30 C 27/2026-20 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu dne 7.11.2025 domáhal na žalované zaplacení 40.000,- Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že účastníci řízení uzavřeli dne 1.10.2022 nájemní smlouvu. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou nájemného. Následně žalovaná písemně uznala dluh na nájemném ve výši 40.000,- Kč, který měla splácet prostřednictvím měsíčních splátek ve výši 1.000,- Kč, a to pod ztrátou výhody splátek. Žalovaná neuhradila ani jednu splátku, pročež se uznaný dluh stal dne 26.1.2025 splatným. Žalovaná ničeho nezaplatila, přestože byla vyzvána ke zjednání nápravy. Žalobce se tak podanou žalobou domáhal zaplacení 40.000,- Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celé řízení byla zcela pasivním.3. Soud ve věci nařídil jednání na 26.2.2026. Žalobce se z jednání řádně a včas omluvil. Žalovaná, třebaže předvolání k jednání jí bylo řádně a včas doručeno, se k jednání nedostavila a ani včas z důležitého důvodu nepožádala o odročení nařízeného jednání. Soud za této situace postupoval dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), pročež věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení.4. Z provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění a skutkový závěr:5. Z listiny označené jako Uznání dluhu ze dne 15.1.2025 soud zjistil, že žalovaná písemně uznala vůči žalobci dluh ve výši 40.000,- Kč, který vznikl z titulu nájemní smlouvy, jež byla uzavřena mezi účastníky řízení dne 1.10.2022. Žalovaná měla uznaný dluh (nezaplacené nájemné) splácet prostřednictvím měsíčních splátek ve výši 1.000,- Kč s tím, že první splátka byla splatná dne 25.1.2025. Pokud by žalovaná nezaplatila, byť jednu splátku, dluh by se stal celý splatný.6. Žalovaná neuhradila ani jednu splátku, pročež se dluh stal dne 26.1.2025 splatným. Žalovaná dlužnou částku nezaplatila, přestože byla vyzvána ke zjednání nápravy.7. Lze shrnout, že žalovaná žalobci nezaplatila částku 40.000,- Kč.8. Po právní stránce soud věc posoudil následujícím způsobem:9. Dle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „NOZ“), platí, že uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.10. Žalovaná dluh plynoucí z nájemní smlouvy ze dne 1.10.2022 písemně uznala co do důvodu i výše, proto se má dle § 2053 NOZ za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trval. Soud proto vychází z předloženého uznání dluhu. Dluh byl splatný okamžikem, kdy žalovaná neuhradila první splátku dle uznání dluhu, tj. dne 26.1.2025. Následující den, tj. dne 27.1.2025, se žalovaná ocitla v prodlení dle § 1968 NOZ a od tohoto dne je povinna hradit žalobci úrok z prodlení dle § 1970 NOZ ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.11. S ohledem na výše uvedené soud žalobě výrokem I. tohoto rozsudku zcela vyhověl.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. dle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13.034,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.600, Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 40.000, Kč sestávající z částky 2.700, Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 2.700, Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. a z částky 2.700, Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450, Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 9.450, Kč ve výši 1.984,50 Kč.13. Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.