6 C 282/2020-23 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení 1 000 Kč s příslušenstvím ve výši zákonného úroku z prodlení. Uvedl, že se jedná o vrácení zápůjčky, která byla žalované poskytnuta podle smlouvy o zápůjčce ze dne 18. 6. 2014 uzavřené s právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] se sídlem [země]. Původní věřitel postoupil pohledávku za žalovaným na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017. 2. Žalobce dále uvedl, že na základě smlouvy o zápůjčce obdržela žalovaná částku 1 000 Kč. Podpisem smlouvy, jejíž nedílnou součástí jsou obchodní podmínky společnosti [právnická osoba], se smluvní strany dohodly, že smlouva je považována na uzavřenou okamžikem, kdy věřitel poskytne žalované zápůjčku na základě žádosti. Zápůjčka byla žalované poskytnuta v den schválení poskytnutí zápůjčky. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na internetových stránkách původního věřitele. Odesláním žádosti o zápůjčku žalovaná potvrdila, že se seznámila s obchodními podmínkami a s informacemi v nich uvedených, které jsou zároveň k dispozici na internetových stránkách [právnická osoba]. V žádosti o zápůjčku rovněž uvedla údaje o svém rodném čísle, čísle svého dokladu totožnosti a čísle svého bankovního účtu. Žalovaná se zavázala vrátit zápůjčku společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky dne [datum]. Žalovaná se dostala do prodlení se splacením zápůjčky, když do dne 28. 6. 2014 zápůjčku ani částečně nesplatila. V tento den nastala splatnost celého dluhu. Žalobce proto požaduje po žalované zaplacení částky 1 000 Kč, to je neuhrazené jistiny poskytnuté zápůjčky. Poplatek za poskytnutí zápůjčky žalobce po žalované neuplatnil. Vznesl však požadavek na zaplacení úroku z prodlení v zákonem stanovené výši ode dne následujícího po splatnosti pohledávky. 3. Usnesením ze dne 21. 5. 2021, číslo jednací 6 C 282/2020-18 a číslo jednací 6 C 282/2020-19 soud vyzval žalovanou, aby se ve lhůtě 14 dnů od doručení usnesení písemně vyjádřila k připojené žalobě a v téže lhůtě soudu sdělila, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaná byla poučena o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na nečinnost žalované a s přihlédnutím k tomu, že žalobce souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, soud tak učinil podle § 115a) zákona číslo 99/1963 Sbírky, občanský soudní řád (dále jen “o.s.ř.“). Při rozhodování vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 4. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017 žalobce prokázal své tvrzení o tom, že je ve věci aktivně legitimován. Prokázal rovněž, že dopisem ze dne 18. 1. 2018 informoval žalovanou o postoupení předmětné pohledávky. Vůči žalované byla náležitě splněna oznamovací povinnost, kdy byla informována o změně v osobě na straně věřitele ve smyslu § 1879 zákona číslo 89/2012 Sbírky, občanský zákoník (dále jen “o. z.“), proto došlo k platnému postoupení pohledávky. 5. Žalobce prokázal, že právní předchůdce společnost [právnická osoba] uzavřela se žalovanou smlouvu o zápůjčce dne 18. 6. 2014, na základě které jí byla poskytla zápůjčku ve výši 1 000 Kč, Žalovaná se zavázala vrátit zápůjčku spolu s poplatkem do 28. 6. 2014. Žalovaná zápůjčku ani zčásti nesplatila. Nastala splatnost celého dluhu. Žalobce se domáhá zaplacení dlužné jistiny a zákonného úroku z prodlení. 6. Soud vzal za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu § 2390 o. z. ve spojení se zákonem číslo 145/2010 Sbírky, o spotřebitelském úvěru, na základě které žalovaná převzala jistinu ve výši 1 000 Kč, kterou se zavázala vrátit dohodnutým způsobem. Tuto povinnost však ani částečně nesplnila, proto soud podané žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit dlužnou jistinu ve výši 1 000 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši ve smyslu § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sbí ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odstavec 1 o.s.ř.. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení soud učinil podle § 142 odstavec 1 občanského soudního řádu a úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s tímto řízením. Jedná se o zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady za zastoupení advokátem podle vyhlášky číslo 177/1996 Sbírky § 14b). V projednávané věci se jedná o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. V takovém případě náleží advokátovi žalobce odměna za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení ve výši 200 Kč podle § 14b) odstavec 1 písmeno c) bod první. Advokát žalobce učinil 3 úkony právní služby podle § 11 odstavec 1 písmeno a) a d), to je převzetí a příprava zastoupení, písemné podání ve věci samé a výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem. Náleží mu tak odměna ve výši 600 Kč. Ke každému úkonu právní služby soud přiznal v jeho prospěch paušální náhradu výdajů ve výši 100 Kč podle § 14b) odstavec 5 písmeno a) advokátního tarifu. Vzhledem k tomu, že advokát žalobce je plátcem daně z přidané hodnoty, přiznal soud v jeho prospěch právo na zaplacení DPH ve výši 21 % z přiznané odměny a paušální náhrady výdajů podle § 14a) odstavec 1 advokátního tarifu a § 137 odstavec 3 občanského soudního řádu Náklady řízení jsou tak představovány celkovou částkou 1 489 Kč a žalovaná je povinna nahradit je k rukám advokáta žalobce podle § 149 odstavec 1 občanského soudního řádu ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.