5 C 333/2020 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se domáhá nařízení soudního prodeje zástavy, a to pozemku st. [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa], a pozemku p. [číslo] vše v k. ú. [obec] (dále i jen jako„ nemovité věci“). Žalobce uzavřel dne [datum] s žalovaným a [jméno] [příjmení] smlouvu o poskytnutí překlenovacího úvěru [právnická osoba] a úvěru ze stavebního spoření, na základě které jim poskytl úvěr do částky [částka]. Úvěr byl v plné výši vyčerpán, z důvodu prodlení se splátkami byl úvěr ke dni [datum] zesplatněn. Manželství zástavního dlužníka bylo rozvedeno, do tří let od zániku manželství nebylo vypořádáno, proto platí fikce, že nemovité věci jsou v podílovém spoluvlastnictví zástavního dlužníka a [jméno] [příjmení]. Pohledávka ze smlouvy o úvěru činí celkem [částka] a sestává z jistiny ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni [datum] ve výši [částka] a obchodního úroku kapitalizovaného ke dni [datum] ve výši [částka]. 2. Ze smlouvy o poskytnutí překlenovacího úvěru [právnická osoba] a úvěru ze stavebního spoření soud zjistil, že byla uzavřena dne [datum] mezi žalobcem jako věřitelem a žalovaným a [jméno] [příjmení], jejím předmětem bylo poskytnutí překlenovacího úvěru ve výši [částka] za sjednanou úrokovou sazbu 5,75 % ročně a úvěru ze stavebního spoření. Smluvní podmínky byly zjištěny z úvěrových podmínek žalobce. 3. Ze smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitosti bylo zjištěno, že byla uzavřena dne [datum] mezi žalobcem jako zástavním věřitelem a [jméno] [příjmení] jako zástavcem za vedlejší účasti žalovaného a [jméno] [příjmení], jejím předmětem bylo zřízení zástavního práva k rodinnému domu [adresa] na pozemku st. [parcelní číslo], k pozemku st. [parcelní číslo] a k pozemku p. [číslo] vše v obci a k. ú. [obec], pro zajištění žalobcovy pohledávky s příslušenstvím ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] vůči žalovanému a [jméno] [příjmení] do celkové výše [částka]. Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni [datum] soud zjistil, že nemovité věci náleží do společného jmění manželů žalovaného a [jméno] [příjmení], na nemovitých věcech vázne zástavní právo smluvní ve prospěch žalobce do výše [částka]. Rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], bylo manželství žalovaného a [jméno] [příjmení] rozvedeno. 4. Z vyhlášky ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], přihlášky pohledávky žalobce, sdělení insolvenčního správce ze dne [datum], protokolu o přezkumném jednání a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] bylo zjištěno, že ve věci žalovaného bylo vedeno insolvenční řízení (oddlužení), žalobce se do insolvenčního řízení přihlásil, žalovaný splnil oddlužení a byl osvobozen od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení, pohledávka žalobce nebyla v insolvenčním řízení uspokojena. Upomínkou ze dne [datum] upomenul žalobce žalovaného k úhradě dluhu. 5. Po právní stránce soud věc posoudil dle ust. §§ 152 - 174 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dle ust. § 3073 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se práva ze zajištění závazku vzniklá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, byť byla zřízena i jako práva věcná, posuzují až do svého zániku podle dosavadních právních předpisů). 6. Dle ust. § 358 odst. 1 věty první z.ř.s. Soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. 7. Dle ust. § 365 z.ř.s. Ve věci není třeba nařizovat jednání jen za podmínek, že lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí nebo tehdy, jsou-li skutečnosti uvedené v § 358 odst. 1 větě první doloženy listinami vydanými nebo ověřenými státními orgány nebo veřejnými listinami notáře. Jako listina ověřená státním orgánem je dle konstantní judikatury považována i soukromá listina opatřená ověřenými podpisy (například dle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18.1.2005, sp. zn. 21 Cdo 2053/2004). Žalobce soudu předložil rozhodné listiny, které byly vydané státními orgány, případně s úředně ověřenými podpisy, soud proto rozhodl ve věci bez nařízení jednání. 8. V řízení o nařízení soudního prodeje zástavy se soud zabývá pouze otázkou, kdo je zástavním dlužníkem, a zda má zástavní věřitel pohledávku zajištěnou zástavním právem k zástavě, jejíž prodej navrhuje. Případné jiné námitky mohou být uplatněny až v rámci řízení o výkon rozhodnutí prodejem zástavy, a to například prostřednictvím návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí či prostřednictvím vylučovací žaloby (k tomu například LEVÝ, Jiří. § 358 (Rozhodnutí a jeho účinky). In: SVOBODA, K. a kol.: Zákon o zvláštních řízeních soudních. 1. vydání. [obec]: Nakladatelství C. H. Beck, 2015, s. 665.). 9. Žalobce v řízení osvědčil, že má zajištěnou pohledávku – pohledávku za žalovaným z titulu smlouvy o poskytnutí překlenovacího úvěru ze dne [datum]. Žalobce poskytl žalovanému úvěr, tento jej řádně a včas nehradil, žalobci tak vznikla ze smlouvy o poskytnutí překlenovacího úvěru pohledávka. Pohledávka žalobce za žalovaným byla zajištěna zástavním právem k nemovitým věcem na základě smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem (zjištěno z originálu smlouvy, na které jsou podpisy smluvních stran úředně ověřeny). Ze smlouvy o zřízení zástavních práv k nemovitostem a z výpisu z katastru nemovitostí bylo dále osvědčeno, že zástavním dlužníkem (co do poloviny zástavy, neboť je žalovaný podílovým spoluvlastníkem nemovitosti pro neúčinnost dohody rozvedených manželů dle ust. § 150 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník) je žalovaný, tedy i to, kdo je zástavním dlužníkem, bylo v řízení řádně osvědčeno. 10. Proti žalovanému bylo vedeno insolvenční řízení formou oddlužení, žalovaný oddlužení splnil a byl osvobozen od hrazení pohledávek do oddlužení zahrnutých, toto osvobození se však dle ust. § 414 odst. 4 insolvenčního zákona nevztahuje na pohledávku zajištěného věřitele, neboť v průběhu oddlužení nedošlo ke zpeněžení majetku, pohledávka žalobce proti žalovanému proto zůstala zachována i po osvobození po splněném oddlužení. 11. Soud proto rozhodl tak, že se nařizuje prodej zástavy, nemovitých věcí. 12. Rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je vykonatelné dnem, kterým nabylo právní moci. Pravomocné rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy je závazné pro každého, proti němuž působí podle jiných právních předpisů zástavní právo k této zástavě. Podle vykonatelného rozhodnutí o nařízení prodeje zástavy lze na návrh zástavního věřitele nařídit výkon rozhodnutí prodejem zástavy (ust. § 358 odst. 1 – 3 z.ř.s.). 13. Výrok o náhradě nákladů řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobce měl ve věci plný úspěch, soud mu proto přiznal náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Náhrada nákladů se skládá ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a z částky [částka] jako dvou paušálních náhrad po [částka] dle ust. § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. Celková náhrada nákladů tak činí [částka], přičemž tyto náklady lze uspokojit jen z výtěžku zpeněžení zástavy, nařízení a provedení exekuce k uspokojení náhrady těchto nákladů řízení z jiného majetku povinných je nepřípustné. (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 7. 2010, sp. zn. 21 Cdo 1520/2009).