5 C 179/2022-55 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

Žalobce se domáhal zaplacení částky 18.031,28 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o finančním leasingu, kterou žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], dne [datum]. Žalovaná částka sestává z jistiny ve výši 17.598 Kč, smluvní pokuty ve výši 433,28 Kč a zákonného úroku z prodlení. Soud vyzval žalovaného ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání dle ust. § 115a o.s.ř. Žalovaný se nijak nevyjádřil, soud proto dle ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal, že nemá proti rozhodnutí bez jednání námitek. Vzhledem k tomu, že bylo možno rozhodnout jen na základě předložených důkazů a žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud bez nařízení jednání. Z leasingové smlouvy soud zjistil, že byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], a žalovaným dne [datum], jejím předmětem byl leasing, finanční pronájem s následnou koupí, vozidla [anonymizována tři slova] za nájemné ve výši dle splátkového kalendáře 3.799 Kč měsíčně, a dále havarijní pojištění a pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem vozidla. Smluvní podmínky soud zjistil z všeobecných smluvních podmínek finančního leasingu společnosti [právnická osoba] verze [číslo] a všeobecných obchodních podmínek finančního leasingu poskytovaného společností s [právnická osoba] Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], seznamu postupovaných pohledávek, dohody ze dne [datum] a potvrzení ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovaným žalobci. Právní předchůdce žalobce oznámil žalovanému postoupení pohledávky žalobci sdělením ze dne 25. 3. 2019. Předžalobní výzvou ze dne 12. 3. 2019 vyzval žalobce žalovaného k úhradě dluhu a upozornil jej na možnost soudního vymáhání dluhu. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (viz přechodné ustanovení § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Dle ust. § 269 odst. 2 obch. zák. mohou účastníci uzavřít i takovou smlouvu, která není upravena jako typ smlouvy. Jestliže však účastníci dostatečně neurčí předmět svých závazků, smlouva uzavřena není. Soud vzal v řízení za prokázané, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným leasingovou smlouvu, kterou smluvní strany podřídily ustanovením obchodního zákoníku. Žalovaný předmět leasingu užíval, sjednané splátky však nehradil řádně a včas. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovaným žalobci. Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobci dlužnou jistinu spolu se smluvní pokutou dle ust. § 300 a násl. obch. zák. a zákonným úrokem z prodlení dle ust. § 369 obch. zák., neboť je žalovaný s úhradou v prodlení. Výrok o náhradě nákladů řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobce měl ve věci plný úspěch, soud mu proto přiznal náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Náhrada nákladů se skládá ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, z částky 5.580 Kč za 3 úkony právní služby po 1.860 Kč dle ust. § 7 a ust. § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., z částky 900 Kč jako 3 paušálních náhrad nákladů po 300 Kč dle ust. § 13 vyhlášky 177/1996 Sb. Náhrada nákladů je pak dle ust. § 137 o.s.ř. zvýšena o 21 % DPH, tedy o částku 1.360,80 Kč. Celková náhrada nákladů činí 8.641 Kč a dle ust. § 149 o.s.ř. je žalovaný povinen ji zaplatit k rukám právního zástupce žalobce.