5 C 188/2022-25 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

Žalobce se domáhal zaplacení celkem 13 149 Kč s příslušenstvím jako příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, neboť žalovaný jako provozovatel osobního automobilu [registrační značka] neměl v období od 8. 10. 2019 do 28. 1. 2020 a dále v období od 29. 1. 2020 do 30. 6. 2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Částka sestává ze základu příspěvku ve výši 5 311 Kč (113 dní x 47 Kč) a ve výši 7 238 Kč (154 dní x 47 Kč) a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši dvakrát 300 Kč. Soud vyzval žalovaného ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání dle ust. § 115a o.s.ř. Žalovaný se nijak nevyjádřil, soud proto dle ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal, že nemá proti rozhodnutí bez jednání námitek. Vzhledem k tomu, že bylo možno rozhodnout jen na základě předložených důkazů a žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud bez nařízení jednání. Ze zjištěných údajů o vozidle a o povinných osobách soud zjistil, že vlastníkem a provozovatelem vozidla [registrační značka] byl od 19. 7. 2016 žalovaný. Výzvou ze dne 13. 5. 2020 vyzval žalobce žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] za období od 8. 10. 2019 do 28. 1. 2020 pro vozidlo [registrační značka] ve výši 5 611 Kč. Upomínkou ze dne 19. 8. 2020 upomenul žalobce žalovaného k úhradě nedoplatku příspěvku do garančního fondu [anonymizováno], který i s úroky za období od 8. 10. 2019 do 28. 1. 2020 pro vozidlo [registrační značka] činil 5 636 Kč. Druhou upomínkou ze dne 2. 10. 2020 upomenul žalobce žalovaného k úhradě nedoplatku příspěvku do garančního fondu [anonymizováno], který i s úroky za období od 8. 10. 2019 do 28. 1. 2020 pro vozidlo [registrační značka] činil 5 691 Kč. Výzvou ze dne 29. 10. 2020 vyzval žalobce žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] za následné nepojištěné období od 29. 1. 2020 do 30. 6. 2020 pro vozidlo [registrační značka] ve výši 7 238 Kč. Upomínkou ze dne 11. 2. 2021 upomenul žalobce žalovaného k úhradě nedoplatku příspěvku do garančního fondu [anonymizováno], který i s úroky za období od 29. 1. 2020 do 30. 6. 2020 pro vozidlo [registrační značka] činil 7 583 Kč. Upomínkou ze dne 13. 12. 2021 byl žalovaný upomenut k úhradě dluhu. Předžalobními upomínkami ze dne 6. 1. 2022 a ze dne 8. 2. 2022 vyzval žalobce žalovaného k úhradě dluhu a upozornil jej na možnost soudního vymáhání dluhu. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Dle ust. § 4 odst. 1 tohoto zákona jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel povinni zaplatit společně a nerozdílně Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Dle odst. 3 se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle odst. 4 pak osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výše denní sazby a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek je stanovena vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. Soud vzal v řízení za prokázané, že žalovaný byl v období od 8. 10. 2019 do 28. 1. 2020 (celkem tedy 113 dní) a v období 29. 1. 2020 do 30. 6. 2020 (celkem tedy 154 dní) provozovatelem vozidla (s denní sazbou dle shora uvedené vyhlášky ve výši 47 Kč), ke kterému nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný je proto povinen zaplatit žalobci příspěvek za porušení této povinnosti a nahradit náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobci celkem 13 149 Kč se zákonným úrokem z prodlení dle ust. § 1970 o.z., neboť je žalovaný s úhradou v prodlení. Výrok o náhradě nákladů řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobce měl ve věci plný úspěch, soud mu proto přiznal náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Náhrada nákladů se skládá ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč, z částky 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., z částky 300 Kč jako 3 paušální náhrady nákladů po 100 Kč. Náhrada nákladů je pak dle ust. § 137 o.s.ř. zvýšena o 21 % DPH, tedy o částku 252 Kč. Celková náhrada nákladů činí 2 252 Kč a dle ust. § 149 o.s.ř. je žalovaný povinen ji zaplatit k rukám právního zástupce žalobce.