10 C 133/2023-27 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

Žalobce se domáhal zaplacení částky 28 000 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o podnikatelském úvěru ze dne 21.3.2022. Žalovaná částka sestává z jistiny ve výši 15 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 10 500 Kč a sankce za prodlení s 5 splátkami ve výši 2 500 Kč. Usnesením soud vyzval žalovanou, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení usnesení písemně vyjádřila k připojené žalobě a v téže lhůtě soudu sdělila, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání. Žalovaná byla poučena o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na nečinnost žalované a s přihlédnutím k tomu, že žalobce souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, soud tak učinil podle § 115a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen “o.s.ř.“). Při rozhodování vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů ze strany žalobce. Ze smlouvy o podnikatelském úvěru soud zjistil, že měla být uzavřena mezi žalobcem a žalovanou dne 21.3.2022, jejím předmětem byl úvěr ve výši 15 000 Kč, který měla žalovaná uhradit do 70 dní ode dne čerpání spolu s poplatkem ve výši 1% denně z nesplaceného zůstatku jistiny. Smlouva není žalovanou vlastnoručně podepsána, je opatřena doložkou„ Podpis Klienta: Datum: 21.3.2022, Kód SMS verifikace: [číslo]“. Z potvrzení o přijaté platbě soud zjistil, že z účtu žalované byla na účet žalobce připsána dne 19.3.2022 částka 1 Kč. Z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že na účet žalované byla dne 21.3.2022 poukázána částka 15 001 Kč. Výzvou ze dne 11.6.2022 vyzval žalobce žalovanou k úhradě dluhu a upozornil jej na možnost soudního vymáhání dluhu. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dle ust. § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ust. § [číslo] odst. 1 kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Žalobce tvrdil, že s žalovanou uzavřel smlouvu o podnikatelském úvěru ve znění žalobcem tvrzeném, soud však tato tvrzení z předložených důkazů nevzal za hodnověrně prokázaná. Toliko doložka s datem a náhodným číselným kódem nepostačí ke spolehlivému prokázání, že smlouva byla uzavřena, že byla uzavřena právě s osobou žalované a že byla uzavřena smlouva o tomto konkrétním obsahu za ujednání těchto konkrétních podmínek. Lze sice přisvědčit žalobci, že žalovaná s žalobcem jednala. Žalobce žádné jiné důkazy, které by svědčily ve prospěch jeho tvrzení, nepředložil (například takové, ze kterých by bylo zřejmé, že jimi mohl disponovat pouze žalovaná). Veškeré důkazy připojené žalobcem jsou toliko listiny jím vytvořené, z žádné z těchto listin není patrné aktivní zapojení žalované, tedy právní jednání žalované. Ačkoliv žalobce spolehlivě neprokázal, že s žalovanou uzavřel smlouvu o úvěru ve znění žalobcem tvrzeném, bylo prokázáno, že k reálnému převedení peněz došlo, když z provedeného dokazování vyplynulo, že z účtu žalobce byla na účet žalované dne 21.3.2022 poskytnuta částka 15 001 Kč. Žalovaná se tedy na úkor žalobce o tuto částku bezdůvodně obohatila, je proto povinna vydat žalobci, oč se obohatila. Žalované tak bylo uloženo zaplatit žalobci částku 15 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení dle ust. § 1970 o.z., neboť je žalovaná s úhradou v prodlení. Vzhledem k tomu, že žalobce spolehlivě neprokázal, že s žalovanou uzavřel smlouvu o úvěru o tvrzeném obsahu, byla žaloba ve zbývající části zamítnuta. Výrok o náhradě nákladů řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., žalobce byl v řízení úspěšný z 54 %, žalovaná z 46 %, žalovaná je proto povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 8 %. Vzhledem k tomu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, byla náhrada nákladů omezena dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náhrada nákladů se skládá ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 120 Kč, z částky 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., z částky 300 Kč jako 3 paušální náhrady nákladů po 100 Kč. Náhrada nákladů je pak dle ust. § 137 o.s.ř. zvýšena o 21 % DPH, tedy o částku 252 Kč. Celková náhrada nákladů činí 2 572 Kč, část ve výši 8 % pak činí 206 Kč a dle ust. § 149 o.s.ř. je žalovaná povinna ji zaplatit k rukám právního zástupce žalobce.