14 C 402/2025-62 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou (resp. návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne , datum, se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 23 215 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 6 877,73 Kč od , datum, do zaplacení, s úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky 6 877,73 Kč od , datum, do zaplacení a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 466,40 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , dne , datum, smlouvu č. , hodnota, , na základě které společnost , právnická osoba, poskytla žalovanému hotovostní zápůjčku ve výši 9 000 Kč. Poskytnutí částky potvrdil žalovaný svým podpisem na smlouvě. Žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku a zaplatit za poskytnutí zápůjčky poplatek ve výši celkem 9 875 Kč, tj. celkem se žalovaný zavázal zaplatit 18 875 Kč. Poplatek za poskytnutí zápůjčky sestává z úroku ve výši 29 % ročně, poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení a poplatku za administrativní činnosti a komfortní splácení. Celkovou částku 18 875 Kč se žalovaný zavázal zaplatit v 60 týdenních splátkách po 315 Kč. Žalovaný však uhradil pouze celkem 5 060 Kč, přičemž předepsané splátky nehradil řádně a včas. Na jistinu bylo započteno 2 122,27 Kč, tudíž požadovaná jistina činí 6 877,73 Kč, a na poplatky za poskytnutí zápůjčky bylo započteno 2 937,73 Kč, tudíž požadované poplatky činí 6 937,27 Kč. Z důvodu prodlení žalovaného se splácením požadovala žalobkyně úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky (dle přiloženého výpočtu k , datum, ), přičemž ji kapitalizovala na částku 4 500 Kč, dále úhradu sankčních poplatků ve výši 4 900 Kč za vymáhání dluhu tzv. Centrálním vymáháním pohledávek a za poplatky za upomínky, a úhradu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení s hrazením jednotlivých splátek (dle přiloženého výpočtu k , datum, ) ve výši 466,40 Kč. Žalovaný byl vyzván dne , datum, k okamžitému zaplacení dluhu do , datum, , ale neuhradil ničeho. Žalobkyně proto dále požadovala smluvní úrok ve výši 11,75 % ročně z jistiny 6 877,73 Kč od , datum, do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z jistiny 6 877,73 Kč od , datum, do zaplacení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka ze smlouvy postoupena žalobkyni.2. K výzvě soudu žalobkyně doplnila žalobu tak, že její právní předchůdkyně prověřila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr na základě vyhodnocení informací získaných z bankovních registrů, nebankovních registrů, ostatních registrů a databází, kontrolou příjmů žalovaného, kontrolou výdajů žalovaného a kontrolou výdajů žalovaného na splátky úvěru. Konkrétně právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z registrů BRKI, NRKI, SOLUS, registru FO a registru IČ, z interní databáze obsahující data pro řízení rizik, insolvenčního rejstříku, CEE (centrální evidence exekucí), registru neplatných dokladů a evidence adres obecních a městských úřadů, z nichž právní předchůdkyně žalobkyně nezjistila k žalovanému žádné negativní informace, doklady žalovaného nebyly neplatné, trvalé bydliště se nenacházelo na adrese obecního nebo městského úřadu. Příjem žalovaného vyhodnotila na základě informací od žalovaného, historických informací o žalovaném, dat o průběhu splácení předchozí angažovanosti žalovaného a kontroly správnosti a pravdivosti dokumentů předložených žalovaným obchodnímu zástupci. Žalovaný předložil před podpisem smlouvy pracovní smlouvu z roku , rok, , ze které bylo zjištěno, že žalovaný byl zaměstnán, a dále byl ověřen žalovaným uvedený pravidelný měsíční příjem ve výši 33 819 Kč doloženými výplatními páskami za měsíce , měsíc, roku , rok, . Právní předchůdkyně žalobkyně na základě těchto údajů provedla analýzu výdajů a příjmů žalovaného a využila skóringového systému. Pokud jde o výdaje žalovaného, vycházela právní předchůdkyně žalobkyně z údajů sdělených a doložených žalovaným a ty porovnala s částkou životního minima a se statistickými daty. V rámci zkoumání výdajů byl také aplikován výpočet behaviorálního score, který zohledňuje platební morálku žadatele u právní předchůdkyně žalobkyně. Výdaje žalovaného byly ověřovány také na základě podkladů, které byly předloženy při vyplnění zákaznické karty. Zákaznická karta je dokumentem, ve kterém jsou pravdivě a úplně uvedeny veškeré relevantní informace pro posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr ze strany žalovaného, pravost