7 C 297/2021-17 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení 12 820 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení a smluvními úroky (dále též pohledávka 1) a dále částky 1 784 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení a smluvními úroky (dále též pohledávka 2) s tím, že se jedná v obou případech o neuhrazenou půjčku. 2. Pohledávka 1: Dne [datum] spolu žalovaný a právní předchůdce žalobce, spol. [právnická osoba], (dále předchůdce) uzavřeli smlouvu o půjčce [číslo] jíž předchůdce žalovanému poskytl 15 000 Kč a žalovaný se je zavázal vrátit do 6.1.2007 formou 52 týdenních splátek po 480 Kč spolu s poplatkem 9 960 Kč. Za nedílnou součást dané smlouvy byly označeny Smluvní podmínky o půjčce otištěné na zadní straně smlouvy. Žalovaný však tuto svou povinnost neplnil řádně a včas, poslední splátku provedl 14.10.2008 a na jistině tak zbývá uhradit 7 704,33 Kč a na poplatku 5 115,67 Kč. Následně předchůdce postoupil tuto svou pohledávku za žalovaným na žalobce. Žalobce proto požaduje úhradu dlužné jistiny a dlužného poplatku spolu s úroky z prodlení. 3. Pohledávka 2: Dne [datum] spolu žalovaný a právní předchůdce žalobce, spol. [právnická osoba], (dále předchůdce) uzavřeli smlouvu o půjčce [číslo] jíž předchůdce žalovanému poskytl 6 000 Kč a žalovaný se je zavázal vrátit do 28.10.2006 formou 52 týdenních splátek po 192 Kč spolu s poplatkem 3 984 Kč. Za nedílnou součást dané smlouvy byly označeny Smluvní podmínky o půjčce otištěné na zadní straně smlouvy. Žalovaný však tuto svou povinnost neplnil řádně a včas, poslední splátku provedl 14.10.2008 a na jistině tak zbývá uhradit 1 072,12 Kč a na poplatku 711,88 Kč. Následně předchůdce postoupil tuto svou pohledávku za žalovaným na žalobce. Žalobce proto požaduje úhradu dlužné jistiny a dlužného poplatku spolu s úroky z prodlení. 4. Žalovaný ponechal rozhodnutí na soudu, pro případ vyhovění žalobě požádal o splátkový kalendář. Vůči žalobě nevznesl žádné námitky, je si vědom svého dluhu. 5. Soud ve věci nerozhodl rozsudkem pro uznání, neboť pro jeho vydání nebyly shledány podmínky, k tomu níže. 6. Z provedeného dokazování a nesporných tvrzení účastníků má soud za prokázaný následující skutkový stav – pohledávka 1: Dne [datum] spolu předchůdce v pozici věřitele a žalovaný v pozici zákazníka uzavřeli smlouvu, na jejímž základě předchůdce žalovanému téhož dne poskytl v hotovosti 15 000 Kč a žalovaný se mu je zavázal vrátit spolu s poplatkem 9 960 Kč formou pravidelných 52 týdenních splátek po 480 Kč Smlouva měla formulářovou podobu, kam byly rukou dopsány příslušné údaje. Za její nedílnou součást přitom byly označeny Smluvní podmínky sepsané na druhé straně smlouvy (smlouva o půjčce). Smluvní podmínky nebyly opatřeny podpisem žalovaného, přitom v nich byly upraveny základní ujednání smlouvy, a to výše RPSN/199, 4% (smluvní podmínky). Žalovaný však dohodnuté splátky řádně a včas nehradil, na jistině tak zbývá uhradit 7 704,33 Kč a na poplatku 5 115,67 Kč - žalovaný tak v konečném důsledku na tento svůj dluh uhradil celkem 12 140 Kč, což představuje rozdíl mezi částkou poskytnutou jako půjčka a částkami požadovanými žalobcem. 7. Z provedeného dokazování a nesporných tvrzení účastníků má soud za prokázaný následující skutkový stav – pohledávka 2: Dne [datum] spolu předchůdce v pozici věřitele a žalovaný v pozici zákazníka uzavřeli smlouvu, na jejímž základě předchůdce žalovanému téhož dne poskytl v hotovosti 6 000 Kč a žalovaný se mu je zavázal vrátit spolu s poplatkem 3 984 Kč formou pravidelných 52 týdenních splátek po 192 Kč Smlouva měla formulářovou podobu, kam byly rukou dopsány příslušné údaje. Za její nedílnou součást přitom byly označeny Smluvní podmínky sepsané na druhé straně smlouvy (smlouva o půjčce). Smluvní podmínky nebyly opatřeny podpisem žalovaného, přitom v nich byly upraveny základní ujednání smlouvy, a to výše RPSN/199, 4% (smluvní podmínky). Žalovaný však dohodnuté splátky řádně a včas nehradil, na jistině tak zbývá uhradit 1 072,12 Kč a na poplatku 711,88 Kč - žalovaný tak v konečném důsledku na tento svůj dluh uhradil celkem 8 200 Kč, což představuje rozdíl mezi částkou poskytnutou jako půjčka a částkami požadovanými žalobcem. 