10 C 90/2021-47 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

Žalobce se domáhal zaplacení částky 12.015,48 Kč s příslušenstvím jako dluhu z vyúčtování [číslo] jako vrubopisu k slevě na zařízení ve výši 4.000 Kč, vyúčtování [číslo] jako vrubopisu k slevě na zařízení ve výši 4.000 Kč, vyúčtování [číslo] 2019 za pronájem zařízení ve výši 15,48 Kč a z vyúčtování [číslo] jako smluvní pokuty k zařízení ve výši 4.000 Kč. Žalovaný se z účasti u jednání omluvil a nežádal o odročení jednání, proto soud rozhodoval v jeho nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Z účastnické smlouvy soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobcem a žalovaným dne 15. 4. 2019, jejím předmětem byla mimo jiné kupní smlouva, na základě které žalobce poskytl žalovanému zařízení [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] 2019 zelenomodrý se slevou ve výši 4.000 Kč podmíněnou dobou trvání smlouvy. Z faktury ze dne 15. 4. 2019 a otisku systému žalobce bylo zjištěno, že za dodané zboží a služby bylo žalovanému účtováno celkem 2.003 Kč, z příjmového pokladního dokladu bylo zjištěno, že částka 2.003 Kč byla uhrazena v hotovosti. Z účastnické smlouvy soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobcem a žalovaným dne 15. 4. 2019, jejím předmětem byla mimo jiné kupní smlouva, na základě které žalobce poskytl žalovanému zařízení [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] [rok] černý se slevou ve výši 4.000 Kč podmíněnou dobou trvání smlouvy. Z faktury ze dne 15. 4. 2019 bylo zjištěno, že za dodané zboží a služby bylo žalovanému účtováno celkem 2.003 Kč, z příjmového pokladního dokladu bylo zjištěno, že částka 2.003 Kč byla uhrazena v hotovosti. Z fotografií soud zjistil, že žalobce disponoval osobním průkazem žalovaného. Z účastnické smlouvy ze dne 12. 11. 2018 soud zjistil, že žalobce uzavřel s žalovaným mimo jiné smlouvu o pronájmu koncového zařízení, smluvní strany sjednaly též smluvní pokutu za nevrácení pronajatého zařízení řádně a včas. Smluvní podmínky a ceny služeb soud zjistil z všeobecných podmínek žalobce, obchodních podmínek služby [příjmení] internet do zásuvky a ceníku pronájmu koncových zařízení pro tarifní zákazníky žalobce platného k 26. 7. 2018. Vrubopisem [číslo] ze dne 7. 1. 2020 doúčtoval žalobce žalovanému poskytnutou slevu k zařízení ve výši 4.000 Kč. Vrubopisem [číslo] ze dne 7. 1. 2020 doúčtoval žalobce žalovanému poskytnutou slevu k zařízení ve výši 4.000 Kč. Vyúčtováním [číslo] ze dne 28. 1. 2020 vyúčtoval žalobce žalovanému smluvní pokutu za nevrácení či poškození koncového zařízení nebo za nevrácení jeho příslušenství či součástí ve výši 4.000 Kč. Z vyúčtování služeb, souhrnného přehledu služeb, přehledu služeb po číslech a podrobného výpisu služeb za období od 20. 7. do 12. 8. 2019 bylo zjištěno, že žalobce účtoval žalovanému služby v celkové výši 2.879 Kč, z toho 12,79 Kč bez DPH za pronájem zařízení. Výpovědí ze dne 6. 11. 2019 vypověděl žalobce účastnické smlouvy pro neplnění závazků. Předžalobní upomínkou ze dne 23. 9. 2020 vyzval žalobce žalovaného k úhradě dluhu a upozornil jej na možnost soudního vymáhání dluhu. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dle ust. § 2079 odst. 1 o. z. se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Dle ust. § 2201 o. z. se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Soud vzal v řízení za prokázané, že žalobce uzavřel s žalovaným účastnické smlouvy, jejichž předmětem byly též kupní smlouvy. Žalobce poskytl žalovanému ke koupi dvě koncová zařízení se slevou podmíněnou dobou trvání smlouvy ve výši 4.000 Kč, žalovaný sjednanou dobu trvání smlouvy nedodržel, je proto povinen žalobci doúčtovanou slevu uhradit. Žalobce dále uzavřel s žalovaným účastnickou smlouvu, jejímž předmětem byla též smlouva nájemní, na základě které poskytl žalovanému nájem koncového zařízení, za které byl žalovaný povinen platit nájemné, pro případ nevrácení koncového zařízení sjednaly smluvní strany smluvní pokutu. Žalovaný nájemné nezaplatil a koncové zařízení žalobci nevrátil, je proto povinen zaplatit žalobci dlužné nájemné a dle ust. § 2048 a násl. o.z. smluvní pokutu. Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobci celkem 12.015,48 Kč se zákonným úrokem z prodlení dle ust. § 1970 o.z., neboť je žalovaný s úhradou v prodlení. Výrok o náhradě nákladů řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobce měl ve věci plný úspěch, soud mu proto přiznal náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Vzhledem k tomu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč, byla náhrada nákladů omezena dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náhrada nákladů se skládá ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč, z částky 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., z částky 300 Kč jako 3 paušální náhrady nákladů po 100 Kč. Náhrada nákladů je pak dle ust. § 137 o.s.ř. zvýšena o 21 % DPH, tedy o částku 252 Kč. Celková náhrada nákladů činí 2.252 Kč a dle ust. § 149 o.s.ř. je žalovaný povinen ji zaplatit k rukám právního zástupce žalobce.