5 C 262/2020-28 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

Žalobce se domáhal zaplacení částky 7.467,14 Kč jako nepovoleného debetního zůstatku, konečného zůstatku účtu žalovaného, který žalobce pro žalovaného zřídil a vedl na základě smlouvy o zřízení a vedení [anonymizováno] konta ze dne 12. 9. 2006. Soud vyzval žalovaného ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání dle ust. § 115a o.s.ř. Žalovaný se nijak nevyjádřil, soud proto dle ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal, že nemá proti rozhodnutí bez jednání námitek. Vzhledem k tomu, že bylo možno rozhodnout jen na základě předložených důkazů a žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud bez nařízení jednání. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav. Žalobce uzavřel s žalovaným dne 12. 9. 2006 smlouvu o zřízení a vedení [anonymizováno] konta, na základě které zřídil a vedl pro žalovaného běžný účet. Žalovaný se na účtu dostal do nepovoleného debetního zůstatku ve výši 7.467,14 Kč, žalobce od smlouvy o zřízení a vedení běžného účtu odstoupil. Žalovaný dlužný konečný zůstatek žalobci neuhradil. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (viz přechodná ustanovení § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Dle ust. § 708 odst. 1 obch. zák. se smlouvou o běžném účtu zavazuje banka zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, přijímat na zřízený účet peněžní prostředky, vyplácet z něj peněžní prostředky nebo z něj či na něj provádět jiné platební transakce. Soud vzal v řízení za prokázané, že žalobce zřídil a vedl pro žalovaného běžný účet, žalovaný se na účtu dostal do nepovoleného debetního zůstatku, který nevyrovnal. Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 7.467,14 Kč ve lhůtě dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. Výrok o náhradě nákladů řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobce měl ve věci plný úspěch, soud mu proto přiznal náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Vzhledem k tomu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč, byla náhrada nákladů omezena dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náhrada nákladů se skládá ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč, z částky 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., z částky 300 Kč jako 3 paušálních náhrad nákladů po 100 Kč. Náhrada nákladů je pak dle ust. § 137 o.s.ř. zvýšena o 21 % DPH, tedy o částku 189 Kč. Celková náhrada nákladů činí 1.489 Kč a dle ust. § 149 o.s.ř. je žalovaný povinen ji zaplatit k rukám právního zástupce žalobce.