29 C 486/2025-44 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou zdejšímu soudu dne , datum, se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky ve výši , částka, jako dlužného příspěvku za motorové vozidlo s příslušenstvím včetně poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva (nákladů na upomínání) a dále náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná je provozovatel osobního automobilu registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, , přičemž předmětné vozidlo vedené v registru vozidel nemělo v období od , datum, do , datum, a v období od , datum, do , datum, uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Žalovaná tak podle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen zákon), účinného od , datum, , jako provozovatel tuzemského vozidla je povinna zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 zákona a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Současně se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení dlužného příspěvku.2. Dle § 6 odst. 1 zákona platí, že provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po a) dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel (dále jen „registrované vozidlo“), nebo b) dobu, po kterou je vozidlo schopné provozu, nejde-li o registrované vozidlo. Má se za to, že provozovatelem registrovaného vozidla je ten, kdo je provozovatelem tohoto vozidla podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích. Povinnost pojištění odpovědnosti se nevztahuje k provozu vozidel uvedených v § 7 zákona. Podle § 2 písm. b) z. č. 361/2000 Sb. je provozovatelem vozidla vlastník nebo jiná osoba, která je jako provozovatel zapsána v registru silničních vozidel podle zvláštního právního předpisu nebo obdobné evidenci jiného státu.3. Podle § 45 odst. 3, 4 zákona platí, že výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku podle odstavce 3 a výši paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 2 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou s přihlédnutím k nejvyšším tržním sazbám pojistného podle jednotlivých druhů vozidel a k nákladům mimosoudního uplatnění práva.4. Povinnost zaplatit příspěvek za dobu bez pojištění odpovědnosti a náklady Kanceláře spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek zaniká, jestliže Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek písemně nevyzve provozovatele tuzemského vozidla k zaplacení příspěvku, jde-li o osobu zapsanou v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář dozví, kdo je provozovatelem tuzemského vozidla. Výzva obsahuje popis důvodů vzniku práva na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v délce nejméně 30 dní ode dne dojití výzvy, poučení provozovatele tuzemského vozidla o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik práva na příspěvek.5. Soud ve věci rozhodl bez jednání, když žalobkyně s tímto souhlasila a žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, soud proto předpokládal, že s rozhodnutím bez jednání nemá námitky (§ 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), § 101 odst. 4 o. s. ř.). Z listin založených ve spise soud zjistil, že žalovaná prochází na základě poskytnutých dat Ministerstva dopravy dle § 38 odst. 3 zákona jako provozovatel výše uvedeného vozidla s tím, že v předmětném období nebylo uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu takového vozidla. Dle zákona platí, že výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní a výše denní sazby podle druhu vozidla. Výše denních sazeb pro jednotlivé druhy vozidel stanoví vyhláška č. 69/2024 Sb. V daném případě se jedná o osobní automobil s objemem válců motoru nad 1850 cm3 do 2500 cm3 s denní sazbou dle přílohy zákona ve výši , částka, . Počet dní bez pojištění činí za období od , datum, do , datum, celkem , hodnota, dnů, tj. , částka, a dále žalobkyně požadovala náhradu nákladů za upomínání ve výši , částka, (§ 6 vyhlášky) a dále počet dní bez pojištění činí za období od , datum, do , datum, celkem , hodnota, dnů, tj. , částka, a dále žalobkyně požadovala náhradu nákladů za upomínání ve výši , částka, (§ 6 vyhlášky). Celkem tedy požadovala částku ve výši , částka, . Výzva k úhradě zákonného příspěvku žalované došla a příspěvek se stal splatným dne , datum, a dne , datum, (účinky doručení má i nevyzvednutí písemné výzvy k úhradě). Soud dále vycházel z provedených důkazů, zejména výzvy k úhradě zákonného příspěvku, rozhodnutí o registraci, výpisu z MVČR a dalších listinných důkazů, ze kterých plyne, že žalované vznikl dluh na pojistném dle žaloby. Do prodlení se zaplacením pojistného se žalovaná dostala dne , datum, a dne , datum, a od těchto dnů je žalobkyně oprávněna požadovat zaplacení úroku z prodlení (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení). Soud proto žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni vedle dlužné jistiny i úrok z prodlení tak, jak v žalobě navrhla žalobkyně.6. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. a z částky , částka, za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. (ve znění účinném do , datum, ) a z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (ve znění účinném od , datum, ), včetně dvou paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. (ve znění účinném do , datum, ) a jedné paušální náhrady výdajů po , částka, dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. (ve znění účinném od , datum, ) a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .8. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.9. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalované třídenní dle § 160 odst. 1 o. s. ř., jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.