12 C 173/2022-42 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 12.9.2022 domáhal stanovení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 94 759,08 Kč. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že účastníci uzavřeli dne 12.11.2021 úvěrovou smlouvu a žalobce žalované poskytl úvěr ve výši 95 000 Kč. Žalovaná se zavázala tento úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši 2,70% sjednaného úvěrového rámce. Žalovaná uhradila celkem 8 882 Kč, což bylo započítáno na jistinu, úrok a poplatky. Žalovaná neplnila řádně svou povinnost úvěr splácet a žalobce jej proto zesplatnil ke dni 10.6.2022. Nyní žalobce požaduje jistinu 92 903,22 Kč, dlužné poplatky ve výši 455,86 Kč, náklady na vymáhání 400 Kč a smluvní pokutu 1 000 Kč. Poplatky jsou tvořeny nezaplaceným pojistným za dvě splátky. Smluvní pokuta byla sjednána ve výši 500 Kč za každou neuhrazenou splátku. Žalobce dále požadoval úrok ve sjednané výši 26,88% ročně, následně od 91. dne po splatnosti ve výši úroku z prodlení. Úrok z prodlení žalobce požadoval také. Žalovaná žalobci dlužnou částku neuhradila ani na základě předžalobní výzvy. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Soud jednal a rozhodoval bez přítomnosti žalovaného, který se na doručené předvolání nedostavil, svou neúčast neomluvil, o odročení nepožádal (ust. § 101 odst.3 o.s.ř.). 4. Soud vycházel z takto zjištěného skutkového stavu: Účastníci uzavřeli dne 12.11.2021 pomocí komunikace na dálku úvěrovou smlouvu, podle které žalobce poskytl žalované 95 000 Kč a žalovaná se zavázala splácet úvěr v měsíčních splátkách po 2 561 Kč, celkem měla zaplatit 108 832 Kč. Úrok byl sjednán na 26,88 %, RPSN 30,45%. Žalovaná se také zavázala hradit pojistné ve výši 8,9 % z minimální splátky úvěru za pojištění schopnosti splácet, což žalobci zajišťuje pojišťovna [právnická osoba] Smluvní pokuta byla sjednána ve výši 500 Kč za každou včas nesplacenou splátku. Náklady spojené s vymáháním byly sjednány na částku 100 Kč měsíčně. Žalovaná uvedla, že je zaměstnána s příjmem 16 500 Kč měsíčně. (zjištěno z úvěrové smlouvy ze dne 12.11.2021). Žalobce ověřil výskyt žalované v registrech dlužníků. Žalovaná pobírala mzdu od Základní školy [obec] ve výši 16 004 Kč do 16 429 Kč (zjištěno z výplatních pásek a potvrzení zaměstnavatele a výpisu z účtu žalované). Žalobce zhodnotil finanční možnosti žalované, zohlednil dosud placené dluhy a vyhodnotil, že žalovaná je schopna půjčku hradit. Žalovaná zaplatila pouze tři splátky v plné výši, čtvrtou splátku zaplatila pouze ve výši 1 000 Kč a ocitla se v prodlení. Nesplacená jistina činí 92 903,22 Kč, kapitalizované úroky 14 924,23 Kč, smluvní pokuta 1 000 Kč, náklady na vymáhání 400 Kč, dlužné pojistné 455,86 Kč, úrok z prodlení 2 428,15 (zjištěno z Výpisu čerpání, splátek a úhrad). Dne 10.6.2022 byla žalovaná vyzvána ke splacení celého úvěru do 14 dnů z důvodu prodlení s úhradou závazků (zjištěno z dopisu a podacího archu). Žalované byla zaslána i předžalobní výzva (jištěno z výzvy a podacího archu). 5. Podle ust. § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle ust. § 86 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 7. Podle ust. § 122 odst.1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. 8. Podle ust. § 122 odst.2 zákona o spotřebitelském úvěru uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. 9. Podle ust. § 122 odst.3 zákona o spotřebitelském úvěru souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. 10. Žalovaná se zavázala vrátit žalobci poskytnutý úvěr ve splátkách, tuto svou povinnost však nesplnila. Ve smlouvě o úvěru jsou obsaženy veškeré povinné informace a žalobce prověřil alespoň v základních parametrech i úvěruschopnost žalované. Smlouva je tedy platná, a pokud žalovaná své povinnosti řádně neplnila, je povinna nyní uhradit jistinu, obchodní úrok a úrok z prodlení, částečně kapitalizovaný, pojištění, smluvní pokutu i náklady na vymáhání tak, jak je uvedeno ve výroku I.rozsudku. Žalobce požadoval také úrok z prodlení, na který má nárok dle ust. § 1970 OZ a vyhlášky č. 351/2013 Sb. ve výši o 8 procentních bodů vyšší, než je repo sazba vyhlašována Českou národní bankou. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř. 11. Žalobce byl ve věci plně úspěšný a soud mu přiznal dle ust. § 142 odst.1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení, které jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 3 791 Kč a dále náklady na právní zastoupení. Náklady na právní zastoupení soud přiznal ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Odměna zástupci tedy byla stanovena ve výši 4 900 Kč za jeden úkon právní služby celkem tedy 19 600 Kč za 4 úkony (převzetí věci a žaloba, účast u jednání, předžalobní výzva) dle ust. § 6 a 7 a 11 odst.1 vyhl. č. 177/1996 Sb. a paušální náhradou hotových výdajů zástupce za 4 úkony ve věci po 300 Kč, celkem 1 200 Kč (§ 13 odst.3 vyhl. č. 177/1996 Sb.). Zástupci dále náleží náhrada cestovného za cestu k jednání soudu osobním automobilem Ford Focus se spotřebou 4,1 l nafty na 100 km za 200 km při základní sazbě 4,70 Kč za jeden kilometr a ceně paliva 47,10 Kč za jeden litr dle vyhl. č. 467/2022 Sb.), žalobce však požadoval pouze polovinu, neboť měl u soudu ještě jedno jednání, tedy 663,50 Kč a 8 půlhodin ztráty času po 100 Kč, požadována opět polovina tedy 400 Kč (§ 14 odst. 1,3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Odměna zástupci byla dále zvýšena o DPH dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. při sazbě 21%, tedy o 4 599,17 Kč. Soud přiznal náklady řízení v celkové výši 30 290,98 Kč, které je žalovaná povinna nahradit dle § 160 odst. 1 o.s.ř. do tří dnů od právní moci rozsudku a podle § 149 o.s.ř. je povinen je zaplatit k rukám zástupce žalobce.