10 C 155/2020-20 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím jako náhrady za jízdné a přirážky k jízdnému za to, že žalovaný použil vozidlo žalobce bez platného jízdního dokladu. 2. Soud rozhodoval ve věci bez nařízení jednání podle ust. § 115a o.s.ř., neboť oba účastníci s tímto postupem projevili souhlas, resp. se na výzvu soudu nevyjádřili, přičemž byli upozorněni, že v takovém případě bude mít soud za to, že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí (ust. § 101 odst.4 o.s.ř.). 3. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalovaný dne [datum] použil vozidlo žalobce - metro bez platného jízdního dokladu (zjištěno ze zápisu o provedené přepravní kontrole). Jízdné činilo [částka], přirážka [částka] (zjištěno ze smluvních přepravních podmínek a pravidel přepravní kontroly). Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka (zjištěno z upomínky). 4. Na základě provedených důkazů a skutkových zjištění soud učinil skutkový závěr, že žalovaný nesplnil řádným způsobem své povinnosti vyplývající z uzavřené smlouvy o přepravě. Účastníci uzavřeli smlouvu o přepravě osob ve smyslu ust. § 2550 a násl. Občanského zákoníku, podle které žalobce žalovanému poskytl přepravu, a za to byl žalovaný povinen zaplatit žalobci jízdné v částce [částka]. 5. Vzájemné vztahy dopravce provozujícího tramvajové linky a linky metra a cestujícího upravuje zákon č. 266/1994 Sb. v platném znění o drahách. Podle § 37 odst. 4 písm. d) tohoto předpisu je pověřený pracovník dopravce oprávněn uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení přirážky k jízdnému. Podle § 37 odst. 5 písm. c) tohoto předpisu je cestující takovou přirážku povinen zaplatit. Výši přirážky, jak vyplývá z ustanovení § 37 odst. 6 citovaného předpisu, stanoví dopravce v přepravních podmínkách, přičemž nesmí přesáhnout částku [částka]. V době neoprávněné jízdy činila přirážka [částka]. Žalovaný je tedy povinen zaplatit jízdu bez dokladu [částka]. 6. Žalobce požadoval také úrok z prodlení, na který má nárok dle ust. § 1970 OZ a vyhlášky č. 351/2013 Sb. ve výši o 8 procentních bodů vyšší, než je repo sazba vyhlašována Českou národní bankou. 7. Žalobce byl ve věci plně úspěšný a zaslal žalovanému výzvu k plnění ve lhůtě delší než sedm dní před podáním žaloby a soud mu přiznal dle ust. § 142 odst.1 a 142a odst.1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení, které jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka] a dále náklady na právní zastoupení. Náklady na právní zastoupení soud přiznal ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Odměna zástupci tedy byla stanovena ve výši [částka] za jeden úkon právní služby, celkem tedy [částka] za 3 právní úkony a paušální náhradou hotových výdajů zástupce za 3 úkony ve věci po [částka], celkem [částka] Odměna zástupci byla dále zvýšena o DPH dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. při sazbě 21%, tedy o [částka]. Soud přiznal žalobci náklady v celkové výši [částka].