214 C 15/2018-296 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení 317 386 Kč s tím, že dne 22.6.2017 v 18.20 hod. v [obec] žalovaný nejprve slovně napadl [jméno] [příjmení], přítele žalobkyně, pak jej napadl i údery do obličeje a těla, a když se žalobkyně snažila oba muže od sebe oddělit, udeřil ji žalovaný třikrát pěstí do obličeje. Žalobkyni tím způsobil zhmoždění obličeje, kořene nosu, pravé tváře, pravého obočí, tržnězhmožděnou ránu pravého obočí a akutní posttraumatickou reakci s obavami a úzkostným stavem. Tento její zdravotní stav si vyžádal psychologické poradenství a léčbu na ambulanci plastické chirurgie, také ošetření laserem, náklady na zdravotnické pomůcky, léky a dopravu na vyšetření a kontroly. Jednalo se o platbu za psychologické poradenství u Mgr. [příjmení] 800 Kč, laser u zubního lékaře MUDr. [jméno] [příjmení] 1 440 Kč, laser u MUDr. [jméno] [příjmení] 7 133 Kč, léky Hemagel 149 Kč, Phlogenzym 750 Kč, Cicatridina mast 328 Kč, silikonové krytí 348 Kč, Dermatix silikonový gel na úpravu jizev 1 130 Kč, krční límec 219 Kč, náklady spojené s cestami 8 000 Kč. Žalobkyně používala k jízdám automobil BMW s průměrnou spotřebou 4,5l [číslo] km, jedna cesta z [obec] do [obec] je 100 km a žalobkyně navštívila ošetření v roce 2017, a to 14 krát a dvakrát v roce 2018. Dále dvakrát v roce 2017 jela do [obec] – 80 km. Dále požaduje ztížení společenského uplatnění ve výši 297 089 Kč dle posudku MUDr. [jméno] [příjmení]. Jestliže žalovaný odmítá uznat svou odpovědnost za jednání, pro něž byl odsouzen, je to dle žalobkyně naprostou drzostí a groteskní snahou omluvit své protiprávní chování, když odkazuje na svůj řádný život. Všechny náklady, které žalobkyně uvádí v žalobě, byly vynaloženy v souvislosti s jejím zraněním a psychickým traumatem. Ošetření u zubaře bylo nutné z důvodu zhmoždění obličeje – ošetřoval jí jizvu nad pravým obočím, nikoliv chrup a odeslána tam byla ošetřujícím lékařem MUDr. [příjmení], psychologickou pomoc poskytla Mgr. [příjmení], která na to má živnostenské oprávnění. Co se týká znaleckého posudku ke ztížení společenského uplatnění, je možné vypracovat posudek znalcem, kterého určí soud. 2. Po poučení soudem žalobkyně vzala zpět žalobu co do částky 219 Kč, která odpovídá nákladům na pořízení krčního límce a dále uvedla, že posttraumatická stresová porucha se u ní projevovala neustupujícími obavami z dalšího útoku za strany žalovaného, při pohybu mimo domov se cítí jistější v doprovodu další osoby, z práce ji vyzvedává partner, je-li sama, vyhýbá se na ulici mužům, má pocity ohrožení, sníženou schopnost zažívat radost, vyhýbá se společnosti, nejlépe se cítí sama doma s partnerem, sama doma se bojí, nosí s sebou pepřový sprej, omezila sportovní aktivity. Tyto projevy se nezmírňují. Podstoupila také [anonymizováno] vyšetření se závěrem, že trpí posttraumatickou stresovou poruchou. Ošetření u MUDr. [příjmení] bylo nutné, neboť její zařízení disponuje dvěma druhy laserů, jiné takové zařízení je v [obec] nebo ve [obec]. 3. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a uvedl, že je pravda, že byl odsouzen za jednání vůči žalobkyni, která se připletla do hádky mezi ním a jeho bratrancem, jinak však žije řádným životem, vystudoval dvě vysoké školy. Žalobkyně neprokázala účelné vynaložení nákladů na léčení, když ošetření zubařem nemá souvislost s ranou na obočí a ošetření u MUDr. [příjmení] bylo rovněž neúčelné, když mohla být ošetřena jinde a malá rána na obočí nevyžaduje několikeré ošetření. Ke znaleckému posudku MUDr. [obec] žalovaný uvedl, že MUDr. [příjmení] nemá vůbec odbornou způsobilost k podání takového posudku, neboť nemůže stanovit psychiatrickou diagnózu. Žalovaným oslovená MUDr. [příjmení] pak v odborném vyjádření k posudku uvedla, že vypočtená částka je irelevantní, když MUDr. [příjmení] není psychiatr, u žalobkyně není nijak doložena její odborná léčba a pokud by nyní byla předložena zpráva z psychiatrie, bude se pravděpodobně jednat o účelové tvrzení. Žalovaný nezpůsobil žalobkyni újmu na jejím přirozeném právu, nezpůsobil újmu použitím lsti, pohrůžky, zneužitím závislosti, násobením účinků zásahu jeho uváděním ve veřejnou známost nebo v důsledku diskriminace. Nejednal tak, aby žalobkyně měla obavu ze ztráty života nebo vážného poškození zdraví, žalobkyně nepožadovala ani policejní ochranu. Žalobkyně nebyla nijak výrazně omezena ve svých aktivitách, po incidentu cestovala do zahraničí, zúčastňovala se grilování apod. Žalobkyně bydlí nadále v domě sousedícím se žalovaným. Při stanovení jejího duševního stavu je třeba brát v potaz také skutečnost, že žalobkyni vážně onemocněla matka, což se může negativně projevit v jejím duševním zdraví, z tohoto důvodu by měly být vyžádány také lékařské zprávy její matky. Žalobkyně začala řešit svůj duševní stav až po sdělení soudu, že je třeba prokázat její újmu, pokud by měla závažné problémy, řešila by je jistě dříve. 