14 C 436/2022-19 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se domáhá po žalovaném zaplacení 50 000 Kč s tím, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba] uzavřel se žalovaným dne 3.11.2021 smlouvu o úvěru, podle které bylo žalovanému poskytnuto 50 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit do 6.5.2022. Svou povinnost však nesplnil. Věřitel pak pohledávku postoupil na žalobce. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Soud jednal a rozhodoval bez přítomnosti účastníků, když žalobce svou neúčast omluvil, o odročení nepožádal, žalovaný se k jednání nedostavil, svou nepřítomnost neomluvil, o odročení nepožádal. (ust. § 101 odst.3 o.s.ř.). 4. Soud vycházel z takto zjištěného skutkového stavu: žalovaný a [právnická osoba] uzavřeli elektronickými prostředky smlouvu o úvěru, žalovanému bylo zasláno 50 000 Kč na účet uvedený ve smlouvě. Žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit ve 36 měsíčních splátkách po 2 916,41 Kč s úrokem ve výši 56,72% ročně (zjištěno ze smlouvy o úvěru a výpisu z účtu). Věřitel postoupil svou pohledávku na žalobce (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu). Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka (zjištěno z upomínky a podacího lístku). 5. Podle ust. § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle ust. § 86 odst.1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 7. Podle ust. § 122 odst.1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. 8. Podle ust. § 122 odst.2 zákona o spotřebitelském úvěru uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. 9. Podle ust. § 122 odst.3 zákona o spotřebitelském úvěru souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. 10. Podle ust. § 124 zákona o spotřebitelském úvěru stane-li se spotřebitelský úvěr v důsledku prodlení spotřebitele splatným, týká se tato splatnost pouze nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, nikoli i budoucích nákladů spotřebitelského úvěru. Věřitel spotřebitele před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, vyzve k uhrazení dlužné splátky a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů. 11. Žalobce požaduje po žalovaném pouze jistinu, soud tedy nezkoumal, výši sjednaných úroků, posouzení úvěruschopnosti, ani další podmínky smlouvy. Žalovaný jistinu úvěru nevrátil, je tedy povinen zaplatit žalobci 50 000 Kč. 12. Žalobce požadoval po žalovaném zákonný úrok z prodlení a to od 6.6.2022, na což má právo dle ust. § 517 odst. 2 obč. zákoníku a nařízení vlády č. 142/1994 Sb. od prvního dne prodlení ve výši o 7 procentních bodů vyšší, než je repo sazba vyhlašována Českou národní bankou. 13. Žalobce byl ve věci plně úspěšný a zaslal žalovanému výzvu k plnění ve lhůtě delší než sedm dní před podáním žaloby a soud mu přiznal dle ust. § 142 odst.1 a 142a odst.1 o.s.ř. náhradu nákladů řízení, které jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 000 Kč a dále náklady na právní zastoupení. Náklady na právní zastoupení soud přiznal ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Odměna zástupci tedy byla stanovena ve výši 500 Kč za jeden úkon právní služby celkem tedy 1 250 Kč za 2 právní úkony po 500 Kč (převzetí věci a žaloba) dle ust. § 11 odst.1 advokátního tarifu a jeden úkon (předžalobní upomínka, která nesplňuje předpoklady právního rozboru věci a jedná se pouze o jednoduchou výzvu k plnění) v poloviční výši 250 Kč dle ust. § 11 odst.2 a 14b odst.1 bod 3 advokátního tarifu a paušální náhradou hotových výdajů zástupce za 3 úkony ve věci po 100 Kč, celkem 300 Kč (§ 13 odst.3 a 14b odst.5 advokátního tarifu). Odměna zástupci byla dále zvýšena o DPH dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. při sazbě 21%, tedy o 325,50 Kč. Soud přiznal žalobci náklady v celkové výši 3 875,50 Kč.