10 C 61/2022-44 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 15.12.2021 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 2 401 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnil tak, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovanou dne 11.9.2017 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, žalovaná se dostala do prodlení s úhradou smluvních závazků, právní předchůdce žalobce tak byl nucen ukončit smluvní vztah s žalovanou. Právní předchůdce žalobce dodal žalované za období od 6.3.2018 do 13.2.2019 energie (elektřinu) ve výši 2 401 Kč. 2. Soud vyzval žalovanou ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání dle ust. § 115a o.s.ř. Žalovaná se nijak nevyjádřila, soud proto dle ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal, že nemá proti rozhodnutí bez jednání námitek. Vzhledem k tomu, že bylo možno rozhodnout jen na základě předložených důkazů a žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud bez nařízení jednání. 3. Ze smlouvy o sdružených službách dodávkách elektřiny ze dne 11.9.2017 soud zjistil, že byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou, jejím předmětem byly dodávky elektřiny do odběrného místa žalované na adrese [adresa žalované]. Z mimořádné faktury za sdružené služby dodávky elektřiny – konečného účtu za období od 6.3.2018 do 13.2.2019 bylo zjištěno, že doplatek za spotřebovanou elektřinu a služby činí celkem 4 191 Kč. Žalovaná uhradila částku 1 790 Kč, dluh tedy činí částku 2 401 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13.10.2017 postoupil právní předchůdce žalobce pohledávku za žalovanou žalobci. Oznámením ze dne 7.9.2021 oznámil právní předchůdce žalobce žalované postoupení pohledávky žalobci. Předžalobní upomínkou ze dne vyzval žalobce žalovanou k úhradě dluhu a upozornil jí na možnost soudního vymáhání dluhu. 4. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon. Dle ust. § 50 odst. 1 energetického zákona se smlouvou o dodávce elektřiny zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. 5. Soud vzal v řízení za prokázané, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovanou smlouvu o dodávkách elektřiny, na základě které dodával žalované dodávky elektřiny, žalovaná však spotřebované dodávky zčásti neuhradila. Soud proto uložil žalované zaplatit žalobci za neuhrazené dodávky elektřiny částku 2 401 Kč se zákonným úrokem z prodlení dle ust. § 1970 o.z., jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. 6. Výrok o náhradě nákladů řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobce měl ve věci plný úspěch, soud mu proto přiznal náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Náhrada nákladů se skládá ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč, z částky 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., z částky 300 Kč jako 3 paušální náhrady nákladů po 100 Kč. Náhrada nákladů je pak dle ust. § 137 o.s.ř. zvýšena o 21 % DPH, tedy o částku 189 Kč. Celková náhrada nákladů činí 1 489 Kč a dle ust. § 149 o.s.ř. je žalovaná povinna ji zaplatit k rukám právního zástupce žalobce.