5 C 12/2022-39 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobou doručenou soudu dne 06. 01. 2022 se žalobce domáhá toho, aby žalovaným byla uložena povinnost zaplatit žalobci – žalovaný 1. částku 668 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 26. 10. 2021 do zaplacení a žalovaná [číslo] částku 905 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 26. 10. 2021 do zaplacení. Žalobu žalobce odůvodnil tím, že Česká republika je vlastníkem a Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových je příslušný hospodařit s pozemkem označeným jako pozemková parcela [číslo] v [katastrální uzemí] [příjmení], zapsaným na [list vlastnictví] pro [územní celek] a [katastrální uzemí] [příjmení] v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce]. Žalovaní, a to každý ideální jednou polovinou, jsou vlastníky pozemku označeného jako stavební parcela [číslo] v katastrálním územní [obec] u [obec], jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa] zapsaného na [list vlastnictví] pro [územní celek] a [katastrální uzemí] [příjmení] v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce]. Předmětný pozemek [číslo] se nachází v oplocené zahradě kolem domu [adresa] a není volně přístupný třetím osobám. Dle sdělení [stát. instituce] je předmětný pozemek užíván s vazbou ke stavbě [adresa] [obec]. Stejně se vyjádřili vlastníci sousedních pozemků. S ohledem na tyto skutečnosti považuje žalobce za prokázané, že předmětný pozemek je objektivně užívám ze strany vlastníků [adresa] jako funkční celek a jeho užívání k jiným účelům či třetí osobou je v podstatě vyloučeno. Podle ustanovení § 2991 občanského zákoníku jsou proto žalovaní povinni vydat bezdůvodné obohacení tomu, na jehož úkor bylo získáno, tedy žalobci jako vlastníku předmětného pozemku. Výše bezdůvodného obohacení by se měla odvíjet od výše nájemného obvyklého v daném místě a čase. Výpočet výše bezdůvodného obohacení byl proveden ze strany žalobce, neboť vyhotovení znaleckého posudku žalobce považuje i s ohledem na výši žalovaného částky za neekonomické a zbytečně navyšující náklady. Výše bezdůvodného obohacení za účelem užívání předmětného pozemku dle žalobce činí 375 Kč za rok. Po žalovaném 1. je požadováno vydání bezdůvodného obohacení za období od 31.11.2017, tj. ode dne kdy se stal vlastníkem ideální jedné poloviny domu [adresa], do 31. 08.2021 ve výši 668 Kč. Po žalované 2. je požadováno bezdůvodného obohacení za období od 01.07.2016 tj. ode dne kdy se stala vlastníkem ideální jedné poloviny [adresa] do 31. 08.2021 ve výši 905 Kč. Žalobce vyzval žalované k úhradě dopisem s termínem splatnosti do 25. 10. 2021, poté zaslal ještě upomínku a žalovaná částka nebyla ke dni podání žaloby uhrazena. Žalovaný 1. reagoval na výzvy k zaplacení emailovou zprávou, kde opakovaně uvádí výhrady k užívání pozemku. S námitkami žalovaného 1. se však žalobce neztotožňuje, neboť neodpovídají faktickému stavu ani výsledků místního šetření provedeného ze strany Městského úřadu Česká Třebová. 2. Žalovaní k žalobě uvedli, že vznášejí námitku promlčení uplatněného nároku nebo částečného promlčení. Tvrdí, že předmětný pozemek neužívají a nebrání žalobci, aby jej užíval. Navíc pozemek nelze užívat bezpečně, protože jsou zde díry a skruže, které vznikly historicky, a zůstali zde. Nárok uplatněný žalobcem shledávají žalovaní v rozporu s dobrými mravy. V terénu je zřejmé o jaký pozemek se jedná. Žalovaní tvrdí, že předmětný pozemek netvoří funkční celek s jejich nemovitostí. 3. Soud vzal za prokázané tyto skutečnosti. 4. Z výpisu katastru nemovitostí, ve spojení s usnesením Městského soudu v Brně ze dne 11. 04. 2019 čj. 86 D 455/2008 – 119 soud zjistil, že [země] je vlastníkem a úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových je příslušný hospodařit s pozemek označený jako pozemková parcela [číslo] v obci [obec], [katastrální uzemí] [příjmení], o výměře 27m2. Stát se stal vlastníkem tohoto pozemku k datu úmrtí zůstavitele, a to [datum]. 5. Z [list vlastnictví] pro [územní celek] a [katastrální uzemí] [příjmení] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], soud zjistil, že žalovaní jsou vlastníky pozemku označeného jako stavební parcela [číslo], jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa], a to každý jednou polovinou. 6. Ze záznamu z místního šetření, konaného 31. 08. 