14 C 180/2022-34 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení 49 066,11 Kč s tím, že účastníci uzavřeli smlouvu o kontokorentním úvěru s rámcem 40 000 Kč s poplatkem 1 600 Kč s úrokem ve výši 8,3% ročně, úroky z úvěru jsou připisovány k jistině vždy na konci měsíce. Žalovaný čerpal úvěr a celkově dluží 49 066,11 Kč, které neuhradil ani přes výzvy. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Soud jednal bez přítomnosti žalovaného, který se na jednání nedostavil, o odročení nepožádal, svou neúčast neomluvil (ust. § 101 odst.3 o.s.ř.). 4. Soud vycházel z takto zjištěného skutkového stavu: Účastníci uzavřeli dne 27.2.2019 v elektronické aplikaci [anonymizováno] smlouvu o spotřebitelském úvěru formou kontokorentního úvěru, podle které byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec ve výši 40 000 Kč s úrokem ve výši 8,3% ročně, poplatkem ve výši 1 600 Kč, RPSN 13,32 %. Jistina měla být čerpána 28.2.2019, hrazeny měly být úroky a nakonec měla být v jedné splátce uhrazena jistina dne 27.2.2020 Celkem měly úroky činit částku 3 318,56 Kč (zjištěno z úvěrové smlouvy). Dne 25.6.2014 uzavřel žalovaný se žalobcem rámcovou smlouvu o poskytování platebních služeb, podle vedl žalobce pro žalovaného účet a poskytoval službu Interbanking. (zjištěno ze smlouvy ze dne 25.6.2014). Dne 10.2.2020 vypověděl žalobce úvěrovou smlouvu a vyzval žalovaného k okamžitému splacení dluhu (zjištěno z výpovědi ze dne 10.2.2020 a dodejky). Žalovaný vyčerpal úvěr a zůstatek na jeho účtu ke dni 31.7.2021 činil 49 066,11 Kč (zjištěno z výpisů z účtu a přehledu zůstatků). Žalovanému byla zaslána i předžalobní výzva (zjištěno z výzvy). Žalovaný byl vyhodnocen jako schopný splácet úvěr, měl příjmy 27 000 Kč, výdaje 8 000 Kč, neměl jiné úvěry, byly zjišťovány pohyby na jeho účtu a rizikové chování, např. sázky, pokuty (zjištěno z tabulky žalobce). 5. Podle ust. § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle ust. § 86 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 7. Žalobce poskytl žalovanému úvěr, který byl žalovaný povinen vrátit do 27.2.2020, neučinil tak a soud mu tuto povinnost uložil rozsudkem. Žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobci 49 066,11 Kč, což je jistina a úroky ze spotřebitelského úvěru. Žalobce zkoumal úvěruschopnost žalovaného, poskytl mu všechny potřebné informace o úvěru, sjednané úroky a sankce jsou přiměřené. 8. Žalobce požadoval také úrok z prodlení, na který má právo dle ust. § 1970 o.z. a vyhlášky č. 351/2013 Sb. ve výši o 8 procentních bodů vyšší, než je repo sazba vyhlašována Českou národní bankou. 9. Žalobce byl ve věci plně úspěšný a soud mu přiznal dle ust. § 142 odst.1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení, které jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 454 Kč a dále náklady na právní zastoupení. Náklady na právní zastoupení soud přiznal ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Odměna zástupci tedy byla stanovena ve výši 500 Kč za jeden úkon právní služby celkem tedy 1 500 Kč za 3 právní úkony po 200 Kč (převzetí věci a žaloba, předžalobní upomínka) dle ust. § 11 odst.1 advokátního tarifu a 14b odst.1 bod 3 advokátního tarifu a paušální náhradou hotových výdajů zástupce za 3 úkony ve věci po 100 Kč, celkem 300 Kč (§ 13 odst.3 a 14b odst.5 advokátního tarifu). Odměna zástupci byla dále zvýšena o DPH dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. při sazbě 21%, tedy o 378 Kč. Dále soud přiznal žalobci náhradu hotových výdajů za účast jeho zaměstnance u jednání ve výši 300 Kč dle nařízení vlády č. 254/2015 Sb. a cestovné vlakem k jednání soudu ve výši 488 Kč. Soud přiznal náklady v celkové výši 5 420 Kč.