11 C 267/2025-20 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou došlou soudu dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 19 681,36 Kč s příslušenstvím, jakož i náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná, s níž uzavřela smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny č. , hodnota, dne , datum, , nezaplatila cenu za elektřinu v částce 19 681,36 Kč, již v období od , datum, až , datum, od žalobkyně odebírala v odběrném místě na adrese , adresa, .2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila a zůstala nečinná.3. Soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), rozhodl věc bez nařízení jednání, když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a žalovaná se na výzvu soudu podle § 101 odst. 4 o.s.ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřila, proto soud předpokládá, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek.4. Soud učinil na základě předložených listinných důkazů tento závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně se dne , datum, dohodla s žalovanou ve smlouvě o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí č. , hodnota, včetně obchodních podmínek a ceníku na podmínkách dodávek elektřiny žalované do odběrného místa na adrese , Adresa žalované, , a žalovaná na to elektřinu v období od , datum, do , datum, od žalobkyně odebírala. Dodávku elektřiny za období od , datum, do , datum, žalobkyně vyúčtovala dne , datum, žalované fakturou č. , tel. číslo, na částku 19 681,36 Kč splatnou dne , datum, . Dne , datum, , Anonymizováno, zaslal advokát žalobkyně žalované upomínku k zaplacení dlužné částky.5. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o dodávce elektřiny ve smyslu § 50 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, na jejímž základě vznikla žalobkyni jako dodavateli povinnost dodávat žalované elektřinu a žalované jako odběrateli povinnost zaplatit za dodávky elektřiny stanovenou cenu. Žalovaná však své povinnosti ze smlouvy porušila, když se dostala do prodlení se zaplacením řádně vyfakturované ceny za dodanou a odebranou elektřinu. Žalovaná se dostala do prodlení v den následující po splatnosti příslušné faktury a od tohoto dne má žalobkyně právo na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.6. Žalobkyně svůj nárok prokázala, žaloba je důvodná. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 330,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 19 681,36 Kč sestávající z částky 1 900 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 050 Kč ve výši 1 480,50 Kč.1. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.2. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní dle § 160 odst. 1 o.s.ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.