12 C 42/2022-33 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 3.12.2021 domáhal stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 80 501,40 Kč s příslušenstvím. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že původní věřitel spol. [právnická osoba] uzavřela dne 22.2.2017 s žalovaným smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb, ve které se [právnická osoba] zavázala zřídit a vést bankovní účet č. [bankovní účet] a žalovaný se zavázal platit za poskytované bankovní služby poplatky dle platného Ceníku. Z důvodu podstatného porušení smluvních povinností spočívajícího ve vzniku nepovoleného debetního zůstatku, který nebyl uhrazen v přiměřené době po jeho vzniku, přistoupil původní věřitel dne 27.5.2021 k odstoupení od výše uvedené smlouvy. Žalovaný nezajistil na účtu dostatek prostředků k uhrazení smluvených poplatků, čímž došlo ke dluhu ve výši 516 Kč. Původní věřitel a žalovaný uzavřeli dne 5.1.2019 smlouvu o povoleném debetu [číslo] Součástí smlouvy byly obchodní podmínky. V této smlouvě se věřitel zavázal poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr ve výši 85 000 Kč a žalovaný se v předmětné smlouvě zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu se sjednaným úrokem ve výši 21,90% ročně. Žalovaný se rovněž zavázal uhradit poplatky účtované v souvislosti s poskytnutí úvěru dle předmětné smlouvy. Původní věřitel svou povinnost z úvěrové smlouvy splnil a žalovanému předmětný úvěr poskytl. Pro případ, že se dlužník dostane do prodlení, je banka oprávněna připisovat úroky, poplatky, pojistné náklady, jakož i veškeré další výlohy související s poskytnutým úvěrem k jistině. Dne 13.5.2021 došlo k okamžitému zesplatnění celé dlužné částky. Dlužná částka se skládá z nesplacené jistiny úvěru ve výši 79 985,40 Kč, z dlužného kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 5 861,24 Kč a dlužných poplatků ve výši 516 Kč. Žalovaný tuto částku žalobci neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalobce se z nařízeného jednání soudu omluvil, o odročení nepožádal. Žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil, o odročení nepožádal. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 4. Soud vycházel z takto zjištěného skutkového stavu: z návrhu smlouvy o povoleném debetu na běžném účtu reg. [číslo] bylo zjištěno, že spol. [právnická osoba] se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 85 000 Kč, a to na běžném účtu č. [bankovní účet]. Výše úrokové sazby byla sjednána 21,9% ročně. Výše roční procentní sazby nákladů na úvěr činila 28,66%. Celková částka splatná žalovaným činila 106 661,60 Kč. Částka úroku splatná za den při vyčerpání celkové výše povoleného debetu činila 51 Kč. Návrh smlouvy byl podepsán žalovaným dne 5.1.2019 a téhož dne byl tento návrh akceptován bankou, což bylo žalovaného oznámeno dopisem. Banka oznámila přípisem ze dne 13.5.2021 žalovanému, že došlo k okamžité splatnosti dluhu. Zároveň žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky. Z výpisu z běžného účtu žalovaného bylo zjištěno, že ke dni 7.5.2021 činila nesplacená výše úvěru částku 79 985,40 Kč a výše poplatků na běžné účtu 516 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na spol. [právnická osoba] a následně na žalobce. Postoupení pohledávky bylo v řízení prokázáno předloženými smlouvami o postoupení pohledávek a oznámeními o postoupení pohledávky. 5. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Předloženými listinnými důkazy žalobce prokázal své tvrzení, že žalovaný úvěr řádně nesplácel a zůstal dlužen na jistině částku 79 985,40 Kč (ke dni postoupení pohledávky) a na poplatcích 516 Kč. Žalovanému dále vznikla povinnost zaplatit připsané neuhrazené úroky z úvěru ve výši 5 861,24 Kč. Úroková sazba byla stanovena jako pevná ve výši 21,90 % ročně. Žalobce prokázal oprávněnost svého nároku, proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že žalovaný ve stanoveném termínu svůj dluh neuhradil, žalobci vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu ke splnění povinnost soud stanovil podle § 160 odst. 1 o.s.ř. 6. Dle § 142 odst. 1 o.s.ř. rozhodl soud tak, že žalobci, který měl ve věci plný úspěch, přiznal právo na jejich náhradu v plném rozsahu. Žalobci vznikly náklady na zaplacený soudní poplatek ve výši 3 221 Kč a náklady za zastoupení advokátem dle vyhlášky č.177/1996 Sb. Dle cit. vyhlášky za každý úkon právní služby náleží zástupci žalobce 4 340 Kč, a to za převzetí a přípravu zastoupení, podání žaloby a výzvu se základním skutkovým a právním rozborem – celkem za tři úkony právní služby 13 020 Kč. Dále bylo zást. žalobce přiznáno 900 Kč (3x náhrada paušálních nákladů po 300 Kč) Jelikož je zástupce žalobce plátcem daně z přidané hodnoty, byla mu přiznána náhrada uvedené daně ve výši 2 923,20 Kč. Celkové náklady řízení ve výši 20 064,20 Kč je žalovaný povinen nahradit žalobci dle § 160 odst. 1 o.s.ř. do tří dnů od právní moci rozsudku a podle § 149 o.s.ř. je povinen je zaplatit k rukám zástupce žalobce.