5 C 140/2021-28 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

Žalobce se domáhal zaplacení částky 11.506,07 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o finančním leasingu, kterou žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], dne 24. 7. 2003. Žalovaná částka sestává z jistiny ve výši 11.090 Kč, smluvní pokuty ve výši 416,07 Kč a zákonného úroku z prodlení. Soud vyzval žalovaného ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání dle ust. § 115a o.s.ř. Žalovaný se nijak nevyjádřil, soud proto dle ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal, že nemá proti rozhodnutí bez jednání námitek. Vzhledem k tomu, že bylo možno rozhodnout jen na základě předložených důkazů a žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud bez nařízení jednání. Z leasingové smlouvy soud zjistil, že byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným, jejím předmětem byl leasing vozidla [příjmení] [příjmení], žalovaný se za předmět leasingu zavázal zaplatit celkem 36 pravidelných měsíčních splátek po 5.545 Kč, a to dle splátkového kalendáře ze dne 24. 7. 2003 Smluvní podmínky soud zjistil z všeobecných obchodních podmínek finančního leasingu poskytovaného společností s autoleasing, a.s., člen finanční skupiny [obec] [anonymizováno] a z všeobecných obchodních podmínek finančního leasingu [právnická osoba] verze [číslo]. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2019, přílohy [číslo] smlouvy – seznamu postupovaných pohledávek, dohody ze dne 12. 3. 2019, a potvrzení o zaplacení úplaty ze dne 15. 3. 2019 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovaným žalobci. Postoupení pohledávky oznámil právní předchůdce žalobce žalovanému sdělením ze dne 25. 3. 2019. Předžalobní výzvou ze dne 12. 3. 2019 vyzval žalobce žalovaného k úhradě dluhu a upozornil jej na možnost soudního vymáhání dluhu. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (viz přechodná ustanovení § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Dle ust. § 269 odst. 2 věty první obch. zák. mohou účastníci uzavřít i takovou smlouvu, která není upravena jako typ smlouvy. Soud vzal v řízení za prokázané, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným leasingovou smlouvu, na základě které byl žalovaný povinen platit sjednané splátky. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovaným žalobci. Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobci celkem 11.506,07 Kč se zákonným úrokem z prodlení, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. Výrok o náhradě nákladů řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobce měl ve věci plný úspěch, soud mu proto přiznal náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Náhrada nákladů se skládá ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, z částky 4.740 Kč za 3 úkony právní služby po 1.580 Kč dle ust. § 7 a ust. § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., z částky 900 Kč jako 3 paušálních náhrad nákladů po 300 Kč dle ust. § 13 vyhlášky 177/1996 Sb. Náhrada nákladů je pak dle ust. § 137 o.s.ř. zvýšena o 21 % DPH, tedy o částku 1.184,40 Kč. Celková náhrada nákladů činí 7.624 Kč a dle ust. § 149 o.s.ř. je žalovaný povinen ji zaplatit k rukám právního zástupce žalobce.