5 C 167/2022-32 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

Žalobce se domáhal zaplacení celkem 11 220 Kč s příslušenstvím jako příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, neboť žalovaná jako provozovatel osobního automobilu [registrační značka] neměla v období od 16. 6. 2019 do 30. 11. 2019 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Částka sestává ze základu příspěvku ve výši 10 920 Kč (168 dní x 65 Kč) a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Soud vyzval žalovanou ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání dle ust. § 115a o.s.ř. Žalovaná se nijak nevyjádřila, soud proto dle ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal, že nemá proti rozhodnutí bez jednání námitek. Vzhledem k tomu, že bylo možno rozhodnout jen na základě předložených důkazů a žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud bez nařízení jednání. Ze zjištěných údajů o vozidle a o povinných osobách soud zjistil, že vlastníkem a provozovatelem vozidla [registrační značka] byla od 12. 8. 2016 žalovaná. Výzvou ze dne 5. 2. 2020 vyzval žalobce žalovanou k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP za následné nepojištěné období od 16. 6. 2019 do 30. 11. 2019 pro vozidlo [registrační značka] ve výši 10 920 Kč. Upomínkou ze dne 21. 5. 2020 upomenul žalobce žalovanou k úhradě nedoplatku příspěvku do garančního fondu [anonymizováno], který i s úroky za období od 16. 6. 2019 do 30. 11. 2019 pro vozidlo [registrační značka] činil 11 379,80 Kč. Předžalobní upomínkou ze dne 20. 10. 2021 vyzval žalobce žalovanou k úhradě dluhu a upozornil ji na možnost soudního vymáhání dluhu. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Dle ust. § 4 odst. 1 tohoto zákona jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel povinni zaplatit společně a nerozdílně Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Dle odst. 3 se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle odst. 4 pak osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výše denní sazby a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek je stanovena vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. Soud vzal v řízení za prokázané, že žalovaná byla v období od 16. 6. 2019 do 30. 11. 2019 (celkem tedy 168 dní) provozovatelem vozidla (s denní sazbou dle shora uvedené vyhlášky ve výši 65 Kč), ke kterému nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaná je proto povinna zaplatit žalobci příspěvek za porušení této povinnosti a nahradit náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Soud proto uložil žalované zaplatit žalobci celkem 11 220 Kč se zákonným úrokem z prodlení dle ust. § 1970 o.z., neboť je žalovaná s úhradou v prodlení. Výrok o náhradě nákladů řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobce měl ve věci plný úspěch, soud mu proto přiznal náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Náhrada nákladů se skládá ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč, z částky 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., z částky 300 Kč jako 3 paušální náhrady nákladů po 100 Kč. Náhrada nákladů je pak dle ust. § 137 o.s.ř. zvýšena o 21 % DPH, tedy o částku 252 Kč. Celková náhrada nákladů činí 2 252 Kč a dle ust. § 149 o.s.ř. je žalovaná povinna ji zaplatit k rukám právního zástupce žalobce.