11 C 235/2025-54 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala proti žalované zaplacení částky 20 042 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www., Anonymizováno, ., Anonymizováno, , na níž si žalovaná vyplnila registrační formulář, kde uvedla své osobní údaje, uvedla heslo pro přístup k jeho uživatelskému profilu. Registrace a vstup do uživatelskému účtu byly podmíněny souhlasem žalované se smluvní dokumentací, kterou žalovaná odsouhlasila zaškrtnutím příslušného pole formulářů s odkazy na smluvní dokumentaci; registraci dokončil zadáním pětimístného verifikačního SMS kódu do žádosti o úvěr. K ověření údajů poskytla žalovaná žalobkyni fotokopii svého dokladu totožnosti a zaslala ověřovací platbu ve výši 1 Kč s variabilním symbolem odpovídajícím rodnému číslu žalované bankovním převodem za účelem ověření totožnosti a majitele bankovního účtu. K ověření výše příjmu žalovaná poskytla žalobkyni výpisy ze svého bankovního účtu, případně výplatní listy. Žalovaná byla dále žalobkyní lustrována ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI, načež jí byla schválena žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Žalovaná vložila SMS kód ve znění , Anonymizováno, do příslušného formulářového pole na webových stránkách žalobkyně a odesláním potvrdil svoji vůli být smlouvou vázána. Žalovaná dne , datum, uzavřela s žalobkyní smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr bankovním převodem. Na svůj bankovní účet žalovaná načerpala dne , datum, částku 11 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 40 % měsíčně z jistiny. Úvěr byl žalované poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaná měla úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách splatných vždy k 13. dni v měsíci. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou úvěru i přes opakované upomínání. V poslední upomínce ze dne , datum, byla žalovaná informována o zesplatnění celého úvěru ke dni , datum, a vyzvána k jeho úhradě. Uplatněný nárok žalobkyně sestává z nesplacené části jistiny ve výši 11 000 Kč a ze smluvního úroku ve výši 40 % měsíčně z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 4 400 Kč. Pro případ prodlení žalované se splácením úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž byla žalovaná v prodlení. Žalovaná se do prodlení dostala následující den po dni zesplatnění úvěru, proto žalobkyně požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně v kapitalizované výši 4 642 Kč. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani přes předžalobní výzvu zaslanou zástupcem žalobkyně.2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila u jednání dne , datum, , kdy požádala o možnost splatit nárok ve formě splátek. Aktuálně má příjem pouze z invalidního důchodu, který činí necelých 10 000 Kč měsíčně, a to po valorizaci od , datum, .3. Soud nařídil jednání na den , datum, a účastníky k němu řádně a včas předvolal. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila. Neúčastí na jednání, na něž byla řádně předvolána, se žalobkyně dobrovolně připravila o případné dobrodiní poučení ve smyslu § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též „o.s.ř.“). Žalovaná se dostavila. Soud proto jednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 o.s.ř., v nepřítomnosti žalobkyně.4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že účastníci se prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne , datum, dohodli na uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , podle níž žalobkyně poskytne žalované peněžní prostředky až do výše 20 000 Kč, přičemž úvěr ve výši limitu poskytne dne , datum, na dobu neurčitou, kdy žalovaná úvěr splatí a tento bude úročen úrokovou sazbou ve výši 40 % měsíčně (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, ). Žalobkyně ověřila totožnost žalované z jí předložených dokladů (zjištěno z kopie OP a z kopie ŘP). V rámci kontraktačního procesu žalovaná dodala žalobkyni informace o svých příjmech a výdajích prostřednictvím výpisů a přehledu plateb na svém běžném účtu č. , č. účtu, za období , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, , z nichž vyplývá, že žalované plynuly příjmy z nemocenské, příspěvku na bydlení a invalidního důchodu. Z předložených bankovních výpisů žalované vyplynulo, že ve sledovaném období žalovanou uváděné příjmy odpovídaly, její výdaje byly ovšem buď stejné nebo vyšší