14 C 337/2021-24 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení částky 1 160 Kč s příslušenstvím jako náhrady za jízdné a přirážky k jízdnému za to, že žalovaný použil vlak předchůdce žalobce [právnická osoba] bez platného jízdního dokladu. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Soud rozhodoval ve věci bez nařízení jednání podle ust. § 115a o.s.ř., neboť oba účastníci s tímto postupem projevili souhlas, resp. se na výzvu soudu nevyjádřili, přičemž byli upozorněni, že v takovém případě bude mít soud za to, že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí (ust. § 101 odst.4 o.s.ř.). 4. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalovaný dne 22.8.2019 použil vlak předchůdce žalobce bez platného jízdního dokladu (zjištěno z oznámení o závadách). Jízdné činilo 160 Kč, přirážka 1 000 Kč (zjištěno z potvrzení o nedodržení SPPO). Žalovaný byl povinen zaplatit přirážku k jízdnému (zjištěno z tarifu ČD). Pohledávka přešla na žalobce smlouvou o postoupení pohledávek a žalovanému to bylo oznámeno (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek a oznámení). Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka (zjištěno z upomínky). 5. Na základě provedených důkazů a skutkových zjištění soud učinil skutkový závěr, že žalovaný nesplnil řádným způsobem své povinnosti vyplývající z uzavřené smlouvy o přepravě. 6. Předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu o přepravě osob ve smyslu § 2550 a násl. Občanského zákoníku, podle které žalobce poskytl žalovanému přepravu a za to byl žalovaný povinen zaplatit dopravci jízdné v částce 160 Kč. Vzhledem k tomu, že tak žalovaný neučinil, je povinen zaplatit jízdné a dále přirážku k jízdnému dle § 37 odst. 5 písm. c) a odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb., § 49 odst. 3 vyhl.č. 175/2000 Sb., a to ve výši 1 000 Kč Lhůta k zaplacení byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř. 7. Žalobce požadoval po žalovaném zákonný úrok z prodlení a to od 23.8.2019, na což má právo dle ust § 1970 OZ a vyhlášky č. 351/2013 Sb. ve výši o 8 procentních bodů vyšší, než je repo sazba vyhlašována Českou národní bankou. 8. Žalobce byl ve věci plně úspěšný a zaslal žalovanému výzvu k plnění ve lhůtě delší než sedm dní před podáním žaloby a soud mu přiznal dle ust. § 142 odst.1 a 142a odst.1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení, které jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a dále náklady na právní zastoupení. Náklady na právní zastoupení soud přiznal ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Odměna zástupci tedy byla stanovena ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby celkem tedy 500 Kč za 2 právní úkony po 200 Kč (převzetí věci a žaloba) dle ust. § 11 odst.1 advokátního tarifu a jeden úkon (předžalobní upomínka, která nesplňuje předpoklady právního rozboru věci a jedná se pouze o jednoduchou, byť dlouhou výzvu k plnění) v poloviční výši 100 Kč dle ust. § 11 odst.2 a 14b odst.1 bod 1 advokátního tarifu a paušální náhradou hotových výdajů zástupce za 3 úkony ve věci po 100 Kč, celkem 300 Kč (§ 13 odst.3 a 14b odst.5 advokátního tarifu). Odměna zástupci byla dále zvýšena o DPH dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. při sazbě 21%, tedy o 168 Kč. Soud přiznal žalobci náklady v celkové výši 1 368 Kč.