6 C 99/2021-29 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení dlužného jízdního a přirážky za cestu, kterou uskutečnila bez platného jízdního dokladu. Uvedl, že žalovaná cestovala dne 16.10.2020 dopravním prostředkem – tramvají linkou 10 veřejné hromadné dopravy provozované žalobcem bez platného jízdního dokladu. Na výzvu kontrolora se neprokázala platným jízdním dokladem a dlužné jízdné nezaplatila. Byla jí proto vyčíslena přirážka k jízdnému (smluvní pokuta). Okolnosti o uzavřené přepravní smlouvě vyplývají ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo]. 2. Usnesením ze dne 13. května 2021, č. j. 6 C 99/2021-24 a č. j. 6 C 99/2021-25 soud vyzval žalovanou, aby se ve lhůtě 14 dnů od doručení usnesení písemně vyjádřila k připojené žalobě a v téže lhůtě soudu sdělila, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaná byla poučena o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud přepokládat, že s takovým postupem souhlasí. S ohledem na nečinnost žalované a s přihlédnutím k tomu, že žalobce souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, soud tak učinil podle § 115a) o.s.ř. Při rozhodování vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 3. Zápisem o provedené přepravní kontrole [číslo] žalobce prokázal své tvrzení o tom, že žalovaná cestovala dne 16.10.2020 v [obec] tramvají – linkou [anonymizováno] bez platného jízdního dokladu. Kontrolorem byla na místě vyzvána, aby zaplatila dlužné jízdné ve výši 24 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč O této skutečnosti byl sepsán zápis, který žalovaná převzala a podepsala. 4. S ohledem na shora uvedené soud uzavřel, že žaloba žalobce je důvodná. Ve věci bylo prokázáno, že mezi účastníky sporu byla platně uzavřena smlouva o přepravě podle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, podle které vznikla žalované, jako cestující, povinnost zaplatit jízdné stanovené dopravcem. V daném případě se jednalo o jízdné ve výši 24 Kč podle smluvních přepravních podmínek [anonymizováno] integrované dopravy. Žalovaná svou povinnost cestující nesplnila a porušila tak podmínky vyplývající z ustanovení § 2550 občanského zákoníku a § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, v platném znění. Žalobci proto vzniklo právo požadovat po žalované doplacení dlužného jízdného a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč vyčíslené v souladu s ustanovením článku 8 odst. 4 smluvních přepravních podmínek [anonymizováno] integrované dopravy. Vzhledem k tomu, že žalovaná nesplnila svou povinnost a nezaplatila dluh ve prospěch žalobce dle výzvy kontrolora, ocitla se následujícím dnem v prodlení. Žalobci tak vzniklo právo požadovat po žalované zaplacení úroku z prodlení v zákonem stanovené výši od 17.10.2020 do zaplacení. Tento nárok soud shledal důvodný podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. § 2. 5. Soud uložil žalované povinnost zaplatit ve prospěch žalobce dlužnou částku ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř. 6. Výrok o náhradě nákladů řízení soud učinil podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v souvislosti s tímto řízením. Jedná se o zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady za zastoupení advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Vzhledem k tomu, že se jedná o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je peněžité plnění, jehož tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, náleží advokátovi žalobce odměna a paušální náhrada výdajů dle § 14b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Podle § 14b) odst. 1 písmeno c) bod první náleží advokátovi žalobce odměna za každý úkon právní služby ve výši 200 Kč. Advokát žalobce učinil 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písmeno a) a d), tj. převzetí a příprava zastoupení, písemné podání nebo návrh ve věci samé a výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem. Náleží mu tak odměna ve výši celkem 600 Kč. Ke každému úkonu právní služby soud přiznal advokátovi žalobce paušální náhradu výdajů po 100 Kč podle § 14b) odst. 5 písmeno a) advokátního tarifu, tj. celkem 300 Kč. Vzhledem k tomu, že advokát žalobce je plátcem DPH, přiznal soud v jeho prospěch právo na zaplacení 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o.s.ř. a § 14a) odst. 1 advokátního tarifu Celkem se tak jedná o náklady řízení ve výši 1 489 Kč a žalovaná je povinna nahradit je k rukám advokáta žalobce podle § 149 odst. 1 o.s.ř. ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř.