6 C 335/2020-31 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení 1 500 Kč jako postihu za cestu, kterou žalovaný uskutečnil dopravním prostředkem provozovaným žalobcem bez platného jízdního dokladu. Žalobce uvedl, že žalovaný cestoval dne 25. 6. 2020 tramvají - linkou [anonymizováno] v [obec] a na výzvu přepravního kontrolora se neprokázal platným jízdním dokladem. Tato skutečnost byla zaznamenána do zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo]. Žalovanému tak vznikla povinnost uhradit přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč v souladu s článkem 8 odst. 4 smluvních přepravních podmínek pražské integrované dopravy. 2. Usnesením ze dne 19. května 2021, č. j. 6 C 335/2020-28 a č. j. 6 C 335/2020-29 soud vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě 14 dnů od doručení usnesení písemně vyjádřil k připojené žalobě a v téže lhůtě soudu sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaný byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud přepokládat, že s takovým postupem souhlasí. S ohledem na nečinnost žalovaného a s přihlédnutím k tomu, že žalobce souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, soud tak učinil podle § 115a) o.s.ř. Při rozhodování vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 3. Zápisem o provedené přepravní kontrole [číslo] žalobce prokázal své tvrzení o tom, že žalovaný cestoval dne 25. 6. 2020 v [obec] tramvají – linkou [číslo] bez platného jízdního dokladu. Na výzvu kontrolora se prokázal dokladem zakoupeným po jeho výzvě. Kontrolor proto vyzval žalovaného k zaplacení přirážky ve výši 1 500 Kč. Uvedeného dne žalovaný zápis o provedené přepravní kontrole podepsal a převzal. 4. Po shora provedeném skutkovém zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba žalobce je důvodná. Soud vzal za prokázané, že mezi účastníky sporu byla platně uzavřena smlouva o přepravě podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a žalovaný jako cestující řádně nesplnil svou povinnost, když nezaplatil stanovené jízdné podle smluvních přepravních podmínek pražské integrované dopravy. Žalovaný tak porušil povinnosti vyplývající mimo jiné z § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, a vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., přepravního řádu a smluvních přepravních podmínek [anonymizováno] integrované dopravy. Žalobci tak vzniklo právo požadovat po žalovaném zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 500 Kč vyčíslené v souladu s ustanovením článku 8 odst. 4 smluvních přepravních podmínek [anonymizováno] integrované dopravy. Vzhledem k tomu, že žalovaný nesplnil svou povinnost a nezaplatil dluh ve prospěch žalobce dle výzvy kontrolora, ocitl se následujícím dnem v prodlení. Žalobci tak vzniklo právo požadovat po žalovaném zaplacení úroku z prodlení v zákonem stanovené výši od 26. 6. 2020 do zaplacení. Tento nárok soud shledal důvodný podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. § 2. 5. Soud uložil žalovanému povinnost zaplatit ve prospěch žalobce dlužnou částku ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř. 6. Výrok o náhradě nákladů řízení soud učinil podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s tímto řízením. Jedná se o zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady za zastoupení advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Vzhledem k tomu, že se jedná o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, náleží advokátovi žalobce odměna a paušální náhrada výdajů dle § 14b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Podle § 14b) odst. 1 písmeno c) bod první náleží advokátovi žalobce odměna za každý úkon právní služby ve výši 200 Kč. Advokát žalobce učinil 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písmeno a) a d), tj. převzetí a příprava zastoupení, písemné podání nebo návrh ve věci samé a výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem. Náleží mu tak odměna ve výši celkem 600 Kč. Ke každému úkonu právní služby soud přiznal advokátovi žalobce paušální náhradu výdajů po 100 Kč podle § 14b) odst. 5 písmeno a) advokátního tarifu, tj. celkem 300 Kč. Vzhledem k tomu, že advokát žalobce je plátcem DPH, přiznal soud v jeho prospěch právo na zaplacení 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o.s.ř. a § 14a) odst. 1 advokátního tarifu Celkem se tak jedná o náklady řízení ve výši 1 489 Kč a žalovaný je povinen nahradit je k rukám advokáta žalobce podle § 149 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř.