33 C 89/2025-34 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 51 780 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně se žalovaným uzavřeli dne , datum, smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru ve znění pozdějšího dodatku, na jehož základě mu žalobkyně poskytla úvěrový rámec ve výši 50 000 Kč. Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím dálkové komunikace, přičemž identita žalovaného byla ověřena prostřednictvím bankovní identity a vícefaktorového ověřování. Po uzavření smlouvy žalovaný obdržel a aktivoval , právnická osoba, kartu, čímž došlo k čerpání revolvingového úvěru s rámcem 50 000 Kč. Čerpání probíhalo prostřednictvím plateb na e-shopech a karetních transakcí. Žalobkyně před uzavřením smlouvy prověřila úvěruschopnost žalovaného na základě údajů o příjmech, výdajích a platební morálce, včetně lustrace v registrech BRKI/NRKI a Insolvenčním rejstříku. Žalovaný však své závazky neplnil řádně a včas, a proto byl opakovaně upomínán. Vzhledem k neuhrazení dlužné částky došlo dne , datum, k zesplatnění dluhu a následnému odstoupení od smlouvy. Žalovaný byl o této skutečnosti informován dopisem ze dne , datum, a byl vyzván k úhradě celé dlužné částky. Celková výše pohledávky činí 51 780 Kč, z toho: 50 180 Kč tvoří jistina (vyčerpané prostředky a poplatky za vedení účtu) a 1 600 Kč tvoří poplatky za upomínky dle smluvních podmínek. Žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného kombinací několika metod. Ověřila, že žalovaný není v insolvenci ani exekuci, a že nemá závazky po splatnosti v bankovních a nebankovních registrech (BRKI/NRKI). Dále prostřednictvím společnosti , právnická osoba, . získala výpis z bankovního účtu žalovaného, z něhož vyplývá, že měl za období od , datum, do , datum, příjmy ve výši 175 274 Kč. Součástí příjmů žalovaného byla výplata ve výši 28 287 Kč. Žalobkyně zkoumala i strukturu výdajů a neshledala žádné rizikové transakce (např. mikropůjčky, exekuce, sázky). Z transakcí bylo patrné, že žalovaný byl schopen pokrýt své běžné výdaje a zároveň by měl mít dostatečnou rezervu pro splácení revolvingového úvěru. Žalobkyně uzavírá, že její postup byl v souladu s požadavky zákona o spotřebitelském úvěru a odpovídá aktuální judikatuře, zejména rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 ICdo 27/2021, 33 Cdo 2178/2018 a nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/2018. Odkazuje rovněž na rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. 84 Co 238/2022-218, který potvrdil, že obdobný postup žalobkyně byl dostatečný pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.3. Soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a zjistil následující skutečnosti z důkazů, které jsou uváděny v závorce za tím kterým dílčím skutkovým zjištěním.4. Žalobkyně poskytla žalovanému dne , datum, úvěrový rámec ve výši 40 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit vyčerpané prostředky spolu s poplatky dle Ceníku žalobkyně do 20 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém byl úvěr čerpán (smlouva o revolvingovém úvěru ze dne , datum, a ceník platný a účinný od , datum, ).5. Dne , datum, došlo k navýšení úvěrového rámce na částku 50 000 Kč (dodatek č. , hodnota, ze dne , datum, ).6. Účetní zůstatek na účtu žalovaného ke dni , datum, činil 2,21 Kč. Žalovaný v průběhu 90 dní předcházejících dni , datum, obdržel příjem ve výši 114 302 Kč (výpis z účtu , právnická osoba, ze dne , datum, ).7. Žalovaný vyčerpal částku 89 153,25 Kč a uhradil částku 38 831,25 Kč (transakční historie na č. l. 21 a 22 spisu).8. Žalovaný neuhradil vyčerpaný úvěr a žalobkyně proto vyzvala žalovaného dopisem ze dne , datum, k úhradě částky 51 780 Kč do 8 kalendářních dnů od odeslání dopisu (zesplatnění dluhu a odstoupení od smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, a potvrzení podání ze dne , datum, ).9. Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne , datum, k úhradě částky 51 780 Kč do 8 kalendářních dnů od odeslání dopisu s tím, že jinak může být dluh vymáhán soudní cestou (předžalobní výzva ze dne , datum, a potvrzení podání ze dne , datum, ).10. Žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného dopisem ze dne , datum, k úhradě částky 51 780 Kč do 8 kalendářních dnů od odeslání dopisu s tím, že jinak může být dluh vymáhán soudní cestou (předžalobní upomínka ze dne , datum, a potvrzení podání ze dne , datum, ).11. Na základě účastníky předložených listinných důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, které soud shledal zcela důvěryhodnými, neboť nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala, a taktéž žádný z účastníků takovou skutečnost netvrdil. Listinné důkazy si navzájem neodporují a tvoří spolu jednotný logický celek postačující k učinění spolehlivého závěru o následujícím skutkovém stavu:12. Žalobkyně poskytla žalovanému dne , datum, úvěrový rámec ve výši 40 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit vyčerpané prostředky spolu s poplatky dle Ceníku žalobkyně do 20 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém byl úvěr čerpán. Dne , datum, došlo k navýšení úvěrového rámce na částku 50 000 Kč. Účetní zůstatek na účtu žalovaného ke dni , datum, činil 2,21 Kč. Žalovaný v průběhu 90 dní předcházejících dni , datum, obdržel příjem ve výši 114 302 Kč. Žalovaný vyčerpal částku 89 153,25 Kč a uhradil částku 38 831,25 Kč. Žalovaný neuhradil vyčerpaný úvěr a žalobkyně proto vyzvala žalovaného dopisem ze dne , datum, k úhradě částky 51 780 Kč do 8 kalendářních dnů od odeslání dopisu. Žalobkyně vyzvala žalovaného dopisem ze dne , datum, k úhradě částky 51 780 Kč do 8 kalendářních dnů od odeslání dopisu s tím, že jinak může být dluh vymáhán soudní cestou. Žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného dopisem ze dne , datum, k úhradě částky 51 780 Kč do 8 kalendářních dnů od odeslání dopisu s tím, že jinak může být dluh vymáhán soudní cestou.13. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“) a dále pak zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do , datum, (dále jen „z. s. ú.“).14. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.15. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.16. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.17. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.18. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.19. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.20. Podl