7 C 77/2022-24 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení 3 375 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení 400,15 Kč. Žalobce uvedl, že dlužná částka ve výši 3 375 Kč je součtem dlužných poplatků, které žalovaná neplatila jako držitel televizního přijímače. Žalovaná se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence přihlásila 1.3.2014. Tímto jednáním jí vznikla zároveň povinnost v souladu se zákonem č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, v platném znění, hradit televizní poplatek ve stanovené výši, tj. 135 Kč měsíčně. Žalovaná nedostála své zákonné povinnosti a televizní poplatky za období od měsíce září 2019 do listopadu 2021 neplatila. Měsíční platba tohoto poplatku se stala splatnou vždy nejpozději do 15. dne příslušného kalendářního měsíce, a to podle § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. Vzhledem k tomu, že žalovaná řádně stanovené poplatky nezaplatila, vzniklo žalobci právo podle § 10 zákona č. 348/2005 Sb. uplatnit svůj nárok u soudu a to včetně zaplacení úroku z prodlení. 2. Usnesením ze dne 19.9.2022, č. j. 7C 77/2022-21 a č. j. 7C 77/2022-22 soud vyzval žalovanou, aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení písemně vyjádřila k připojené žalobě a v téže lhůtě soudu sdělila, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Soud žalovanou poručil o tom, že pokud tak neučiní, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila. S ohledem na nečinnost žalované a s přihlédnutím k tomu, že žalobce souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, soud tak učinil podle § 115a) o.s.ř. Při rozhodování vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 3. Žalobce svá tvrzení obsažená v žalobě prokázal listinnými důkazy, zejména potvrzením o přihlášení poplatníka televizních poplatků z března 2014. Dále výzvou k zaplacení dlužného poplatku ze dne 10.12.2021, přehledem nezaplacených předpisů a úroků z prodlení. 4. S ohledem na shora uvedené soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a nárok žalobce shledal důvodným podle § 10 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, v platném znění. Soud zavázal žalovanou povinností zaplatit ve prospěch žalobce dlužnou částku tak, jak je uvedeno ve výroku I. shora včetně kapitalizovaného úroku z prodlení, jehož výše byla uplatněna v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. § 2. 5. Žalobce měl ve věci plný úspěch, soud mu proto přiznal dle § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a o.s.ř. plnou náhradu nákladů řízení, které jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a dále náklady na zastoupení advokátem. Náklady na toto zastoupení soud přiznal ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Odměna zástupci tedy byla stanovena ve výši 200 Kč za jeden úkon právní služby celkem tedy 400 Kč za 2 úkony (převzetí věci, žaloba) dle § 6 a 7, §11 odst. 1 písm. a/, a d/ a §14b odst. 1 bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. a paušální náhradou hotových výdajů zástupce za 2 úkony ve věci po 100 Kč, celkem 200Kč (§14b odst. 5 písm. a vyhl. č. 177/1996 Sb.). Odměna zástupci byla dále zvýšena o DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. při sazbě 21%, tedy o 126 Kč, když zástupce žalobce řádně doložil, že je plátcem DPH. Soud přiznal náklady v celkové výši 1 126 Kč. V souladu s § 149 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce. 6. Lhůta k úhradě přisouzených částek byla žalované stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.