum, .9. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, a z podacího lístku bylo zjištěno, že zástupkyně žalobkyně vyzývala žalovanou k zaplacení dlužné částky a tato výzva byla žalované zaslána dne , datum, .10. O pravosti a správnosti předložených listinných důkazů nebyl důvod pochybovat, z uvedených zjištění proto soud vychází.11. Nic podstatného pro věc nevyplývá z předloženého oznámení o vkladu části obchodního závodu k , datum, , když to předchází datu uzavření smlouvy a není zřejmé, jaký vliv by to mělo na tuto věc mít.12. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky plynu dle § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon. Na základě této smlouvy žalobkyni jako dodavateli vznikla povinnost dodávat žalované plyn a žalované jako odběrateli povinnost zaplatit za dodávky plynu stanovenou cenu. V souladu s § 1751 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se dohodly, že smlouva se bude řídit obchodními podmínkami, v nichž bylo sjednáno, že dodávky plynu budou vyúčtovány fakturami. Předloženými fakturami bylo prokázáno, v jakém množství žalovaná plyn odebírala a jaké částky jí byly vyúčtovány. Žalovaná však své povinnosti ze smlouvy porušila, když faktury nezaplatila a dostala se do prodlení se zaplacením vyúčtované ceny. Žalovaná se dostala do prodlení v den následující po splatnosti příslušné faktury a od tohoto dne má žalobkyně právo na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 o. z., a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Celková fakturovaná částka činila 62 853 Kč, žalobkyně však požadovala uhradit jen 52 657 Kč, když žalovaná měla částečně hradit (bylo na žalované, aby případně tvrdila a prokázala, že dluh je nižší, resp. že uhradila více). Úrok z prodlení žalobkyně požadovala až po splatnosti druhé faktury. Nárok na zaplacení ceny za dodávku plynu s úrokem z prodlení tak soud shledal důvodným, proto žalobě vyhověl.13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Odměna a náhrada za zastupování advokátem byla stanovena dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném k datu poskytnutí právní služby (viz přechodné ustanovení vyhlášky č. 258/2024 Sb.). Náklady žalobkyně tvoří odměna za zastupování za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva) 3x3 220 Kč, tj. celkem 9 660 Kč, náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu za 2 úkony právní služby v roce 2024 (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva) 2x300 Kč a 1 úkon právní služby v roce 2025 (podání žaloby) 450 Kč, tj. celkem 1 050 Kč, náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 2 249,10 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 2 107 Kč, tj. celkem činí náklady žalobkyně 15 066,10 Kč.14. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.