11 C 209/2025-17 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala zaplacení shora uvedených částek s příslušenstvím s tím, že žalovanému byla dne , datum, , , datum, a , datum, žalobkyní poskytnuta zdravotní služba nehrazená ze zdravotního pojištění, a to protialkoholní a protitoxikomanická záchytná služba v , právnická osoba, , , Anonymizováno, ., neboť žalovaný pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroloval své chování, čímž ohrožoval sebe a své okolí. Pobyt žalovaného v záchytné stanici byl vyúčtován dokladem č. , hodnota, ze dne , datum, na částku 3 766 Kč, č. , hodnota, ze dne , datum, na částku 4 095 Kč, č. , hodnota, ze dne , datum, na částku 3 766 Kč. Žalovaný doklady osobně převzal a uznal svůj závazek vůči žalobkyni co do důvodu a výše, avšak na svůj dluh ničeho neuhradil. Žalovanému byla dále v období od , datum, do , datum, žalobkyní třikrát poskytnuta lékařská pohotovostní služba. Regulační poplatky za využití pohotovostní služby v celkové výši 540 Kč byly žalovanému vyúčtovány vždy v den poskytnutí služby. Žalovaný na svůj dluh vůči žalobkyni neuhradil ničeho ani přes upomínání.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a zůstal nečinný.3. Soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen "o.s.ř."), rozhodl věc bez nařízení jednání, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaný se na výzvu soudu podle § 101 odst. 4 o.s.ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřil, proto soud předpokládá, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek.4. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu vycházeje z předložených listinných důkazů. Žalovaný byl převezen na protialkoholní a protitoxikomanickou záchytnou stanici do , podezřelý výraz, , kde byl hospitalizován a byl tak povinen uhradit náklady na záchytnou službu včetně dopravy. Dne , datum, , dne , datum, a dne , datum, byl žalovanému žalobkyní vystaven doklad č. , hodnota, , , Anonymizováno, k platbě částky 3 766 Kč, 4 095 Kč a 3766 Kč za pobyt na protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici, přičemž vyúčtované ceny odpovídají ceníku žalobkyně, žalovaný doklad podepsal, uznal co do důvodu a výše svůj závazek zaplatit částky do 7 dnů ode dne vystavení dokladu. Dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, žalobkyně vyúčtovala žalovanému částku 90 Kč coby regulační poplatek za návštěvu u lékaře poskytujícího ambulantní péči, žalovaný podepsal doklad, uznal co do důvodu a výše svůj závazek. Dne , datum, žalobkyně vyhotovila pro žalovaného výzvu k zaplacení částky 12 347 Kč do 7 dnů od doručení výzvy, výzva byla žalovanému odeslána dne , datum, .5. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.6. Pokud jde o nárok na zaplacení za pobyt na protialkoholní a protitoxikomanické stanici, tak dle § 89b odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, osoba, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek a tuto hrozbu nelze odvrátit jinak, je povinna se podrobit vyšetření a pobytu v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací, po dobu nezbytně nutnou, avšak kratší než 24 hodin. Dle § 89e odst. 1 věty první zákona č. 373/2011 Sb. prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Žalovaný dluh za pobyt v záchytné stanici písemně uznal co do důvodu i výše, proto se má dle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o. z.“) za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trval. Soud tak vychází z předloženého uznání dluhu. Dluh byl splatný dle § 1958 o. z. na výzvu žalobkyně, tj. ve lhůtě stanovené žalobkyní ve vystaveném dokladu, do , datum, . Ode dne následujícího je tak žalovaný v prodlení a je proto povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.7. Pokud jde o nárok na zaplacení regulačních poplatků za 6 návštěv žalovaného u lékaře poskytovatele ambulantní péče ve dnech , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , tak podle § 16a odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, je pojištěnec povinen hradit poskytovateli regulační poplatek ve výši 90 Kč za využití lékařské pohotovostní služby. Žalovaný využil tuto službu žalobkyně v šesti případech, je tedy povinen zaplatit žalobkyni na regulačních poplatcích celkem 540 Kč. Splatnost nastala na výzvu žalobkyně, nejpozději na základě zaslané předžalobní výzvy. Jelikož je žalovaný v prodlení s placením, je i v tomto případě povinen platit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.8. Žalobkyně svá tvrzení prokázala, žaloba je důvodná a soud jí proto vyhověl.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 400 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.10. Lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, byla stanovena jako třídenní podle § 160 odst. 1 o.s.ř.