17 C 127/2023 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

Žalobce se domáhal zaplacení částky 11 000 Kč s příslušenstvím jako příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, neboť žalovaný jako provozovatel osobního automobilu [registrační značka] neměl v období od 23. 11. 2021 do 7. 2. 2022 a dále v období od 8. 2. 2022 do 1. 5. 2022 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Částka sestává ze základu příspěvku ve výši 5 005 Kč (77 dní x 65 Kč) a ve výši 5 395 Kč (83 dní x 65 Kč) a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši dvakrát 300 Kč. Soud vyzval žalovaného ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání dle ust. § 115a o.s.ř. Žalovaný se nijak nevyjádřil, soud proto dle ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal, že nemá proti rozhodnutí bez jednání námitek. Vzhledem k tomu, že bylo možno rozhodnout jen na základě předložených důkazů a žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud bez nařízení jednání. Ze zjištěných údajů o vozidle a povinných osobách bylo zjištěno, že vlastníkem a provozovatelem vozidla [registrační značka] byl žalovaný. Žalobce upomínal žalovaného k úhradě příspěvku za období od 23. 11. 2021 do 7. 2. 2022, jak bylo zjištěno z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 4. 4. 2022, upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 8. 7. 2022, II. upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 4. 8. 2022 a doručenek. Žalobce upomínal žalovaného k úhradě příspěvku za období od 8. 2. 2022 do 1. 5. 2022, jak bylo zjištěno z výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP za následné nepojištěné období ze dne 14. 7. 2022 a upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 20. 10. 2022 a doručenek. Předžalobními upomínkami ze dne 1. 9. 2022 a ze dne 14. 11. 2022 vyzval žalobce žalovaného k úhradě dluhu a upozornil jej na možnost soudního vymáhání dluhu. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Dle ust. § 4 odst. 1 tohoto zákona jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel povinni zaplatit společně a nerozdílně Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Dle odst. 3 se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle odst. 4 pak osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výše denní sazby a nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek je stanovena vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. Soud vzal v řízení za prokázané, že žalovaný byl provozovatelem vozidla, ke kterému nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný je proto povinen zaplatit žalobci příspěvek za porušení této povinnosti a nahradit náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobci celkem 11 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení dle ust. § 1970 o.z., neboť je žalovaný s úhradou v prodlení. Výrok o náhradě nákladů řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobce měl ve věci plný úspěch, soud mu proto přiznal náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Náhrada nákladů se skládá ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč, z částky 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., z částky 300 Kč jako 3 paušální náhrady nákladů po 100 Kč. Náhrada nákladů je pak dle ust. § 137 o.s.ř. zvýšena o 21 % DPH, tedy o částku 252 Kč. Celková náhrada nákladů činí 2 252 Kč a dle ust. § 149 o.s.ř. je žalovaný povinen ji zaplatit k rukám právního zástupce žalobce.