12 C 7/2022-10 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 11.11.2021 domáhal stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 6 758,97 Kč s příslušenstvím. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že s žalovaným uzavřel smlouvu o úvěru a vydání kreditní karty [číslo]. V Dispozici byla specifikována výše obchodního úroku pro hotovostní čerpání a bezhotovostní čerpání. Žalovaný poskytnutý úvěr čerpal průběžně v průběhu smluvního vztahu, a to výběry z bankovního účtu, či formou platby u jednotlivých obchodníků. Protože ze strany žalovaného docházelo k opakovanému porušování smluvních ujednání, došlo k zesplatnění úvěru ke dni 22.5.2020 celkem žalovaný dluží na jistině pohledávky částku 6 758,97 Kč. 2. Podepsaný soud vyhověl žalobě a vydal dne 30.11.2021, elektronický platební rozkaz č.j. EPR 267862/2021-6, proti němuž podal žalovaný dne 15.12.2021 včasný odpor. Ze spisu i z odporu žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný si elektronický platební rozkaz převzal dne 30.11.2021. Pro případ, že bude podán odpor soud, uložil žalovanému, aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu písemně vyjádřil ve věci samé k žalobě, která mu byla doručena spolu s elektronickým platebním rozkazem. Žalovaný byl zároveň poučen o následcích uznání nároku nebo o následcích nevyjádření se i o náležitostech vyjádření. Proti elektronickému platebnímu rozkazu žalovaný podal včasný odpor, který však neobsahuje žádné vyjádření ve věci samé a žádné další vyjádření žalovaného již soudu doručeno nebylo. 3. Soud proto postupoval podle ustanovení § 153a odst. 2 až 4 ve spojení s ustanovením § 114b o.s.ř. Vycházel tedy z toho, že žalovanému bylo uloženo, aby pro případ, že podá odpor, se ve věci písemně vyjádřil a aby pro případ, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává. Lhůta, která byla žalovanému stanovena, byla stanovena v souladu s ustanovením § 114b odst. 2 o.s.ř. Žaloba spolu s elektronickým platebním rozkazem, který obsahoval uložení povinnosti žalovanému pro případ, že bude podán odpor, aby se ve lhůtě stanovené písemně vyjádřil, byly žalovanému doručeny do vlastních rukou dne 30.11.2021. V zákonné lhůtě byl pouze podán žalovaným odpor, vyjádření žalovaný žádné nepodal. O následcích nevyjádření se byl žalovaný poučen. Jedná se přitom o věc, ve které lze uzavřít a schválit smír a vydání rozsudku pro uznání je proto přípustné. Soud vychází podle ustanovení § 153a odst. 3 o.s.ř. z toho, že se má za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5), a to proto, že podle ustanovení § 114b odst. 5 o.s.ř. jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává. Tím, že se žalovaný vůbec nevyjádřil, jsou splněny zákonem stanovené podmínky pro vznik fikce uznání nároku a protože rozsudek pro uznání je přípustný (§ 153a odst. 2 o.s.ř.), je soud povinen rozhodnout podle této fikce uznání i bez výslovného návrhu žalobce. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl dle ustanovení § 153a odst. 3 o.s.ř. a podle ustanovení § 153a odst. 4 o.s.ř. jen pro vydání rozsudku pro uznání nenařizoval jednání. Rozsudek však byl vyhlášen veřejně, a to při jednání konaném dne 21.1.2022. 4. Dle § 142 odst. 1 o.s.ř. rozhodl soud tak, že žalobci, který měl ve věci plný úspěch, přiznal právo na jejich náhradu v plném rozsahu. Žalobci vznikly náklady na zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady za zastoupení advokátem dle vyhlášky č.177/1996 Sb. Dle § 14b odst. 1 cit. vyhlášky za každý úkon právní služby náleží zástupci žalobce 200 Kč, a to za převzetí a přípravu zastoupení, podání žaloby a výzvu se základním skutkovým a právním rozborem – celkem za tři úkony právní služby 600 Kč. Dále bylo zást. žalobce přiznáno 300 Kč (3x náhrada paušálních nákladů po 100 Kč) dle § 14b) odst. 5 písm.a) cit.vyhlášky. Jelikož je zástupce žalobce plátcem daně z přidané hodnoty, byla mu přiznána náhrada uvedené daně ve výši 189 Kč. Celkové náklady řízení ve výši 1.489 Kč je žalovaný povinen nahradit dle § 160 odst. 1 o.s.ř. do tří dnů od právní moci rozsudku a podle § 149 o.s.ř. je povinen je zaplatit k rukám zástupce žalobce.