4. Žalobkyně dále uvedla, že nemůže ovlivnit to, že bydlí 100m od žalovaného, nemůže být nucena se přestěhovat. Žalobkyně nebyla pasivní v řešení svých psychických problémů, žalovaný pouze zneužívá závažného onemocnění její matky, o němž se žalobkyně dozvěděla až po návštěvě psychiatra. Nemoc její matky nemohla způsobit takové změny chování, jako obavu z dalšího útoku, pocity ohrožení apod. Žalobkyně je smutná z onemocnění matky, což je však přirozené. S vyžádáním zdravotních zpráv matky žalobkyně nesouhlasila. Je pravda, že se žalobkyně některých společenských akcí zúčastnila, netvrdila ani opak. Žalobkyně po incidentu navštívila psychologa, následně se však uzavřela do sebe a snažila se vše řešit sama, což se jí nedařilo a na doporučení soudu a Mgr. [příjmení] pak navštívila psychiatra. 5. Žalovaný namítal také nevěrohodnost žalobkyně, a to poukazem na časovou osu. Dne 22.6.2017 došlo ke zranění, 4.9.2017 uvedla pro policii, že ji žalovaný nekontaktoval, následně však uvedla znalkyni, že ji kontaktoval a musela si zablokovat jeho číslo. Dne 22.6.2017 ošetření tržné rány, není uvedeno, že by šlo o vážné zranění, jako obvodní lékař žalobkyně je uveden [anonymizováno] 24.6.2017 (sobota) zpráva MUDr. [obec], objevují se nová zranění – hematomy, distorze krční páteře, závratě, nauzea a žádost o konzultaci, podpůrnou psychoterapeutickou intervenci delší doby jako prevenci možné rozvíjející se PTSD. Následuje sedm vyšetření u MUDr. [obec] mimo jeho ordinační dobu, některé vykázány jako pohotovost, jedna pohotovostní služba po 20 dnech od úrazu pro odeslání na ošetření laserem. [datum] zpráva Mgr. [příjmení] – je podezřelé, že za tak krátkou dobu byla žalovaná schopna zajistit si toto vyšetření. Zdravotní sestra u MUDr. [obec] je příbuzná Mgr. [příjmení]. Psycholožka konstatuje posttraumatickou stresovou poruchu, i když k tomu nemá oprávnění (není psychiatr). Žalovaná se u ní léčí dodnes, s výjimkou doby, kdy neprobíhal soud. Na ošetření laserem u MUDr. [příjmení] byla žalobkyně osmkrát, vykazuje však 16 cest. [datum] znalecký posudek MUDr. [obec], který nemá oprávnění posudek zpracovat. [datum] výzva k plnění, [datum] podání žaloby. Únor 2019 – upozornění žalovaného na chování MUDr. [obec], objevují se nové zprávy od tohoto lékaře. [datum] se žalobkyně u soudu dozvídá o nepoužitelnosti posudku a nutnosti doložit lékařské zprávy. [datum] na výzvu soudu dochází žalobkyně k psychiatričce. [datum] u MUDr. [příjmení] ani zmínka o návštěvě ciziny, ta ji tedy diagnostikovala bez znalosti tohoto faktu. [datum] žalobkyně přiznává tyto návštěvy ciziny, [datum] již MUDr. [příjmení] přiznává, že bez problémů cestuje. Žalobkyně mění svou výpověď účelově podle toho, co vyjde během řízení najevo. Až od této doby uvádí, že jí cestování nevadí a cizích míst se nebojí, že jí to naopak pomáhá. [datum] u Mgr. [příjmení] uvádí, že má smutek z nemoci matky, obavy ze žalovaného ustoupily do pozadí. [datum] u MUDr. [celé jméno znalkyně] uvádí, že se příznaky objevují, když o tom musí mluvit, jako dneska, kdy nespala, bojí se, že by si žalovaný mohl najmout někoho, aby jí zabil. Žalobkyně [příjmení] tedy simuluje za účelem zisku nemajetkové újmy. Dále žalovaný polemizuje s použitím metodiky Nejvyššího soudu ČR za účelem zjištění výše nemajetkové újmy, když soud by měl určit výši této újmy sám a odkázal na rozsudek nejvyššího soudu ze dne 20.9.2017, sp.zn. 8 Tdo 190/2017. 6. K časové ose uvedla žalobkyně, že ze strany žalovaného se jedná o ryze účelová tvrzení, která byla vyvrácena znaleckým posudkem MUDr. [celé jméno znalkyně]. 7. Soud při svém rozhodování vycházel z takto zjištěného skutkového stavu: Žalovaný se dne 22.6.2017 kolem 18.20 hod. v [obec] dopustil trestného činu výtržnictví, když fyzicky napadl [jméno] [příjmení] tak, že ho několikrát udeřil pěstí do obličeje a těla, několikrát jej kopl nohou, na což reagovala žalobkyně, která se snažila žalovaného odstrčit, načež ten ji udeřil třikrát pěstí do obličeje a způsobil jí zhmoždění obličeje, kořene nosu, pravé tváře, pravého obočí, tržnězhmožděnou ránu pravého obočí a akutní posttraumatickou reakci s obavami a úzkostným stavem, za což mu byl uložen