17 C 113/2023 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

Žalobce se domáhal zaplacení částky 20 284,93 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o úvěru, kterou žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], dne 8. 7. 2020, a na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaná částka sestává z jistiny ve výši 11 948,22 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 7 394,50 Kč, smluvních úroků za poskytnutí úvěru ve výši 2 088,73 Kč a nákladů na vymožení pohledávky ve výši 463 Kč, smluvní pokuty ve výši 8 336,71 Kč, zákonného úroku z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč. Žalobce se z účasti u jednání omluvil, žalovaný, ač řádně a včas předvolán, se k jednání nedostavil ani nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání, proto soud rozhodoval v jeho nepřítomnosti dle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Žalobce soudu předložil tvrzenou smlouvu o spotřebitelském úvěru, která měla být mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným uzavřena dne 8. 7. 2020, z tohoto dokumentu soud zjistil, že v záhlaví jsou uvedeny údaje o žalovaném (jméno a příjmení, datum narození, bydliště, průkaz totožnosti, e-mail a číslo účtu), na konci je doložka datum 8. 7. 2020 a jméno a příjmení žalovaného a SMS kód: fj4j, dokument není žalovaným vlastnoručně podepsán. Žalobce dále soudu předložil formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a tabulku poplatků a úroků za poskytnutí půjčky a poplatků za účelně vynaložené náklady, žádný z těchto dokumentů není žalovaným podepsán. Z potvrzení o platbě soud zjistil, že na účet [číslo] byla dne 8. 7. 2020 poukázána částka 20 000 Kč. Z rámcové smlouvy o postupování pohledávek ze dne 7. 6. 2022, dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 9. 2022, seznamu postupovaných pohledávek a potvrzení o provedení transakce soud zjistil, že právní předchůdce žalobce postoupil tvrzenou pohledávku za žalovaným žalobci. Postoupení tvrzené pohledávky právním předchůdcem žalobce žalobci bylo žalovanému sděleno oznámením právního předchůdce žalobce ze dne 6. 10. 2022 a oznámením žalobce ze dne 23. 10. 2022. Předžalobní výzvou ze dne 31. 1. 2023 vyzval žalobce žalovaného k úhradě tvrzeného dluhu. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dle ust. § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Žalobce v řízení tvrdil, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru. Takové právní jednání však spolehlivě neprokázal a z jednání, na kterém by mu soud poskytl příslušná poučení, se žalobce omluvil (když dle ustálené judikatury, například rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. 1. 2009, sp. zn. 21 Cdo 5232/2007, se účastníku taková poučení poskytují pouze při jednání). Tvrzená smlouva není žalovaným nijak podepsána, právní jednání mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným není ani jinak prokázáno. Z předložených důkazů proto nelze bez dalšího vzít za prokázané, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, případně, že uzavřel smlouvu o úvěru o takovém konkrétním obsahu. Žalobce soudu nepředložil žádný jiný důkaz, ze kterého by vyplývalo, že žalovaný byl právnímu jednání účasten. Vedle toho žalobce nijak netvrdil ani neprokázal ani to, zda (bylo-li by uzavření smlouvy prokázáno) byla náležitě prověřena úvěruschopnost žalovaného. Soud zvažoval dále to, zda bylo v řízení prokázáno alespoň to, že by se žalovaný na úkor právního předchůdce žalobce bezdůvodně obohatil tím, že mu byly na účet poukázány peněžní prostředky. Avšak vzhledem k tomu, že žalobce v řízení neprokázal ani to, že účet, na který byly peněžní prostředky zaslány, patří žalovanému, soudu nezbylo, než žalobu zcela zamítnout. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaný byl v řízení plně úspěšný, náleží mu proto náhrada nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.