7 C 61/2022-35 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení 8 824,92 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o neuhrazené dodávky elektřiny. Uvedl, že s žalovaným uzavřel dne 30.11.2018 Smlouvu o dodávce elektřiny a na jejím základě dodával žalovanému elektřinu na odběrné místo [obec a číslo], [obec]. Dle smlouvy žalobce žalovanému vystavil za období od 30.9.2020 do 18.12.2020 fakturu [číslo] ze dne 8.1.2021 znějící na 25 015,14 Kč se splatností 15tého dne od jejího vystavení. Žalovaný na předmětnou fakturu uhradil dne 21.4.2021 částku 1 760 Kč, dne 25.5.2021 částku 2 465,11 Kč, dne 27.7.2021 částku 2 465,11 Kč, dne 29.9.2021 částku 7 000 Kč, dne 29.10.2021 částku 2 500 Kč. Žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu dne 10.1.2022. 2. Usnesením ze dne 19.9.2022, č.j. 7C 61/2022-32 a č.j. 7C 61/2022-33 soud vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě 15ti dnů od doručení usnesení písemně vyjádřil k žalobě, která je připojena. Současně, aby v téže lhůtě sdělil soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaný byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). S ohledem na nečinnost žalovaného a s přihlédnutím k tomu, že žalobce souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, soud tak učinil podle § 115a) o.s.ř. Při rozhodování vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 3. Lustrací žalovaného v insolvenčním rejstříku bylo zjištěno, že usnesením Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka Pardubice ze dne 30.9.2020 č.j. [insolvenční spisová značka] byl zjištěn úpadek žalovaného a povoleno oddlužení. Věřitelé byly vyzváni k uplatnění svých pohledávek do 30.11.2020. 4. Podle § 140a odst. 1 z.č. 182/2006 Sb. účinky rozhodnutí o úpadku nastávají okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Rozhodnutím o úpadku se přerušují soudní a rozhodčí řízení o pohledávkách a jiných právech týkajících se majetkové podstaty, které mají být v insolvenčním řízení uplatněny přihláškou, nebo na které se v insolvenčním řízení pohlíží jako na přihlášené, anebo o pohledávkách, které se v insolvenčním řízení neuspokojují (§ 170). Není-li dále stanoveno jinak, v těchto řízeních nelze pokračovat po dobu, po kterou trvají účinky rozhodnutí o úpadku. 5. Jelikož žalobcem uplatněná pohledávka vznikla až po datu stanoveném insolvenčním soudem, tj. po datu 30.11.2020, ustanovení § 140a odst. 1 z.č. 182/2006 Sb. se neuplatní a soud proto mohl ve věci jednat a rozhodnout. 6. Z Dodatku smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN [číslo] má soud za prokázané, že spolu strany uzavřely dne 30.11.2018 dohodu, jíž se žalobce zavázal dodávat ve prospěch žalovaného na odběrné místo [obec a číslo], [obec] elektřinu a žalovaný se za to zavázal hradit sjednanou cenu. Dle vyúčtování za elektřinu – konečné (daňový doklad [číslo]) včetně detailního rozpisu vyúčtování ze dne 8.1.2021 byla tato faktura vystavena žalobcem na jméno žalovaného na základě předmětné smlouvy za odběr elektřiny za období od 30.9.2020 do 18.12.2020, přičemž zněla na 25 015,14 Kč (nedoplatek) a splatnost byla stanovena na 22.1.2021. Z předžalobní upomínky a příslušného podacího archu vyplývá, že byla zástupcem žalobce zaslána žalovanému dne 10.1.2022 výzva k zaplacení dlužné částky. 7. Ust. §50 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, uvádí, že se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. 8. Kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu (§ 2079 o.z.). 9. Na základě těchto ustanovení a výše uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná. Mezi stranami byla platně sjednána smlouva o dodávkách elektřiny. Žalobce svou smluvně stanovenou povinnost splnil, když elektřinu na odběrné místo skutečně dodával a umožnil žalovanému, aby elektřinu odebíral, žalovaný však svou smluvní povinnost nesplnil, když žalobci neuhradil vyfakturované nedoplatky za jejich dodávání. Žalobce má proto právo na úhradu částky 8 824,92 Kč i zákonných úroků z prodlení (§ 1970 o.z.), kdy při zohlednění její výše a okamžiku prodlení žalobce správně zohlednil dílčí platby žalovaného do podání žalobního návrhu. Soud proto návrhu v plném rozsahu vyhověl (výrok I.). 10. Žalobce byl ve věci plně úspěšný a soud mu přiznal dle § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a o.s.ř. náhradu nákladů řízení, které jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a dále náklady na zastoupení advokátem. Náklady na toto zastoupení soud přiznal ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Odměna zástupci tedy byla stanovena ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 600 Kč za 3 úkony (převzetí věci, žaloba, předžalobní upomínka) dle § 6, § 7, § 11 odst. 1 a §14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. a paušální náhradou hotových výdajů zástupce za 3 úkony ve věci po 100 Kč, celkem 300 Kč (§14b odst. 5 písm. a vyhl. č. 177/1996 Sb.). Odměna zástupci byla dále zvýšena o náhradu DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. při sazbě 21%, tedy o 189 Kč, když zástupce žalobce řádně doložil, že je plátcem DPH. Soud přiznal náklady v celkové výši 1 489 Kč. V souladu s § 149 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce. 11. Lhůta k úhradě tímto rozhodnutím přisouzených částek byla žalovanému stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.