5 C 244/2020-20 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

Žalobce se domáhal zaplacení částky [částka] s příslušenstvím jako příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, neboť žalovaná jako provozovatel osobního automobilu [registrační značka] neměla v období od [datum] do [datum] k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. [příjmení] sestává ze základu příspěvku ve výši [částka] ([anonymizováno] dní x [částka]) a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši [částka]. Soud vyzval žalovanou ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání dle ust. § 115a o.s.ř. Žalovaná se nijak nevyjádřila, soud proto dle ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal, že nemá proti rozhodnutí bez jednání námitek. Vzhledem k tomu, že bylo možno rozhodnout jen na základě předložených důkazů a žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud bez nařízení jednání. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav. Žalovaná byla v období od [datum] do [datum] provozovatelem shora uvedeného vozidla, k vozidlu však v tomto období nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Dle ust. § 4 odst. 1 tohoto zákona jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel povinni zaplatit společně a nerozdílně [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Dle odst. 3 se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle odst. 4 pak osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výše denní sazby a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek je stanovena vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. Soud vzal v řízení za prokázané, že žalovaná byla v období od [datum] do [datum] (celkem tedy 80 dní) provozovatelem vozidla (s denní sazbou dle shora uvedené vyhlášky ve výši [částka]), ke kterému nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaná je proto povinna zaplatit žalobci příspěvek za porušení této povinnosti a nahradit náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Soud proto uložil žalované zaplatit žalobci celkem [částka] se zákonným úrokem z prodlení dle ust. § 1970 o.z., jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Výrok o náhradě nákladů řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobce měl ve věci plný úspěch, soud mu proto přiznal náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Náhrada nákladů se skládá ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka], z částky [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., z částky [částka] jako 3 paušálních náhrad nákladů po [částka]. Náhrada nákladů je pak dle ust. § 137 o.s.ř. zvýšena o 21 % DPH, tedy o částku [částka]. Celková náhrada nákladů činí [částka] a dle ust. § 149 o.s.ř. je žalovaná povinna ji zaplatit k rukám právního zástupce žalobce.