informací v něm uvedených stvrzuje podpis žalovaného společně s podpisem obchodního zástupce, který byl přítomen při podpisu smlouvy. Obchodní zástupce ověřil odhadované měsíční výdaje žalovaného na bydlení (nájem), energie, telefon a platby týkající se vyživovaných osob dle dokumentů, které předkládá případný žadatel obchodnímu zástupci vždy. Mezi tyto dokumenty patří pravidelné fixní výdaje, které obchodní zástupce prověřuje z příslušných dokladů, a to z předpisu nájemného, výpisu z účtu, předpisu zálohových plateb za energie, vyúčtování služeb apod. Pravdivost a úplnost všech vyplněných údajů na zákaznické kartě stvrdil žalovaný svým podpisem, informace z těchto ověřených a platných dokumentů vyplnil obchodní zástupce do zákaznické karty. Na základě toho bylo ověřeno, že žalovaný má odhadované měsíční výdaje ve výši 3 962 Kč. K této částce byla připočtena částka životního minima a následně vzniklá částka byla navýšena dle ekonomického modelu. Dále bylo vycházeno z toho, že žalovaný byl svobodný, byl vlastníkem nemovitosti, proto neměl výdaje v podobě nájemného. Při zjištěné a ověřené výši měsíčních příjmů žalovaného ve spojení s dalšími osobami ve společné domácnosti a dále zjištěných a ověřených výdajů žalovaného ve spojitosti s výpočtem behaviorálního score je dle žalobkyně zřejmé, že bonita žalovaného byla ověřena správně a proces posouzení úvěruschopnosti byl proveden s odbornou péčí. To potvrzuje i skutečnost, že žalovaný po uzavření smlouvy uhradil částku v celkové výši 5 060 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že ověření výdajů spotřebitele je obecně mnohem složitější než ověření příjmů. Některé tvrzené výdaje je možné konfrontovat s pohybem peněžních prostředků na běžném účtu žadatele, další je možné z tohoto pohybu přímo zjistit, avšak u některých je poskytovatel úvěru zcela odkázán pouze na čestné prohlášení spotřebitele a k některým výdajům dokonce nemusí mít poskytovatel úvěru žádnou objektivní možnost se o nich dozvědět. Právní předchůdkyně žalobkyně neměla žádnou objektivní možnost zjistit, jakým způsobem nakládá žalovaný s peněžními prostředky v hotovosti, jaká byla jeho hotovostní rezerva. Dle názoru žalobkyně není možné po poskytovateli úvěru požadovat, aby byly veškeré výdaje objektivně ověřené, jelikož tento požadavek není naplnitelný. Žalobkyně dále uvedla, že je třeba přihlédnout k tomu, že se jedná o nehypoteční úvěr ve výši jen 9 000 Kč. Na zkoumání úvěruschopnosti pro v takovém případě nelze klást tak vysoké nároky. V takovém případě dostojí poskytovatel povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, pokud pomocí dokumentu vystaveného třetí osobou ověří alespoň jednu informaci sdělenou spotřebitelem, která má pro posouzení úvěruschopnosti klíčový význam. Takovou informací byl v daném případě příjem žalovaného, který právní předchůdkyně žalobkyně ověřila.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.4. Soud k projednání věci nařídil jednání, k němuž se žalobkyně nedostavila a svou neúčast omluvila. Souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti a zároveň uvedla, že v případě, že by soud nemohl žalobě v plném rozsahu vyhovět, požádala, aby soud jednání odročil. K tomuto podmíněnému úkonu však soud dle § 41a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), nepřihlížel, a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně. Žalovaný se k jednání rovněž nedostavil, těsně před začátkem jednání se telefonicky omluvil, ale omluvu nedoložil, a nepožádal o odročení jednání, přičemž byl předvolán řádně a včas. Proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř.5. Soud z provedených listinných důkazů zjistil následující.6. Ze smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že byla podepsána žalovaným a zástupcem společnosti , právnická osoba, Předmětem smlouvy o zápůjče byl závazek původní věřitelky poskytnout žalovanému zápůjčku v hotovosti při uzavření smlouvy ve výši 9 000 Kč a závazek žalovaného tuto částku vrátit společně s poplatkem ve výši 8 075 Kč, sestávajícím z úroku ve výši 1 610 Kč, poplatku za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 3 812 Kč a poplatku za komfortní splácení ve výši 2 653 Kč, a dále žalovaný sjednal doplňkové pojištění, za které se zavázal zaplatil pojistné ve výši 1 800 Kč. Celkovou dlužnou částku 18 875 Kč se žalovaný zavázal zaplatit v 60 týdenních splátkách po 315 Kč, přičemž poslední splátka měla činit 290 Kč. První splátka byla splatná do týdne od podpisu smlo