2021 na pozemku parcelním [číslo] [katastrální uzemí] [příjmení] konaného za účasti žalobce, otce žalovaného a spoluvlastníka sousedního pozemku, ze soudu předložené fotografické dokumentace, ze zprávy [stát. instituce] - odboru výstavby z 24.03.2021 i z místního šetření realizovaného soudem 26.04.2022 na pozemku parcelní [číslo] v obci [obec] a na základě připojené fotodokumentace, soud dospěl k závěru, že předmětný pozemek [číslo] přiléhá k pozemkové parcele st. [číslo] jejíž součástí je dům [adresa] v obci [obec], jejíž spoluvlastníky jsou žalovaní. Pozemek se nachází v oplocené zahradě domu náležející k [adresa], není volně přístupný třetím osobám a je užíván žalovanými jako funkční celek. 7. Z výzvy k úhradě bezesmluvního užívání adresované oběma žalovaným a z upomínek soud zjistil, že žalovaní byli vyzváni k uhrazení bezdůvodného obohacení v celkové výši 1573 Kč s příslušenstvím. Požadavek žalobce byl 1. žalovaným odmítnut, protože neužívá tento pozemek, nemá pro něj žádný význam. První žalovaný upozornil také na špatný stav tohoto pozemku s ohledem na krycí poklopy, které se rozpadají a na jámy, které se pod nimi nacházejí. 8. Z ocenění pozemkové parcely [číslo] v obci [obec] učiněného [anonymizována dvě slova] zastupování státem ve věci majetkovým, odborem odloučené pracoviště [obec], soud zjistil, že tento úřad stanovoval obvyklou cenu předmětného pozemku, když pro porovnání použil zrealizované prodeje nemovitostí v obci [obec]. Tímto způsobem byla stanovena obvyklá cena za 1 m2 277,19 Kč (všechny srovnávané nemovitosti mají stejný nebo srovnatelný způsob využití - zahrada u rodinného domu, případně zahrada v zahrádkářské osadě a údaje o dosažených cenách byli pořízeny z katastru nemovitostí, poloha pozemku je srovnatelná). Při rozloze pozemkové parcely 27 m2 byla zjištěna výsledná obvyklá cena po zaokrouhlení 7 480 Kč. Roční obvyklé nájemné se stanoví ve výši 4- 10% z obvyklé ceny, tudíž úřad stanovil obvyklé nájemné ve výši 5%, tj. 374 Kč, tj. 13,85 Kč za m2. Přitom v jednotlivých letech zvažoval také míru inflace, v roce 2019 takto stanovil obvyklé nájemné za předmětný pozemek 351,85 Kč, v roce 2020 362 Kč a od 01.01. 31.08.2021 249 Kč. 9. Po provedeném dokazování soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalobce je vlastníkem pozemkové parcely [číslo] žalovaní jako spoluvlastníci pozemku označené jako stavební parcela [číslo] pozemkové parcely [číslo] zahrada užívají pozemek [číslo] v [katastrální uzemí] bez jakéhokoli právního důvodu, bezesmluvně. 10. Po právní stránce soud věc posoudil podle ustanovení § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku. Podle tohoto ustanovení kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který opadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Přitom se soud nejprve zabýval vznesenou námitkou promlčení. Podle ustanovení § 609 občanského zákoníku nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Podle ustanovení § 629 odst. 1 občanského zákoníku promlčecí lhůta trvá 3 roky, podle ustanovení § 621 okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání. V této věci je uplatňováno právo na vydání bezdůvodného obohacení u 1. žalovaného od 30.11.2017, tj. ode dne kdy se stal vlastníkem ideální jedné poloviny domu [adresa] a po žalované 2. – za období od 01. 07. 2016 tj. ode dne kdy se ona stala vlastníkem ideální jedné poloviny tohoto domu. Žaloba ve věci byla podána 06. 01. 2022. Lze konstatovat, že žalobce se dozvěděl, kdo je vlastníkem domu [adresa] z veřejných listin - z výpisu katastru nemovitostí, tedy věděl o osobě povinné k vydání bezdůvodného obohacení a z místních poměrů zjistil, že k bezdůvodného obohacení dochází. S ohledem k ustanovení § 629 a délky promlčecí lhůty soud tedy dovozuje, že nárok za období od 30. 11. 2017 ohledně 1. žalovaného a od 1.7.2016 ohledně 2. žalované, do 05. 01. 2019 je promlčen. 12. Dále soud řešil námitku žalovaných, že nárok uplatněný žalobcem je v rozporu s dobrými mravy. Judikaturní praxe sice připouští, že i výkon vlastnického práva v podobě žádání vydání bezdůvodného obohacení může být považován za příčící se dobrým mravům, opodstatňují-li to ovšem konkrétní okolnosti spočívající ve zcela mimořádném případě zjevného spekulativního nebo nemravného postupu. K takovému případu však v této věci nedošlo. Zejména z místního šetření uskutečněného soudem je zřejmé, že předmětný pozemek je v podstatě součástí žalovanými užívaných pozemkových parcel, je jimi užívá