34 C 233/2025-33 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobce se žalobou domáhal zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení. Žalobu odůvodnil tím, že je dětským domovem a do , datum, zajišťoval péči o žalovaného. Žalobce zaslal žalovanému na jeho bankovní účet částku , částka, , kterou žalobce obdržel jako příjemce sirotčího důchodu pro žalovaného, poskytovaného , právnická osoba, (dále jen také „ČSSZ“). Po vyplacení této částky ČSSZ informovala žalobce o tom, že v období od , datum, do , datum, žalovaný nesplnil podmínku pro vznik nároku spočívající v soustavné přípravě na budoucí povolání, a proto mu nevznikl nárok na vyplacení částky , částka, . Dne , datum, žalobce tento přeplatek ČSSZ vrátil. Částka , částka, vyplacená žalobcem žalovanému dne , datum, je tak plněním poskytnutým bez právního důvodu.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, . K jednání se dostavil právní zástupce žalobce, žalovaný se bez omluvy k jednání nedostavil. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“).4. Ze sdělení ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce sdělil ČSSZ, že žalovaný dne , datum, nenastoupil do školy a nepokračuje ve studiu.5. Ze souhlasu o převodu peněz soud zjistil, že žalovaný dne , datum, vyslovil souhlas s převodem částky , částka, z účtu žalobce na svůj bankovní účet č. , č. účtu, a dále, že dne , datum, byla žalovanému ukončena ústavní výchova u žalobce.6. Z bankovního výpisu žalobce soud zjistil, že dne , datum, odeslal platbu , částka, na bankovní účet č. , č. účtu, .7. Z rozhodnutí ČSSZ ze dne , datum, adresovaného žalobci soud zjistil, že žalobci bylo uloženo vrátit přeplatek v částce , částka, , který vznikl za období od , datum, do , datum, na sirotčím důchodu pro žalovaného. Přeplatek měl být vrácen na bankovní účet č. , č. účtu, . Z odůvodnění tohoto rozhodnutí dále vyplývá, že rozhodnutím ČSSZ ze dne , datum, byl žalovanému odňat sirotčí důchod.8. Z bankovního výpisu žalobce soud zjistil, že dne , datum, odeslal platbu , částka, na bankovní účet č. , č. účtu, .9. Z listiny „Přeplatek sirotčího důchodu“ ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce oznámil žalovanému, že mu byl převeden na jeho bankovní účet sirotčí důchod v chybné výši , částka, . Téhož dne byla písemnost žalovanému odeslána (podací lístek).10. Z listiny „Přeplatek sirotčího důchodu“ ze dne , datum, soud zjistil, že z důvodu chybně převedené výše sirotčího důchodu za období , Anonymizováno, až , Anonymizováno, , Anonymizováno, žalobce vyzval žalovaného k uhrazení částky uvedené v rozhodnutí ČSSZ. Dne , datum, byla písemnost žalovanému odeslána (podací lístek). Písemnost si žalovaný nevyzvedl (dodejka).11. Prostřednictvím společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , žalobce opakovaně vyzval žalovaného, a to dne , datum, a dne , datum, k vrácení částky , částka, představující chybně vyplacenou výši sirotčího důchodu za období od , Anonymizováno, do , Anonymizováno, , Anonymizováno, .12. Soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu. Žalobce je dětským domovem, který do dne , datum, zajišťoval péči o žalovaného. V rámci správy jeho finančních prostředků žalobce obdržel od , právnická osoba, (dále jen „ČSSZ“) částku odpovídající sirotčímu důchodu žalovaného. Dne , datum, žalobce oznámil ČSSZ, že žalovaný , datum, nenastoupil do školy a nepokračuje ve studiu. Přesto ČSSZ nadále vyplácela sirotčí důchod až do , datum, . Přestože žalobce věděl, že žalovaný od , Anonymizováno, , Anonymizováno, nestuduje, převedl na jeho bankovní účet dne , datum, částku , částka, , jejíž součástí byla právě i částka ve výši , částka, vyplacena za období , datum, do , datum, . Z rozhodnutí ČSSZ ze dne , datum, soud zjistil, že žalovanému nevznikl nárok na sirotčí důchod za období od , datum, do , datum, , neboť nesplnil podmínku soustavné přípravy na budoucí povolání. ČSSZ proto uložila žalobci vrátit přeplatek ve výši , částka, , což žalobce dne , datum, učinil. Žalobce následně žalovaného opakovaně vyzval k vrácení částky , částka, , která mu byla vyplacena bez právního důvodu, avšak žalovaný na výzvy nereagoval.13. