6 C 355/2020-23 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení 675 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za dobu od prvého dne prodlení s každou jednotlivou platbou televizního poplatku do dne vyhotovení žaloby, tj. k datu 15. 10. 2020, v celkové výši 60,29 Kč. Žalobce uvedl, že dlužná částka ve výši 675 Kč je součtem dlužných poplatků, které žalovaný neplatil jako držitel televizního přijímače. Žalovaný byl zařazen do evidence poplatníků s povinností hradit televizní poplatky podle § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, v platném znění. Současně mu vznikla povinnost platit televizní poplatek ve stanovené výši. Od září 2019 do ledna 2020 vznikl dluh ve výši 675 Kč. Měsíční platba poplatků ve výši 135 Kč se stala splatnou vždy nejpozději do 15. dne příslušného kalendářního měsíce, a to podle § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. Vzhledem k tomu, že žalovaný řádně stanovené poplatky nezaplatil, vzniklo žalobci právo podle § 10 téhož zákona uplatnit svůj nárok u soudu a to včetně zaplacení úroků z prodlení. 2. Usnesením ze dne 1. června 2021, č. j. 6 C 355/2020-18 a č. j. 6 C 355/2020-19 soud vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě 14 dnů od doručení písemného usnesení vyjádřil k připojené žalobě. Současně aby v téže lhůtě soudu sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Soud poučil žalovaného o tom, že pokud tak neučiní, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. S ohledem na nečinnost žalovaného a s přihlédnutím k tomu, že žalobce souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, soud tak učinil podle § 115a) o.s.ř. Při rozhodování vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 4. Žalobce svá tvrzení obsažená v žalobě prokázal listinnými důkazy, zejména výzvou k přihlášení poplatníka a doručenkou k této výzvě, písemnou informací žalovanému o zařazení do evidence poplatníků a výzvou k zaplacení dlužných televizních poplatků. 5. S ohledem na shora uvedené soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a nárok žalobce shledal důvodný podle § 10 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, v platném znění. Soud zavázal žalovaného povinností zaplatit ve prospěch žalobce dlužnou částku tak, jak je uvedeno ve výroku I. shora, včetně kapitalizovaného úroku z prodlení, jehož výše byla uplatněna v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. § 2. Žalovaný je povinen zaplatit ve prospěch žalobce dlužnou částku ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř. 6. Výrok o náhradě nákladů řízení soud učinil podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a úspěšnému žalobci přiznal právo na zaplacení nákladů řízení ve výši zaplaceného soudního poplatku, tj. 400 Kč, paušální náhrady hotových výdajů za úkony, které odpovídají dvěma úkonům podle § 1 odst. 3 písmeno a) vyhlášky č. 254/2015 Sb., které jsou představovány celkovou částkou 600 Kč. Žalovaný je povinen nahradit je k rukám advokáta žalobce podle § 149 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř. 7. Soud nepřiznal žalobci náhradu nákladů řízení za zastoupení advokátem, neboť dle nálezu Ústavního soudu České republiky sp. zn. I. ÚS 3344/12 ze dne 24. 7.2013, sp. zn. II. ÚS 1333/14 ze dne 18. 2. 2015, u České televize lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy, aniž by musela využít právní pomoci advokátů. Nebude-li prokázán opak, nejsou náklady za zastoupení advokátem nákladem účelně vynaloženým.