12 C 55/2022-27 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 17.1.2022 domáhal stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 10 826 Kč s příslušenstvím. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že s žalovaným dne 20.12.2016 uzavřel smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu [číslo]. Na základě této smlouvy se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr na sporožirovém účtu až do sjednaného limitu ve výši 10 000 Kč. Za poskytnutý kontokorent se žalovaný dle smlouvy zavázal platit úrok ve výši 18,90% ročně společně s poplatky za vedení účtu. Žalobce úvěr žalovanému poskytl, žalovaný však úvěr řádně nesplácel a debetní zůstatek žalobci neuhradil. Z uvedené smlouvy o úvěru dluží žalovaný žalobci částku 10 826 Kč na jistině dluhu. Žalovaný dlužnou částku žalobci neuhradil ani na základě upomínky. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal po celou dobu řízení nečinný. 3. Soud jednal dle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalovaného. Žalovaný byl k jednání řádně předvolán, svou neúčast na jednání neomluvil, ani nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. 4. Soud vycházel z takto zjištěného skutkového stavu: Ze smlouvy o kontokorentním úvěru ze dne 20.12.2016 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi účastníky. Na základě této smlouvy se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr v celkové výši 10 000 Kč. Účastníci si sjednali úrok ve výši 18,90% ročně, RPSN činila 21,20%. Z listiny označené jako Podklady pre súdne konanie bylo zjištěno, že žalobce žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč poskytl. Ke dni podání žaloby žalovaný dlužil na jistině úvěru částku 10 826 Kč. Žalobce zaslal žalovanému poslední výzvu před podáním žaloby ze dne 3.4.2021. Odeslání výzvy je prokázáno předloženou obálkou. 5. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Předloženými listinnými důkazy žalobce prokázal své tvrzení, že žalovaný úvěr řádně nesplácel a zůstal dlužen na jistině částku 10 826 Kč. Žalobce prokázal oprávněnost svého nároku, proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že žalovaný ve stanoveném termínu svůj dluh neuhradil, žalobci vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu ke splnění povinnost soud stanovil podle § 160 odst. 1 o.s.ř. 6. Dle § 142 odst. 1 o.s.ř. rozhodl soud tak, že žalobci, který měl ve věci plný úspěch, přiznal právo na jejich náhradu v plném rozsahu. Žalobci vznikly náklady na zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady za zastoupení advokátem dle vyhlášky č.177/1996 Sb. Dle § 14b odst. 1 cit. vyhlášky za každý úkon právní služby náleží zástupci žalobce 300 Kč, a to za převzetí a přípravu zastoupení, podání žaloby a výzvu se základním skutkovým a právním rozborem – celkem za tři úkony právní služby 900 Kč. Dále bylo zást. žalobce přiznáno 300 Kč (3x náhrada paušálních nákladů po 100 Kč) dle § 14b) odst. 5 písm.a) cit.vyhlášky. Dále zást. žalobce náleží za jeden úkon právní služby dle § 11 odst. 1 písm. g) cit vyhlášky 1 540 Kč a 1x náhrada paušálních nákladů ve výši 300 Kč (účast při jednání dne 31.8.2022). Zást. žalobce dále náleží náhrada cestovních výdajů za cestu osobním automobilem z Brna do Ústí nad Orlicí a zpět, celkem 210 km, celkem 1 305 Kč. Dále soud žalobci přiznal náhradu za promeškaný čas za osm půlhodin á 100 Kč, celkem 800 Kč. Jelikož je zástupce žalobce plátcem daně z přidané hodnoty, byla mu přiznána náhrada uvedené daně ve výši 1 080,45 Kč. Celkové náklady řízení ve výši 7 025,45 Kč je žalovaný povinen nahradit žalobci dle § 160 odst. 1 o.s.ř. do tří dnů od právní moci rozsudku a podle § 149 o.s.ř. je povinen je zaplatit k rukám zástupce žalobce.