14 C 305/2025-19 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne , datum, se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že nabyla pohledávku od původního věřitele, společnosti , právnická osoba, , na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , kterou společnost , právnická osoba, postoupila pohledávku společnosti , právnická osoba, , následně dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka postoupena žalobkyni. Původní věřitel , právnická osoba, poskytl žalovanému celkem 20 000 Kč na jeho bankovní účet č. , č. účtu, , a to ve dvou platbách dne , datum, ve výši 8 000 Kč a dne , datum, ve výši 12 000 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, . Mezi původním věřitelem a žalovaným probíhala jednání o uzavření úvěrové smlouvy, uzavřenou smlouvu však žalobkyně není schopna doložit, proto žalovanou částku požaduje z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyně zaslala žalovanému dne , datum, předžalobní výzvu, žalovaný však nezaplatil ničeho. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od , datum, (tj. 10 dnů od data odeslání předžalobní upomínky) do zaplacení.2. Soud dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, rozhodl věc bez nařízení jednání, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se na výzvu soudu podle § 101 odst. 4 občanského soudního řádu ve stanovené lhůtě nevyjádřil, proto soud předpokládá, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek.3. Z předložených listinných důkazů a zprávy banky soud zjistil následující skutečnosti:4. Z potvrzení o provedené platbě , právnická osoba, , ze dne , datum, bylo zjištěno, že z účtu společnosti , právnická osoba, vedeného u platební brány , název, byla dne , datum, odeslána částka 8 000 Kč na účet č. , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, .5. Z potvrzení o provedené platbě , právnická osoba, , ze dne , datum, bylo zjištěno, že z účtu společnosti , právnická osoba, vedeného u platební brány , název, byla dne , datum, odeslána částka 12 000 Kč na účet č. , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, .6. Ze zprávy , právnická osoba, , vyžádané soudem, bylo zjištěno, že v období od , datum, do , datum, byl majitelem účtu č. , č. účtu, žalovaný, který byl i jedinou osobou s dispozičními právy k tomuto účtu. V tomto období přišly na tento účet dvě příchozí platby ve výši 8 000 Kč a 12 000 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, z účtu č. , č. účtu, od odesílatele , právnická osoba7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, bylo zjištěno, že touto smlouvou postoupila společnost , právnická osoba, společnosti , právnická osoba, , pohledávky ze smlouvy o úvěru, a to mj. pohledávku označenou číslem smlouvy , číslo smlouvy, a částkou 49 737,49 Kč.8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, bylo zjištěno, že touto smlouvou postoupila společnost , právnická osoba, , žalobkyni pohledávky ze smluv o úvěru, a to mj. pohledávku označenou číslem smlouvy , číslo smlouvy, a částkou 49 737,49 Kč.9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, bylo zjištěno, že tímto společnost , právnická osoba, , oznámila žalovanému, že na žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovaným ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, ve výši 49 737,49 Kč skládající se z neuhrazené jistiny, poplatků, smluvní pokuty, úroku z prodlení, nákladů na vymáhání.10. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, bylo zjištěno, že touto zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 49 737,49 Kč s náklady právního zastoupení do 3 dnů. Uvedl, že se jedná o dluh ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , na základě které byla žalovanému původním věřitelem , právnická osoba, poskytnuta částka 20 000 Kč, a tato pohledávka byla postoupena žalobkyni. Z podacího lístku vyplývá, že předžalobní výzva byla odeslána dne , datum, .11. O pravosti a správnosti uvedených důkazů nebyl důvod pochybovat, z uvedených zjištění proto soud vychází.12. K žalobě byl dále připojen seznam pohledávek, ve kterém byla uvedena pohledávka za žalovaným ve výši 20 000 Kč s variabilním symbolem , var. symbol, . Není však jasné, k čemu se má tento seznam vztahovat. Proto z něj nebylo zjištěno nic podstatného pro věc.13. Na základě provedených důkazů soud shledal, že předložené důkazy neprokazují uzavření smlouvy o úvěru, ostatně žalobkyně sama uvedla, že smlouvu nemůže doložit, proto požadovala pouze úhradu částky 20 000 Kč zaslané na účet žalovaného z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Soud má přitom z listinných důkazů za prokázané, že žalovanému byla skutečně částka v celkové výši 20 000 Kč společností , právnická osoba, zaslána na jeho bankovní účet, a to ve dvou platbách dne , datum, ve výši 8 000 Kč a dne , datum, ve výši 12 000 Kč. To prokazují záznamy o platbě , právnická osoba, a zpráva , právnická osoba, , která potvrdila tyto platby i to, že předmětný účet patřil žalovanému.14. Soud má také za prokázané, že smlouvami o postoupení byla žalobkyni postoupena pohledávka za žalovaným, když to kromě samotných smluv prokazuje zejména oznámení společnosti , právnická osoba, , že žalobkyni postoupila pohledávku vůči žalovanému ze smlouvy o úvěru (přičemž smlouva označená uvedeným variabilním symbolem i dlužnou částkou byla uvedena i v obou smlouvách o postoupení).15. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.16. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.17. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).18. Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.19. Na základě uvedených zjištění soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Bylo prokázáno, že žalovaný obdržel od společnosti , právnická osoba, , částku 20 000 Kč, aniž by k tomu byl právní důvod. Uzavření smlouvy prokázáno nebylo a žalovaný ani netvrdil, že by zde byl jiný právní důvod pro poskytnutí těchto peněz. Jednalo se tak o majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, tedy o bezdůvodné obohacení dle § 2991 odst. 2 o. z., které je dle § 2993 o. z. žalovaný povinen vydat.20. Bylo prokázáno, že žalobkyni byla pohledávka postoupena za žalovaným v souladu s § 1879 o. z., ostatně žalovanému bylo také postoupení oznámeno dle § 1882 o. z. Přitom je nerozhodné, že pohledávka případně náleží z jiného titulu, než jak ji ve smlouvě o postoupení její účastníci právně kvalifikovali (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci 31 Cdo 678/2009), tedy nikoliv ze smlouvy o úvěru, ale z bezdůvodného obohacení. Přitom z ničeho nevyplývá, že by mezi původním věřitelem a žalovaným byly jiné pohledávky, které by mohly být předmětem postoupení. Soud proto vychází z toho, že se jednalo právě o předmětnou pohledávku. Žalobkyně je tak oprávněna domáhat se zaplacení dlužné částky.21. Splatnost bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena, proto nastává na výzvu věřitele dle § 1958 odst. 2 o. z. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení předžalobní výzvou ze dne , datum, , ve které stanovila žalovanému lhůtu k plnění do 3 dnů. Soud vychází z toho, že výzva byla doručena třetí pracovní den po odeslání dle § 573 o. z., tj. dne , datum, . Dluh tak byl splatný do , datum, . Od následujícího dne je žalovaný v prodlení a je proto povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně přitom požadovala úrok z prodlení až od , datum, .22. V uvedených důvodu soud žalobě zcela vyhověl a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč s úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení.31. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná, proto jí soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Jelikož řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní v obdobných věcech, kdy se jednot