než jeho příjmy, navíc žalované byl ve sledovaném období poskytnut úvěr ve výši 8 000 Kč od , právnická osoba, . (zjištěno z výpisů transakcí z účtu žalované). Žalobkyně zaslala žalované na její účet dne , datum, částku 11 000 Kč (zjištěno z výpisů o platbě). Žalobkyně žalovanou o zaplacení jejího dluhu upomínala a vystavila dne , datum, zesplatnění spotřebitelského úvěru č. , hodnota, adresované žalované (zjištěno ze zesplatnění spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, ). Důkaz o odeslání oznámení žalované žalobkyně nepředložila. Právní zástupce žalobkyně zaslal žalované dne , datum, výzvu k úhradě dluhu ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, , a to do tří dnů (zjištěno z předžalobní výzvy k úhradě ze dne , datum, včetně poštovního podacího lístku ze dne , datum, ).5. O pravosti žalobkyní předložených provedených listinných důkazů soud neměl v řízení důvod pochybovat. Žalobkyně nicméně neprokázala, že by se jakkoli blíže zabývala poměry žalované poté, co z výpisů z účtů mohla a měla zjistit, že žalovaná má zjevně problémy s financováním svých potřeb, když ve sledovaném období se její výdaje rovnaly jejím příjmům a již využil služeb minimálně jedné další nebankovní společnosti a měla příjem z invalidního důchodu a nemocenské dávky. Žalobkyně neprokázala, že by prováděla lustraci žalované v žalobkyni dostupných databázích. Žalobkyně coby poskytovatelka úvěru se měla lépe zabývat výdaji žalované, tyto však nezkoumala zjevně vůbec a neanalyzovala údaje plynoucí z výpisů z účtu žalované.6. Soud učinil na základě provedených důkazů a v kontextu tvrzení žalobkyně tento relevantní závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaná se dohodli na poskytnutí úvěru ve výši 11 000 Kč, který byl dne , datum, poukázán na účet žalované. Žalobkyně před uzavřením smlouvy posuzovala úvěruschopnost žalované tak, že vycházela zřejmě toliko z informací, jež jí žalovaná sdělila a o jejichž pravdivosti musela mít s ohledem na žalovanou předložené výpisy z účtů důvodné pochybnosti. Žalovaná byla výzvou vyzvána k zaplacení dluhu do tří dnů.7. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Žalobkyně a žalovaná coby spotřebitel uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Vzhledem k tomu, že smlouva byla uzavřena mezi podnikatelem a spotřebitelem, jednalo se o spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též „ZSÚ“), ve znění ke dni , datum, , není-li dále uvedeno jinak (dále též „ZSÚ“), který je tak na věc nutno aplikovat, a to zejména jeho § 86 a § 87.8. Poskytovatel úvěru je podle § 86 odst. 1 ZSÚ povinen před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posuzovat úvěruschopnost spotřebitele, přičemž úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěru splácet.9. V předmětné věci žalobkyně neprokázala, že by coby poskytovatelka úvěru splnila povinnosti podle § 86 odst. 1 ZSÚ, když nepředložila žádné důkazy k tvrzení, že žalovanou lustrovala v žalobkyni dostupných databázích, navíc vůbec netvrdila, zda a jak příjmy a výdaje žalované ověřovala a jak se jimi konkrétně zabývala. Znalost příjmů a výdajů žadatele o úvěr uvedených v žádosti o spotřebitelský úvěr bez jejich bližšího ověření nelze v žádném případě považovat za dostatečné posouzení úvěruschopnosti. Poskytovatelka úvěru zřejmě dostatečně ověřila příjmy žalované, avšak nezabývala se dostatečně jejími výdaji. Pokud z poskytnutých bankovních výpisů žalované jasně vyplývá, že měsíční výdaje žalované byly v celém sledovaném období rovné jejím příjmům a navíc si vzala další úvěr od jiných nebankovních společností, pak to muselo nutně vést poskytovatelku úvěru, postupovala-li by v souladu s § 86 ZSÚ, ke zkoumání pravdivosti údajů, které měla žalovaná poskytnout žalobkyni v žádosti o úvěr, kterou k důkazu nepředložila, že je zcela nepravděpodobné, že žalovanou uváděné údaje jsou úplné, pravdivé a spolehlivé, navíc pokud žalovaná čerpá úvěr od nebankovní úvěrové společnosti za nevýhodných podmínek. Poskytovatelka úvěru jinými slovy nevycházela ze spolehlivých a dostatečných informací získaných od žadatele o úvěr, musela mít na základě údajů sdělených žadatelem o úvěr důvodné pochybnosti (zejména o deklarovaných měsíčních výdajích), které ji měly vést k dalším úkonům nutným pro posouzení úvěruschopnosti žalované. Soud na základě provedeného dokazování nemá posuzování úvěruschopnosti žalované za dostatečné a proto