8. Následně předchůdce smlouvou o postoupení pohledávek postoupil obě uvedené pohledávky za žalovaným ke dni 18.12.2020 na žalobce a žalovaného o postoupení obou pohledávek informoval dne 6.1.2021 (oznámení o postoupení a podací lístek, smlouva o postoupení pohledávek, příloha této smlouvy). Dne 11.11.2021 poté žalobce zaslal žalovanému předžalobní upomínku (předžalobní upomínka, podací lístek). 9. Po právní stránce soud věc s ohledem na § 3028 odst. 3 o.z. posoudil dle obč. zák. a dle zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru (dále PSSÚ). 10. Dle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 11. Ust. § 658 odst. 1 o.bč. zák. uvádí, že při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 12. Podle § 52 obč. zák. jsou spotřebitelskými smlouvami smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. Dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Spotřebitelem je fyzická osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. 13. Dle 55 odst. 1 a 3 obč. zák. se nemohou smluvní ujednání spotřebitelských smluv odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení. V pochybnostech o významu spotřebitelských smluv platí výklad pro spotřebitele příznivější. 14. Ust. 56 odst. 1 obč. zák. stanoví, že spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Ujednání ve spotřebitelských smlouvách podle tohoto ustanovení jsou poté neplatná (§ 55 odst. 2 obč. zák.) v tomto ustanovení je provedena směrnice rady č. 93/13 EHS ze dne 15.4.1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách, podle které musejí ujednání spotřebitelských smluv být posuzována i z hlediska jejich přiměřenosti tak, jak je uvedeno shora. Smyslem těchto ustanovení je ochrana spotřebitelů proti zneužívání moci podnikateli především v případě jednostranných formulovaných typových smluv a proti nepřiměřenému omezení práv spotřebitelů. Důraz je kladen na transparentnost jednání spotřebitele jako předpokladu svobodného rozhodnutí spotřebitele. Cílem není dosažení rovného postavení stran v právech a povinnostech, předpokladem je pouze výrazná nerovnost v právech a povinnostech navíc pouze ve spojení s porušením požadavku přiměřenosti. 15. Z daného ustanovení poté vyplývá, že při zkoumání významné nerovnováhy jde o zkoumání ekvivalence plnění, zda zde neexistuje druhý (zde významný) nepoměr vzájemného plnění, zda plnění, které spotřebitel získává od podnikatele, odpovídá z hlediska své hodnoty plnění, která za ně podnikatel poskytuje. Relevantní při zkoumání přiměřenosti ujednání je pouze výrazná nerovnováha, tzn. taková, která zhoršuje právní postavení spotřebitele. 16. Soudní dvůr EU dovozuje, že při zkoumání, zda je způsobena nerovnováha (v rozporu s požadavkem dobré víry) je třeba ověřit, zda prodávající nebo poskytovatel, který jedná se spotřebitelem poctivě a přiměřeně, mohl rozumně očekávat, že by spotřebitel s předmětnou klauzulí souhlasil v rámci individuálního vyjednávání o obsahu smlouvy. Při hodnocení přiměřenosti podle směrnice Rady 93/13 EHS (bod 16) je nutné vzít v úvahu sílu vyjednávajících pozic stran. Silnější postavení podnikatele by nemělo vést k neodůvodněným výhodám. Nemělo by být zneužíváno. 17. Z § 4 PSSÚ vyplývá, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formou a musí obsahovat minimálně všechny informace, které stanoví odst. 2. Jedná se o takové informace, které jsou podstatné pro uzavření smlouvy o úvěru, proto musí být obsahem smlouvy samotné, nikoli až v dalších souvisejících dokumentech, například ve všeobecných obchodních podmínkách. Informace ve smlouvě je třeba uvést jasným, výstižným a zřetelným způsobem a jedná se o požadavek, který je třeba vnímat jako kvalitativní doplněk obecných požadavků na srozumitelnost a určitost právního jednání. Tento požadavek má rovněž zajistit dostatečnou čitelnost, přehlednost a logické uspořádání textu tak, aby se v něm průměrný spotřebitel bez potíží orientoval. Ne každé právní jednání, které je srozumitelné a určité je zároveň učiněné jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Pokud však smlouva o spotřebitelském úvěru neobsahuje informace vyplývající z § 4 odst. 2 zákona jasným, výstižným a zřetelným způsobem, ve své podstatě způsobí, že jediným plněním, které může věřitel požadovat kromě splátky jistiny, je úrok ve