7 C 79/2020-40 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení nesplaceného úvěru, který mu byl poskytnut na základě smlouvy o úvěru ve výši 8 000 Kč, a který se žalovaný zavázal řádně splatit ve lhůtě 30 dnů od jeho poskytnutí spolu s poplatkem za jeho poskytnutí ve výši 264 Kč. Před uzavřením smlouvy byla věřitelem řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného. K čerpání předmětného úvěru došlo 27.8.2019 na účet žalovaného č. [bankovní účet]. Spolu se smlouvou byly sjednány další volitelné služby za následující poplatky: poplatek za expres výplatu 199 Kč a poplatek za bezpečnou splátku ve výši 99 Kč. Žalovaný na úvěr nic neuhradil. O svém prodlení byl žalovaný informován žalobcem prostřednictvím SMS, kdy byl současně vyzván k zaplacení dluhu. Z důvodu prodlení byla žalovanému v souladu se smlouvou účtována dne 8.11.2019 jednorázová smluvní pokuta ve výši 240 Kč (3 % z nesplacené části úvěru). Žalovanému žalobce rovněž účtoval účelně vynaložené náklady za upomínky ze dne 3.10.2019 a 30.12.2019, vždy po 100 Kč (náklady spojné s vymáháním). Žalovaný dluh nezaplatil ani na základě zaslané předžalobní výzvy prostřednictvím právního zástupce žalobce. Žalobce eviduje za žalovaným pohledávku ve výši 8 000 Kč (neuhrazená jistina), nehrazené poplatky 264 Kč, 99 Kč, 199 Kč, dále smluvní pokutu 240 Kč a účelně vynaložené náklady 200 Kč, tj. celkem 9 002 Kč. 2. Usneseními ze dne 10.5.2021, č.j. 7C 79/2020-35 a č.j. 7C 79/2020-36 soud vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení písemně vyjádřil k připojené žalobě a v téže lhůtě soudu sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaný byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na nečinnost žalovaného a s přihlédnutím k tomu, že žalobce souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, soud tak učinil podle § 115a) o.s.ř. Při rozhodování vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 3. Úvěrovou smlouvou [číslo] ze dne 27.8.2019, formulářem pro standartní informace a opisem výpisu o proplacení smlouvy žalobce prokázal své tvrzení o tom, že uzavřel se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr ve výši 8 000 Kč na jím uvedený účet dne 27.8.2019 a to při současném sjednání poplatku za poskytnutí 264 Kč a sjednaným poplatkem 199 Kč za expresní výplatu a 99 Kč za bezpečnou splátku. Smlouva dále obsahuje podrobné informace o produktu bezpečná splátka a expres výplata. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr žalobci spolu s roční úrokovou sazbou 0 %, při RPSN 48,3% do 26.9.2020. Ve smlouvě samotné byl žalovaný poučen o tom, jaké důsledky mohou nastat v případě nesplácení úvěru, mimo jiné o tom, že v případě nevrácení úvěru mohou být účtovány účelně vynaložené náklady vymáhání ve výši 100 Kč či smluvní pokuta 3% z jistiny úvěru. Přehledem platební historie žalobce prokázal své tvrzení o tom, že žalovaný čerpal úvěr ve výši 8 000 Kč dne 27.8.2018, avšak tento ve lhůtě splatnosti neuhradil. Předžalobní upomínkou ze dne 28.1.2020 žalobce vyzval prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného k zaplacení částky 9 002 Kč a to nejpozději do 30ti dnů. 4. Po shora provedeném skutkovém zjištění dospěl soud k závěru, že mezi účastníky sporu byla platně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, resp. smlouva o zápůjčce § 2390 o.z. a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalovaný řádně nesplácel poskytnutý úvěr dle podmínek sjednaných ve smlouvě. Žalobci tak vzniklo právo požadovat po žalovaném k doplacení celou dlužnou částku, která je představována dlužnou jistinou ve výši 8 000 Kč, poplatkem za poskytnutí 264 Kč a sjednaným poplatkem 199 Kč za expresní výplatu a 99 Kč za bezpečnou splátku, náklady na vymáhání pohledávky ve výši 200 Kč a smluvní pokuta ve výši 240 Kč. Soud shledal nárok žalobce důvodným, neboť se jedná o nároky, které vyplynuly pro žalobce ze smlouvy o úvěru uzavřené s žalovaným (jistina a poplatky) a z ustanovení § 2048 o.z. (smluvní pokuta) a z ustanovení § 1970 o.z. (zákonný úrok z prodlení). Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl a zavázal žalovaného povinností k zaplacení dlužné částky tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. 5. Žalobce byl ve věci plně úspěšný a soud mu přiznal dle § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a o.s.ř. náhradu nákladů řízení, které jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a dále náklady na zastoupení advokátem. Náklady na toto zastoupení soud přiznal ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Odměna zástupci tedy byla stanovena ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 600 Kč za 3 úkony (převzetí věci, žaloba, předžalobní upomínka) dle § 6, § 7, § 11 odst. 1 a §14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. a paušální náhradou hotových výdajů zástupce za 3 úkony ve věci po 100 Kč, celkem 300 Kč (§14b odst. 5 písm. a vyhl. č. 177/1996 Sb.). Odměna zástupci byla dále zvýšena o náhradu DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. při sazbě 21%, tedy o 189 Kč, když zástupce žalobce řádně doložil, že je plátcem DPH. Soud přiznal náklady v celkové výši 1 489 Kč. V souladu s § 149 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce. 6. Lhůta k úhradě tímto rozhodnutím přisouzených částek byla žalovanému stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.