36 C 239/2025-28 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou došlou k Okresnímu soudu v Teplicích dne , datum, se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení dlužné platby za odebranou elektřinu ve výši 4 316 Kč a odebraný plyn ve výši 13 752,02 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení. Tyto komodity žalovanému dodávala právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , na základě smluv do odběrných míst žalovaného. Dodanou elektřinu do odběrného místa , adresa, , vyúčtovala právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému fakturou č. , hodnota, na částku 4 316 Kč, která byla splatná dne 3. 7. 2023. Dodaný plyn do odběrného místa , adresa, vyúčtovala právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému fakturou č. , hodnota, na částku 1 003,46 Kč, která byla splatná dne 12. 7. 2023. Dodaný plyn do odběrného místa , adresa, vyúčtovala právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému fakturou č. , hodnota, na částku 12 748,56 Kč, která byla splatná dne 21. 7. 2022. Žalobkyně dále tvrdila, že v důsledku prodlení žalovaného s úhradou závazků dle smluv byla právní předchůdkyně žalobkyně nucena ukončit smluvní vztahy se žalovaným na dodávku elektřiny a plynu. Žalovaný neuhradil právní předchůdkyni žalobkyně a později ani žalobkyni ničeho. Pohledávky za žalovaným přešly ze společnosti , právnická osoba, na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek. Oznámení o postoupení bylo žalovanému oznámeno.2. Okresní soud v Teplicích usnesením ze dne , datum, vyslovil svou místní nepříslušnost a věc byla postoupena soudu zdejšímu jako místně příslušnému.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení zůstal zcela pasivní.4. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.5. Z listinných důkazů bylo zjištěno, že společnost , právnická osoba, (dále také jen „dodavatel“) a žalovaný uzavřeli dne 31. 5. 2022 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou se dodavatel zavázal dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa , adresa, a žalovaný se zavázal za dodávku elektřiny hradit cenu stanovenou platným ceníkem dodavatele. Součástí smlouvy byly všeobecné podmínky. Dodávku elektřiny za období od 4. 11. 2022 do 15. 6. 2023 vyúčtoval dodavatel žalovanému fakturou č. , hodnota, na částku 4 316 Kč, která byla splatná dne 3. 7. 2023. Z listinných důkazů bylo dále zjištěno, že mezi dodavatelem a žalovaným byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky plynu, kterou se dodavatel zavázal dodávat žalovanému plyn do odběrného místa , adresa, a žalovaný se zavázal za dodávku plynu hradit cenu stanovenou platným ceníkem dodavatele. Součástí smlouvy byly všeobecné podmínky. Dodávku plynu za období od 4. 11. 2022 do 20. 6. 2023 vyúčtoval dodavatel žalovanému fakturou č. , hodnota, na částku 1 003,46 Kč, která byla splatná dne 12. 7. 2023. Z listinných důkazů bylo dále zjištěno, že mezi dodavatelem a žalovaným byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky plynu, kterou se dodavatel zavázal dodávat žalovanému plyn do odběrného místa , adresa, a žalovaný se zavázal za dodávku plynu hradit cenu stanovenou platným ceníkem dodavatele. Součástí smlouvy byly všeobecné podmínky. Dodávku plynu za období od 1. 10. 2021 do 20. 6. 2022 vyúčtoval dodavatel žalovanému fakturou č. , hodnota, na částku 12 748,56 Kč, která byla splatná dne 21. 7. 2022. Dále bylo zjištěno, že dodavatel oznámil žalovanému postoupení pohledávek za žalovaným na žalobkyni. Dodavatel a později také žalobkyně žalovaného upomínali o zaplacení. Z dalších důkazů předložených ve věci žalobkyní soud neučinil žádná odlišná či další skutková zjištění.6. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že mezi společností , právnická osoba, a žalovaným i) byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, na základě které vznikla dodavateli povinnost dodávat žalovanému elektřinu a žalovanému jako odběrateli povinnost platit cenu za dodávku elektřiny dodavateli, ii) byly uzavřeny smlouvy o sdružených službách dodávky plynu podle ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů, na jejichž základě vznikla žalovanému povinnost platit dodavateli cenu za plyn odebraný v dohodnutém odběrném místě (a za přenos do odběrného místa). Povinnost uhradit cenu za odebranou elektřinu a plyn ovšem žalovaný porušil, když se dostal do prodlení s placením vyúčtované ceny. V řízení nevyšlo najevo nic, co by vyvrátilo či jen zpochybnilo tvrzení žalobkyně o tom, že dodavatel řádně splnil veškeré své smluvní povinnosti tím, že žalovanému v předmětných obdobích dodal elektřinu a plyn do jeho odběrných míst a žalovaný je zde odebral, cenu dodané elektřiny a plynu mu poté řádně vyúčtoval, avšak žalovaný ji neuhradil. Tato tvrzení žalobkyně jsou v souladu s předloženými listinami. Do prodlení se zaplacením dluhu – jistiny se žalovaný dostal v den následující po dni splatnosti příslušné faktury (srov. ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „občanský zákoník“); žalobkyně vůči němu proto důvodně požadovala – vedle samotné jistiny – též zaplacení zákonného úroku z prodlení (viz ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve vztahu k ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení).7. Pokud jde o aktivní legitimaci žalobkyně, prokázala právní skutečnost osvědčující postoupení pohledávky oznámením o postoupení (§ 1879 a násl. občanského zákoníku).8. Soud má tak z žalobkyní předložených listin nárok na zaplacení dlužné platby za odebranou elektřinu a plyn spolu se zákonnými úroky z prodlení za prokázaný, proto žalobě zcela vyhověl.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 060 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 068,02 Kč sestávající z částky 1 860 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí, žaloba) a z částky 930 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (jednoduchá výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 000 Kč ve výši 1 260 Kč.10. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl o povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce.11. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.