7 C 131/2021-29 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se návrhem doručeným soudu dne 28.5.2021 domáhal vypořádání společného jmění manželů. Uvedl, že manželství bylo uzavřeno 16.10.2004 před [stát. instituce] a rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 25.6.2020 čj. 5 C 159/2019-17. Žalobce za předmět vypořádání označil movité věci tvořící část vybavení domácnosti rodinného domu [adresa] v [obec], dále pak nemovité věci a to pozemek st. [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům a dále pozemek p. [číslo] vše zapsané na [list vlastnictví] pro obec a katastrální území [obec] vedené [stát. instituce], [stát. instituce] a konečně zůstatek na hypotečním úvěru poskytnutého [právnická osoba] S ohledem na nezájem žalobce o nemovitosti a současně ekonomické možnosti žalované navrhl, aby byl nařízen prodej předmětných nemovitostí z volné ruky s rozdělením výtěžku a uložení povinnosti každého z účastníků doplatit zbytek z hypotečního úvěru každý v rozsahu ½. 2. V průběhu jednání konaného dne 22.10.2021 pak žalobce vzal žalobu zpět ohledně movitých věcí tvořících vybavení domácnosti rodinného domu. 3. Žalovaná se žalobou souhlasila, kdy uvedla, že i o na má zájem na vyřešení a vypořádání společného jmění manželů. Potvrdila, že není v jejích možnostech dům převzít, vyplatit žalobci vypořádací podíl a doplatit zbytek hypotečního úvěru. Z těchto důvodů navrhla ve shodě se žalobcem, aby byl dům prodán z volné ruky. S částečným zpětvzetím žaloby žalovaná souhlasila. 4. Podle výpisu z [list vlastnictví] pro obec a katastrální území [obec] vedené [stát. instituce], [stát. instituce] jsou účastníci vlastníky v režimu SJM nemovitostí, a to pozemku st. [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům a dále pozemku p. [číslo]. 5. Ze Smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru ze dne 15.12.2015 registrační [číslo] uzavřené účastníky jako dlužníky a [právnická osoba] [IČO] se sídlem [adresa], zástavní smlouvy a zprávy [právnická osoba] bylo soudem zjištěno, že součástí SJM je rovněž závazek plynoucí z poskytnutého hypotečního úvěru ve výši 2 300 000 Kč, kdy ke dni 14.9.2021 činí zůstatek nesplacené jistiny 1 960 977,60 Kč a úroky před splatností 447 933,60 Kč. 6. Z nesporných tvrzení účastníků bylo dále zjištěno, že splátky hypotečního úvěru hradí účastníci na půl a dále že žalobce dosahuje čistého měsíčního příjmu asi 29 000 Kč a žalovaná asi 20 000 Kč. Dále oba manželé prohlásili k dotazu soudu ohledně jejich vzájemných vztahů, že tyto označují slovem„ žádný“. 7. Z rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 3.2.2020 čj. 0 Nc 4114/2019-39 bylo soudem zjištěno, že za trvání manželství se narodil nezletilý syn [jméno] ([číslo]) a nezletilý syn [jméno] ([číslo]), a že opatrovnickým soudem byla schválena dohoda rodičů, podle které oba synové byli svěřeni do péče matky (žalované), a otec (žalobce) se zavázal přispívat jim na výživu 3 600 Kč resp. 3 800 Kč. Z rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 25.6.2020 čj. 5 C 159/2019-17, který nabyl právní moci téhož dne, bylo soudem zjištěno, že bylo rozvedeno manželství účastníků. 8. Z provedeného dokazování a nesporných tvrzení účastníků soud zjistil, že účastníci za dobu trvání manželství nabyli ve výroku II. uvedené nemovitosti a za účelem jejich financování čerpali hypoteční úvěr specifikovaný ve výroku III. Oba účastníci mají zájem na vypořádání SJM a to s ohledem na své vzájemné vztahy, které oba dva označili jako žádné. Osobní a majetkové poměry účastníků dle jejich vyjádření neumožňují to, aby jeden od druhého nemovitost převzal oproti vyplacení vypořádacího podílu. Manželství účastníků zaniklo 25.6.2020. 9. Podle § 96 odst. 1 o.s.ř. žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle odst. 2 je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Podle odst. 3 jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Podle odst. 4 ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání. 10. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby, pokud se týká movitých věcí tvořící vybavení domácnosti, se kterým žalovaná souhlasila, rozhodl soud dle citovaného ustanovení § 96 o.s.ř. a řízení zastavil v rozsahu, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 11. Podle § 709 odst. 1 o.z. součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku. 12. Podle § 710 o.z. součástí společného jmění jsou dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže a) se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo b) je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny. 13. Podle § 736 o.z. je-li společné jmění zrušeno nebo zanikne-li, anebo je-li zúžen jeho stávající rozsah, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním. 14. Podle § 765 odst. 2 o.z. nedohodnou-li se rozvedení manželé o vypořádání, může bývalý manžel podat návrh na vypořádání rozhodnutím soudu. 15. Podle § 740 o.z. nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění. 16. Podle § 742 odst. 1 o.z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění. 17. Na základě zjištěného skutkového stavu při aplikaci shora uvedené právní úpravy dospěl soud k následujícím závěrům. 18. Jediným aktivem tvořící SJM jest pozemek st. [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům a dále pozemek p. [číslo] vše zapsané na [list vlastnictví] pro obec a katastrální území [obec]. Dle zprávy [právnická osoba] činí zůstatek hypotečního úvěru s příslušenstvím v současné době asi 2,4 mil. Kč. Z úřední činnosti soudu a obecně známé skutečnosti stran aktuálních cen nemovitostí je nepochybné, že hodnota předmětných nemovitosti činí několik milionů, resp. je násobně vyšší než zůstatek nesplacené části hypotečního úvěru a příslušenství. 19. V případě vypořádání nemovitého majetku, je možné toto učinit několika způsoby. Soud s ohledem na stanoviska účastníků a výsledky důkazního řízení hned úvodem vyloučil možnost přikázání nemovitých věcí do podílového spoluvlastnictví. Tento způsob vypořádání by nebyl vhodný, neboť by pro účastníky neřešil vůbec nic. Faktický stav účastníků by se nikterak nezměnil, pouze by se změnila forma vlastnictví. Motivací žalobce pro podání žaloby přitom bylo získání finančních prostředků pro své vlastní bydlení, vypořádání si vztahů s žalovanou. Ani jeden z účastníků tento způsob nenavrhl. Přikázání nemovitosti do podílového spoluvlastnictví by tak zcela jistě vedlo, i s přihlédnutím ke vztahům mezi účastníky (oba tyto označují pojmem„ žádné“), k zahájení dalšího soudního řízení, tentokráte o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. 20. Soud proto dále hodnotil možnost reálného rozdělení nemovitostí. Rovněž tento způsob vypořádání ani jeden z účastníků nenavrhl. Již s přihlédnutím k osobním vztahům mezi účastníky toto soud zhodnotil jako nevhodný způsob vypořádání. Mimo to z úřední činnosti a obecně známých skutečností je soudu známo, že s reálným rozdělením věci, pokud je vůbec technicky možné, je spojena celá řada administrativních a faktických – finančně náročných úkonů (zejména stavebně-technické uspořádání nemovitosti), které se nákladově pohybují v rámci desítek tisíc korun. Soud uzavřel, že manželé s ohledem na své vztahy o toto řešení ani zájem nemají. Mimo to s ohledem na osobní a ekonomické možnosti účastníků, kdy mají dvě nezletilé děti, mzdy v rozmezí 20 – 29tis. Kč a existující dlouhodobí záv