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen o.z.) platí, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.14. Podle § 2 odst. 3 o. z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.15. Soud posoudil právní povahu nároku žalobkyně a dospěl k závěru, že se jedná o bezdůvodné obohacení z důvodu odpadnutí právního důvodu podle § 2991 odst. 2 o.z. V době, kdy žalobce vyplatil žalovanému částku , částka, , existoval stále právní titul – rozhodnutí ČSSZ o přiznání sirotčího důchodu. Tento právní důvod však následně odpadl, když ČSSZ rozhodla, že žalovanému nárok na důchod za období od , Anonymizováno, , Anonymizováno, do , Anonymizováno, , Anonymizováno, nevznikl a uložila žalobci vrátit přeplatek. Žalobce tuto částku dne , datum, ČSSZ vrátil, čímž se stal osobou, která byla na svém majetku zkrácena. Nyní proto oprávněně požaduje vydání bezdůvodného obohacení po žalovaném, který částku přijal a nevrátil. Povinnost žalovaného vrátit částku proto vyplývá z objektivní odpovědnosti za vydání bezdůvodného obohacení, bez ohledu na jeho zavinění či vědomost o neexistenci nároku.16. Soud se dále zabýval otázkou, zda přiznání zákonného úroku z prodlení není v rozporu s dobrými mravy (§ 2 odst. 3 o.z.). Vzhledem k tomu, že žalobce od , Anonymizováno, , Anonymizováno, věděl o tom, že žalovaný nepokračuje ve studiu a nesplňuje tak podmínku pro výplatu sirotčího důchodu, přesto mu částku vyplatil, a vzhledem k tomu, že žalovaný částku obdržel až po ukončení ústavní výchovy, bez předchozího nakládání s prostředky a bez znalosti komunikace s ČSSZ, a aniž by měl možnost ovlivnit její výplatu, dospěl soud k závěru, že přiznání úroku z prodlení by bylo nepřiměřené. Žalovaný nebyl aktivním původcem situace a žalobce přispěl k jejímu vzniku.17. Z výše uvedeného soud žalobci nárok na úrok z prodlení nepřiznal.18. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v rozsahu jistiny. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, , avšak bez příslušenství.19. Soud návrhu žalobce na vydání rozsudku pro zmeškání podle § 153b odst. 1 o. s. ř. nevyhověl. Ustanovení § 153b odst. 1 o. s. ř. totiž stanoví, že při splnění zákonných předpokladů „může“ soud rozhodnout rozsudkem pro zmeškání; nejde tedy o jeho povinnost, ale o oprávnění soudu, které je podmíněno posouzením okolností věci (diskrecí soudu) a účelem kontumačního rozhodnutí. Tento výklad výslovně potvrdil Ústavní soud v nálezu , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , kde zdůraznil, že výraz „může“ v § 153b odst. 1 o. s. ř. je nutno naplňovat s respektem k zásadám civilního procesu a procesní rovnosti účastníků.20. V projednávané věci soud shledal, že vedle formálních podmínek bylo třeba meritorně přezkoumat, zda uplatněný nárok na zákonný úrok z prodlení nevybočuje z mezí dobrých mravů (korektiv § 2 odst. 3 o.z.). Judikatura dovodila, že úrok z prodlení lze výjimečně nepřiznat zcela či zčásti, pokud by jeho uplatnění bylo v rozporu s dobrými mravy; jde o výjimečný korektiv vyžadující individuální zhodnocení okolností konkrétního případu (včetně postavení stran, příčin vzniku prodlení a proporcionality sankce).21. Protože kontumační rozsudek vychází pouze ze skutkových tvrzení žaloby pokládaných za nesporná a nepředpokládá plnohodnotné dokazování a materiální přezkum, nebylo by jeho užití v této věci vhodné. Ústavní soud přitom akcentuje, že k rozsudku pro zmeškání má soud přistupovat uvážlivě, s ohledem na obecné zásady spravedlivého procesu, a v situacích vyžadujících hmotněprávní posouzení (např. korektiv dobrých mravů) dát přednost meritornímu projednání sporu.22. Soud proto neaplikoval kontumační postup a věc projednal meritorně; otázku přiznání příslušenství (úroku z prodlení) posoudil s ohledem na dobré mravy.23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení převážně úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne , datum, , z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1