§ 152 občanský zákoník – Zástavní právo
Občanský zákoník · 40/1964 Sb. · účinné od 20. 7. 2009 · Občanské právo
Stručně: Paragraf 152 občanského zákoníku definuje zástavní právo jako nástroj k zajištění pohledávky pro případ, že dlužník svůj dluh včas nesplní, přičemž věřitel se pak může uspokojit z prodeje zástavy. Zástavní právo slouží jako pojistka pro věřitele, že dostane své peníze zpět, i když dlužník nebude schopen splácet. (§ 152 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 20. 7. 2009)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Zástavní právo
- Judikatura: na § 152 odkazuje 127 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 40/1964 Sb.
Zástavní právo slouží k zajištění pohledávky pro případ, že dluh, který jí odpovídá, nebude včas splněn s tím, že v tomto případě lze dosáhnout uspokojení z výtěžku zpeněžení zástavy.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Zástavní právo slouží jako pojistka pro věřitele, že dostane své peníze zpět, i když dlužník nebude schopen splácet.
- Pokud dlužník dluh nesplní, věřitel má právo nechat zástavu prodat a z výtěžku prodeje uspokojit svou pohledávku.
- Zástavní právo se vztahuje na konkrétní věc (zástavu), která je určena k zajištění dluhu.
Na co si dát pozor
- Zástavní právo se aktivuje pouze v případě, že dlužník nesplní svůj dluh včas.
- Uspokojení pohledávky probíhá z výtěžku zpeněžení zástavy, což znamená, že zástava musí být prodána.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 152
Jak soudy aplikují § 152
Na závěr o nemožnosti dlužníka účastnit insolvenčního řízení vedeného na jeho majetek jako svůj vlastní věřitel, však nemá vliv ani použití jiné hmotněprávní úpravy (§ 152 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. prosince 2013).
Odvolací soud tudíž na vztah mezi zástavním věřitelem a zástavním dlužníkem v případě zástavní smlouvy uzavřené dne 9. 6. 2010 aplikoval - v souladu s ustanovením § 3073 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) - ustanovení § 152 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, zrušeného k 1. 1. 2014 (dále jen „obč. zák.“). Argumentoval, že podle těchto ustanovení právu věřitele na uspokojení pohledávky z výtěžku zpeněžení zástavy odpovídá povinnost zástavního dlužníka strpět prodej zástavy, která se váže …
I zde jde o zástavní právo, které nebylo typickým zástavním právem podle tehdejší hmotněprávní úpravy, které by sloužilo k zajištění pohledávky pro případ, že dluh, který jí odpovídá, nebude včas splněn s tím, že v tomto případě lze dosáhnout uspokojení z výtěžku zpeněžení zástavy (srov. § 152 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, účinný do 31. 12. 2013); exekutorské zástavní právo zřízené exekučním příkazem podle ustanovení § 69a exekučního řádu této hmotněprávní definici zástavního práva zcela neodpovídalo, plnilo …
Související
§ 1379 Práva vlastníka při uvolnění zástavy (Zákon občanský zákoník)§ 1341 Budoucí zástavní právo (Zákon občanský zákoník)§ 1328 Zastavení cenného papíru nebo zaknihovaného c (Zákon občanský zákoník)§ 1342 Zástavní právo z rozhodnutí orgánu veřejné mo (Zákon občanský zákoník)§ 1354 (Zákon občanský zákoník)