14 C 100/2023-13 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení 15 408,66 Kč s tím, že dne 8.1.2019 uzavřeli účastníci smlouvu o úvěru, podle které bylo žalovanému poskytnuto celkem 399 798 Kč na koupi motorového vozidla. Žalovaný byl dle smlouvy povinen hradit měsíční splátky po 8 548 Kč, celkem mělo být v 96 splátkách zaplaceno 820 608 Kč. Úrok byl sjednán na 20,72% ročně. Před podpisem smlouvy byla řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný porušil svou povinnost, hradit úvěr řádně a včas, ke dni 22.8.2021 byl tedy úvěr zesplatněn. Celkem žalovaný uhradil na úvěr částku 232 790 Kč, ke dni zesplatnění činila dlužná částka 386 051 Kč. Žalovaný po zesplatnění dluh neuhradil, a proto bylo prodáno motorové vozidlo, které bylo předmětem úvěru a bylo zajištěno zajišťovacím převodem práva. Po odečtení částky, která byla získána prodejem vozidla nyní žalobce požaduje 15 278,66 Kč jako jistinu, 130 Kč jako účelně vynaložené náklady, kapitalizovaný úrok od 23.8.2021 do 1.2.2023 ve výši 11 109,77 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení od 21.9.2021 do 1.2.2023 ve výši 3 158,61 Kč a úrok a úrok z prodlení do budoucna. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Soud jednal a rozhodoval bez přítomnosti účastníků, žalobce svou nepřítomnost omluvil, žalovaný se na doručené předvolání nedostavil, svou neúčast neomluvil, o odročení nepožádal (ust. § 101 odst.3 o.s.ř.). 4. Soud vycházel z takto zjištěného skutkového stavu: Dne 8.1.2019 uzavřeli účastníci smlouvu o úvěru na předmět financování automobil Audi A4, za cenu 519 798 Kč s tím, že úvěr bude činit 399 798 Kč. Žalovaný se zavázal hradit splátky po 8 548 Kč měsíčně, počet splátek 96, celková suma zaplacená spotřebitelem 820 608 Kč, úrok 20,72%, ročně, RPSN 22,8% Součástí smlouvy o úvěru byla smlouva o zajišťovacím převodu práva, podle které žalovaný převedl vlastnické právo na žalobce a v případě neplacení splátek měl žalobce právo automobil odebrat a zpeněžit a započítat na dluh výtěžek z prodeje. Žalobce měl také právo od smlouvy odstoupit, pokud dojde k jejímu závažnému porušení. (zjištěno ze smlouvy o úvěru). Od listopadu 2020 platil žalovaný nepravidelně, od května 2021 neplatil a poslední splátku zaplatil žalovaný dne 11.10.2021 (zjištěno ze splátkového kalendáře.) Dopisem ze dne 6.9.2021 byl úvěr zesplatněn a žalovaný byl vyzván k úhradě do 14 dnů (zjištěno z dopisu o zesplatnění). Dne 6.10.2021 byl automobil prodán společnosti [právnická osoba] za 375 000 Kč (zjištěno ze smlouvy ze dne 6.10.2021). Žalobce uhradil 3 388 Kč za provizi při prodeji vozidla, 7 260 Kč za vymáhání pohledávky, 709,66 Kč za dopojištění vozidla (zjištěno z faktur [číslo] 2021, [anonymizováno] [číslo]). Žalovanému byla zaslána i předžalobní výzva (zjištěno z výzvy a podacího archu). 5. Podle ust. § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle ust. § 86 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 7. Podle ust. § 122 odst.1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. 8. Podle ust. § 122 odst.2 zákona o spotřebitelském úvěru uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. 9. Podle ust. § 122 odst.3 zákona o spotřebitelském úvěru souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. 10. Podle ust. § 124 zákona o spotřebitelském úvěru stane-li se spotřebitelský úvěr v důsledku prodlení spotřebitele splatným, týká se tato splatnost pouze nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, nikoli i budoucích nákladů spotřebitelského úvěru. Věřitel spotřebitele před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, vyzve k uhrazení dlužné splátky a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů. 11. Žalovaný byl povinen hradit splátky úvěru, který mu poskytl žalobce, nečinil tak a žalobce úvěr zesplatil. Žalobce realizoval výkon zajišťovacího převodu práva a prodal předmět financování, z něhož byla uhrazena větší část dluhu. Neuhrazena zůstala jistina ve výši 15 278,66 Kč, úrok ve výši 11 109,77 Kč a úrok z prodlení ve výši 3 158,61 Kč. Žalobce má také právo na úhradu vynaložených nákladů na upomínání ve výši 130 Kč. Tuto dlužnou částku je žalovaný povinen zaplatit. 12. Žalobce požadoval po žalovaném zákonný úrok z prodlení a to od splatnosti jednotlivých splátek, na což má právo dle ust. § 1970 o.z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od prvního dne prodlení ve výši o 8 procentních bodů vyšší, než je repo sazba vyhlašována Českou národní bankou. 13. Žalobce byl ve věci plně úspěšný a zaslal žalovanému výzvu k plnění ve lhůtě delší než sedm dní před podáním žaloby a soud mu přiznal dle ust. § 142 odst.1 a 142a odst.1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení, které jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč a dále náklady na právní zastoupení. Náklady na právní zastoupení soud přiznal ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Odměna zástupci tedy byla stanovena ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby celkem tedy 750 Kč za 2 právní úkony po 300 Kč (převzetí věci a žaloba) dle ust. § 11 odst.1 advokátního tarifu a jeden úkon (předžalobní upomínka, která nesplňuje předpoklady právního rozboru věci a jedná se pouze o jednoduchou, byť dlouhou výzvu k plnění) v poloviční výši 150 Kč dle ust. § 11 odst.2 a 14b odst.1 bod 1 advokátního tarifu a paušální náhradou hotových výdajů zástupce za 3 úkony ve věci po 100 Kč celkem 300 Kč (§ 13 odst.3 a 14b odst.5 advokátního tarifu). Odměna zástupci byla dále zvýšena o DPH dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. při sazbě 21%, tedy o 220,50 Kč. Soud přiznal žalobci náklady v celkové výši 2 070,50 Kč.