10 C 352/2020 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

Žalobce se domáhal zaplacení částky 8.249 Kč s příslušenstvím jako dosud neuhrazených vyúčtování 8.249 Kč právního předchůdce žalobce, společnosti [anonymizováno] [právnická osoba], a úroku z prodlení od data 9. 2. 2016. Ústní jednání se konalo dne 23. 6. 2021. Žalobce se z účasti u jednání omluvil, žalovaná, ač řádně a včas předvolána, se k jednání nedostavila ani nepožádala z důležitého důvodu o odročení jednání, proto soud rozhodoval v její nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav. Společnost [anonymizováno] [právnická osoba] uzavřela s žalovanou účastnickou smlouvu dne 15. 12. 2015 a účtovala žalované za poskytnuté služby vyúčtováním ze dne 20. 1. 2016 k úhradě 1.006 Kč (za zprostředkované služby 50 Kč, za platební služby 156,50 Kč a za splátky 50 Kč), vyúčtováním ze dne 20. 2. 2016 k úhradě 981 Kč (za platební služby 37,30 Kč a za splátky 50 Kč), vyúčtováním ze dne 20. 3. 2016 k úhradě 2.127 Kč (za zprostředkované služby 50 Kč a za splátky 50 Kč), vyúčtováním ze dne 21. 2. 2017 nesplacenou kupní cenu na zařízení ve výši 1.000 Kč, vyúčtováním ze dne 21. 2. 2017 smluvní pokutu za prodlení s úhradou vyúčtování ve výši 3.146 Kč. Společnost [anonymizováno] [právnická osoba] uzavřela s žalobcem dne 6. 6. 2019 smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo postoupení pohledávek dle přílohy 1 a 2. Po právní stránce soud věc posoudil dle ust. § 1879 a násl., ust. § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a dle ust. § 3 a násl. zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku. Žalobce tvrdil, že předmětem žaloby jsou dosud neuhrazená vyúčtování právního předchůdce žalobce, společnosti [anonymizováno] [právnická osoba], která mu byla postoupena. Žalobce proto byl povinen prokázat, že tyto nároky mu byly řádně postoupeny. Žalobce sice předložil soudu tvrzenou smlouvu o postoupení pohledávek a seznam postoupených pohledávek, nicméně v tomto seznamu není uvedena žádná pohledávka za žalovanou (dle jména, příjmení žalované ani dle rodného čísla žalované), která by na žalobce měla přejít. Dle ust. § 101 odst. 1 písm. b) o.s.ř. jsou účastníci povinni plnit důkazní povinnost. Dle ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud je dle ust. § 118a o.s.ř. povinen vyzvat účastníka k doplnění tvrzení a důkazů, avšak takové poučení účastníku poskytne pouze při jednání. Žalobce se z ústního jednání omluvil, znemožnil proto soudu, aby mu poskytl potřebná poučení za účelem unesení břemene tvrzení a důkazního. (k tomu viz například Rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. 1. 2009, sp. zn. 21 Cdo 5232/2007). Žalobce v řízení neprokázal, kdy a jakým způsobem přešla tvrzená pohledávka za žalovanou ze společnosti [anonymizováno] [právnická osoba] na žalobce. Na straně žalobce je proto dán nedostatek aktivní procesní legitimace, když neprokázal, že je oprávněn s tvrzenou pohledávkou za žalovanou disponovat a po žalované ji vymáhat. K jednání, kde by mu soud poskytl potřebné poučení a účelem unesení důkazního břemene se žalobce nedostavil. Soud proto žalobu zcela zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaná byla v řízení zcela úspěšná, žádné náklady jí však nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.