14 C 149/2022-33 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se domáhal po žalované zaplacení částky 3 060 Kč s příslušenstvím jako náhrady za jízdné a přirážky k jízdnému za to, že žalovaná použila vozidlo žalobce dvakrát bez platného jízdního dokladu. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Soud rozhodoval ve věci bez nařízení jednání podle ust. § 115a o.s.ř., neboť oba účastníci s tímto postupem projevili souhlas, resp. se na výzvu soudu nevyjádřili, přičemž byli upozorněni, že v takovém případě bude mít soud za to, že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí (ust. § 101 odst.4 o.s.ř.). 4. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalovaná dne 10.12.2021 a 13.12.2021 použila vozidlo - autobus žalobce bez platného jízdního dokladu (zjištěno ze zápisu o provedené přepravní kontrole). Jízdné činilo 30 Kč, přirážka 1 500 Kč (zjištěno ze smluvních přepravních podmínek a pravidel přepravní kontroly). Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka (zjištěno z upomínky). 5. Na základě provedených důkazů a skutkových zjištění soud učinil skutkový závěr, že žalovaná nesplnila řádným způsobem své povinnosti vyplývající z uzavřené smlouvy o přepravě. Účastníci uzavřeli smlouvu o přepravě osob ve smyslu ust. § 2550 a násl. Občanského zákoníku, podle které žalobce žalované poskytl přepravu, a za to byla žalovaná povinna zaplatit žalobci jízdné v částce 30 Kč. 6. Vzájemné vztahy dopravce provozujícího silniční přepravu a cestujícího upravuje zákon č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě. Podle § 18a odst. 1 písm. c) tohoto předpisu je pověřený pracovník dopravce oprávněn uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení přirážky k jízdnému. Podle § 18a odst.2 písm. c) tohoto předpisu je cestující takovou přirážku povinen zaplatit. Výši přirážky, jak vyplývá z ustanovení § 18a odst. 3 citovaného předpisu, stanoví dopravce v přepravních podmínkách, přičemž nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. V době neoprávněné jízdy činila přirážka 1 500 Kč. 7. Žalobce požadoval také úrok z prodlení, na který má nárok dle ust. § 1970 OZ a vyhlášky č. 351/2013 Sb. ve výši o 8 procentních bodů vyšší, než je repo sazba vyhlašována Českou národní bankou. 8. Žalobce byl ve věci plně úspěšný a zaslal žalované výzvu k plnění ve lhůtě delší než sedm dní před podáním žaloby a soud mu přiznal dle ust. § 142 odst.1 a 142a odst.1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení, které jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a dále náklady na právní zastoupení. Náklady na právní zastoupení soud přiznal ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Odměna zástupci tedy byla stanovena ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby celkem tedy 500 Kč za 2 právní úkony po 200 Kč (převzetí věci a žaloba) dle ust. § 11 odst.1 advokátního tarifu a jeden úkon (předžalobní upomínka, která nesplňuje předpoklady právního rozboru věci a jedná se pouze o jednoduchou, byť dlouhou výzvu k plnění) v poloviční výši 100 Kč dle ust. § 11 odst.2 a 14b odst.1 bod 1 advokátního tarifu a paušální náhradou hotových výdajů zástupce za 3 úkony ve věci po 100 Kč, celkem 300 Kč (§ 13 odst.3 a 14b odst.5 advokátního tarifu). Odměna zástupci byla dále zvýšena o DPH dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. při sazbě 21%, tedy o 168 Kč. Soud přiznal žalobci náklady v celkové výši 1 368 Kč.