14 C 400/2022-35 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení 316 561,85 Kč s tím, že účastníci uzavřeli dne 5.10.2021 úvěrovou smlouvu a žalobce žalovanému poskytl úvěr ve výši 316 000 Kč. Žalovaný se zavázal tento úvěr splácet ve splátkách po 5 724 Kč měsíčně. Úroková sazba byla sjednána na 15,72% ročně. Žalovaný uhradil celkem 17 172 Kč, což bylo započítáno na jistinu, úrok a poplatky. Žalovaný neplnil řádně svou povinnost úvěr splácet a žalobce jej proto zesplatnil ke dni 23.5.2022. Nyní žalobce požaduje jistinu 313 289,85 Kč, dlužné poplatky ve výši 1 872 Kč, náklady na vymáhání 400 Kč a smluvní pokutu 1 000 Kč. Poplatky jsou tvořeny nezaplaceným pojistným ve výši 468 Kč za čtyři splátky. Smluvní pokuta byla sjednána ve výši 500 Kč za každou neuhrazenou splátku. Žalobce dále požadoval úrok ve sjednané výši 15,72% ročně, následně od 91. dne po splatnosti ve výši úroku z prodlení. Úrok z prodlení žalobce požadoval také. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Soud jednal a rozhodoval bez přítomnosti žalovaného, který se na doručené předvolání nedostavil, svou neúčast neomluvil, o odročení nepožádal (ust. § 101 odst.3 o.s.ř.). 4. Soud vycházel z takto zjištěného skutkového stavu: Účastníci uzavřeli dne 5.10.2021 pomocí komunikace na dálku úvěrovou smlouvu, podle které žalobce poskytl žalovanému 316 000 Kč a žalovaný se zavázal splácet úvěr v měsíčních splátkách po 5 724 Kč, celkem měl zaplatit 630 720 Kč. Jednalo se o účelový úvěr určený ke splacení předešlých dluhů. Úrok byl sjednán na 15,72%, RPSN 17,2%. Žalovaný se také zavázal hradit pojistné ve výši 468 Kč měsíčně za pojištění schopnosti splácet, což žalobci zajišťuje pojišťovna [právnická osoba] Smluvní pokuta byla sjednána ve výši 500 Kč za každou včas nesplacenou splátku. Náklady spojené s vymáháním byly sjednány na částku 100 Kč měsíčně. Tímto úvěrem byly hrazeny předchozí dluhy u [právnická osoba] ve výši 164 299 Kč a u žalobce ve výši 81 550 Kč. Částka 71 151 Kč měla být vyplacena žalovanému bez účelu. Žalobce uvedl, že je zaměstnán s příjmem 28 000 Kč měsíčně. (zjištěno z úvěrové smlouvy). Žalobce ověřil výskyt žalovaného v registrech dlužníků, splácí 12 000 Kč měsíčně (zjištěno z potvrzení). Žalovaný pobíral mzdu od [právnická osoba] a.s. mzdu ve výši 24 786 Kč až 27 267 Kč (zjištěno z výplatních pásek a potvrzení zaměstnavatele). Žalobce zhodnotil finanční možnosti žalovaného, zohlednil dosud placené dluhy a vyhodnotil, že žalovaný je schopen půjčku hradit – mělo se jednat o konsolidaci úvěrů (zjištěno z úvěrové karty). Žalovaný zaplatil pouze dvě splátky, se třetí splátkou ke dni 15.1.2022 se ocitl v prodlení. nesplacená jistina činí 313 289,85 Kč, kapitalizované úroky 29 719,36 Kč, smluvní pokuta 1 000 Kč, náklady na vymáhání 400 Kč, dlužné pojistné 1 872 Kč, úrok z prodlení 8 137,12 Kč (zjištěno z kalendáře). Dne 23.5.2022 byl žalovaný vyzván ke splacení celého úvěru do 14 dnů z důvodu prodlení s úhradou závazků (zjištěno z dopisu a podacího archu). Žalovanému byla zaslána i předžalobní výzva (jištěno z výzvy a podacího archu). 5. Podle ust. § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle ust. § 86 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 7. Podle ust. § 122 odst.1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. 8. Podle ust. § 122 odst.2 zákona o spotřebitelském úvěru uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. 9. Podle ust. § 122 odst.3 zákona o spotřebitelském úvěru souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. 10. Podle ust. § 122 odst.4 zákona o spotřebitelském úvěru u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. 11. Podle ust. § 124 zákona o spotřebitelském úvěru stane-li se spotřebitelský úvěr v důsledku prodlení spotřebitele splatným, týká se tato splatnost pouze nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, nikoli i budoucích nákladů spotřebitelského úvěru. Věřitel spotřebitele před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, vyzve k uhrazení dlužné splátky a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů. 12. Žalovaný se zavázal vrátit žalobci poskytnutý úvěr ve splátkách, tuto svou povinnost však nesplnil. Ve smlouvě o úvěru jsou obsaženy veškeré povinné informace a žalobce prověřil alespoň v základních parametrech i úvěruschopnost žalovaného. Úvěr měl sloužit ke konsolidaci tak, aby byl žalovaný schopen dostát svým předchozím závazkům s nižší splátkou. Smlouva je tedy platná, a pokud žalovaný své povinnosti řádně neplnil, je povinen nyní uhradit jistinu, obchodní úrok a úrok z prodlení, částečně kapitalizovaný, pojištění, smluvní pokutu i náklady na vymáhání, celkem 354 418,33 Kč. 13. Žalobce požadoval také úrok z prodlení, na který má nárok dle ust. § 1970 OZ a vyhlášky č. 351/2013 Sb. ve výši o 8 procentních bodů vyšší, než je repo sazba vyhlašována Českou národní bankou. 14. Žalobce byl ve věci plně úspěšný a soud mu přiznal dle ust. § 142 odst.1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení, které jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 12 663 Kč a dále náklady na právní zastoupení. Náklady na právní zastoupení soud přiznal ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Odměna zástupci tedy byla stanovena ve výši 9 580 Kč za jeden úkon právní služby celkem tedy 33 530 Kč za 3 úkony (převzetí věci a žaloba, účast u jednání) dle ust. § 6 a 7 a 11 odst.1 vyhl. č. 177/1996 Sb. a 4 790 Kč za jeden úkon právní pomoci dle ust. § 11 odst.2 vyhlášky (výzva k plnění) a paušální náhradou hotových výdajů zástupce za 4 úkony ve věci po 300 Kč, celkem 1 200 Kč (§ 13 odst.3 vyhl. č. 177/1996 Sb.). Zástupci dále náleží náhrada cestovného za cestu k jednání soudu osobním automobilem Ford Focus se spotřebou 4,1 l nafty na 100 km za 200 km při základní sazbě 4,70 Kč za jeden kilometr a ceně paliva 47,10 Kč za jeden litr dle vyhl. č. 467/2022 Sb.), celkem 1 327 Kč, žalobce však požadoval pouze polovinu, neboť měl u soudu ještě jedno jednání, tedy 663,50 Kč a 8 půlhodin ztráty času po 100 Kč, požadována opět polovina tedy 400 Kč (§ 14 odst. 1,3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Odměna zástupci byla dále zvýšena o DPH dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. při sazbě 21%, tedy o 7 517 Kč. Soud přiznal náklady v celkové výši 55 973,50 Kč.